Evangelický kostel Hradiště u Nasavrk

V Hradišti i v okolí se v dobách protireformace scházeli tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci, kteří v tomto kraji tvořili většinu, přihlásili k reformovanému vyznání. V roce 1783 vytvořili sborové společenství a rozhodli se v Hradišti postavit modlitebnu i faru; prvním kazatelem (1783-1787) byl Štěpán Törös. Získali místo na kraji obce, podle kronikáře „as tak nejneúhlednější, jaké vůbec nalézti lze bylo“. První modlitebna, slavnostně otvíraná 30. září 1787 již za faráře Michala Gaala, byla dřevěná a brzy začala chátrat. Nová kamenná modlitebna, s jejíž stavbou bylo započato v roce 1842, za faráře (1834-1863) Čeňka Jurena (1804-1888) musela ještě splňovat toleranční předpisy. Sbor ji začal používat v roce 1847. Je to prostá stavba bez věže, jednoduchá zvnějšku i uvnitř. V této podobě zůstala po nutných opravách zachována dodnes. Ze stejné doby pochází i budova ´nové´ fary, postavená v roce 1835, zásadně renovovaná v letech 1985-1987.