Brzy po vydání Tolerančního patentu, v roce 1783, vznikl v Borové sbor reformovaného (h.v.) vyznání. Jednoduchá modlitebna bez věže byla postavena během jediného měsíce, od dubna do května 1783, ještě před příchodem prvního kazatele (1783-1786) Daniela Martona (1760-1828). Její toleranční charakter je zachován až do dnešních časů.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Miroslavi. Jan Amos Dvořáček (1920-1997) byl po vikářování v Hořovicích a ve Velké Vrbce evangelickým farářem ve Valašském Meziříčí (1951-1979) a nato ve Šternberku (1979-1989).

Hřbitov na Vinici (tzv. evangelický) - stávající část na pozemkové parcele č. 855/3 v k. ú. Sezemice nad Loučnou. Hřbitov je na kopečku u hlavní silnice na Holice. Je z něho krásný rozhled do kraje. V Sezemicích byla v minulosti kazatelská stanice Evangelického sboru v Pardubicích. V Sezemicích a v okolí bylo mnoho rodin evangelíků.

Evangelický kostel v Trnovanech (Turn), dnes součásti Teplic, vznikal v průběhu let 1899-1905 jako Christuskirche pro právě vzniklou kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) sboru z Teplic, v důsledku tehdy probíhajícího tzv. německého přestupového hnutí. Tento secesní tzv. Zelený kostel, s věží prý 76 m vysokou, projektovali architekti R. Schilling a J. W. Gräbner z Drážďan.

Jan Roháč z Dubé byl posledním radikálním husitou, který se po prohrané bitvě u Lipan v roce 1434 odmítl podvolit králi a císaři Zikmundu Lucemburskému. S kompromisem v podobě Basilejských kompaktát nebyl smířený. Pro svůj ozbrojený odpor vůči panovníkovi byl označen za "zemského škůdce". V roce 1435 se uchýlil na svůj hrad Sion u Kutné Hory, kde byl pak čtyři měsíce obléhán. Hrad padl 6.

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chlebech. František Šturc (1907-1965) byl nejprve v letech 1930-1937 farářem z přestupového hnutí nově vzniklého sboru ČCE v Kralovicích. Nato působil v období 1937-1965 jako zdejší evangelický farář.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bučině. Jan Janata st. (1792-1868), otec pozdějšího chlebského faráře, byl evangelickým reformovaným (h.v.) farářem v Bučině v letech 1816-1863.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Dvakačovicích. Josef Michal Esterák (1827-1894) byl v letech 1857-1859 vikářem církve h.v. ve Velké Lhotě a nato v letech 1859-1894 evangelickým farářem h.v. v Dvakačovicích. Tehdy byl založen i současný evangelický hřbitov (1860). Zároveň byl v období 1879-1891 seniorem Chrudimského seniorátu h.v.