Evangelický areál Český Brod

Celý areál získala tehdy kazatelská stanice evangelického sboru ČCE ve Kšelích v roce 1951. Na budově renesančního kostela, postaveného roku 1560 patrně husitskou, utrakvistickou církví, vyniká venkovní renesanční kamenná kazatelna z roku 1585. Do současné podoby byl interiér upraven v letech 1974-1983, za faráře (1968-1985) Jiřího Štorka (1941-2003).

Evangelický kostel Hlučín

Budova z roku 1862, novogotická stavba z režného zdiva, byla postavena pro evangelíky a.v. Po roce 1919 zde existovala kazatelská stanice opavského sboru Německé evangelické církve (DEK). Zanikla po roce 1945 spolu s celou Německou evangelickou církví. Nato zde pracovala kazatelská stanice sboru ČCE v Ostravě, která zanikla roku 1995. V roce 1965 byl zrušen hřbitov kolem kostela.

Evangelická fara Dvakačovice

Toleranční faru z roku 1785 nahradika budova z roku 1820, která shořela i s kostelem při velkém požáru Dvakačovic v roce 1854. Novou faru evangelický reformovaný (h.v.) sbor postavil až po stavbě nového kostela, roku 1862. Současná budova fary byla postavena v roce 1924. Kromě bytu faráře je v přízemí vedle sborové místnosti upraven sál, užívaný v zimním období pro bohoslužby.

Evangelický kostel Hronov

Evangelický farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Hronově má své počátky v roce 1869, kdy se stal kazatelskou stanicí reformovaného sboru v Klášteře nad Dědinou. Jako farní sbor evangelické reformované  (h.v.) církve vznikl 27.srpna 1885. Původně se evangelíci scházeli v různých nájmech; stavbu modlitebny podporovali mnozí dárci.

Hora Bzí 1419

Jedno z míst ´putování lidu na hory´ během léta 1419, za velkých eschatologických nadějí vyvozovaných z biblického pohledu na svět, starozákonních obrazů soudu a novozákonní naděje. V neděli 17.

Kostel Nejsvětější Trojice Český Brod

Renesanční kostel z roku 1560 byl původně utrakvistický. Vzácnou součástí kostela, dodnes zachovanou a památkově chráněnou je venkovní kazatelna z období saské renesance. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byl kostel přesvěcen na katolický. Během let však chátral a uvažovalo se dokonce o jeho zbourání.

Evangelický areál Opatovice

Toleranční fara z roku 1785 stála nejspíše poblíž evangelického kostela. Kolem poloviny 19. století byla koupena vlhká budova bývalého hostince na druhé straně silnice proti kostelu a upravena na faru, za faráře (1832-1872) Prokopa Heřmana Kryštufka (1802-1873).

Náhrobek Jana Košuta

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krakovanech. Jan Košut ml. (1802-1866), rodák z Bučiny, byl krakovanským evangelickým h.v. farářem v letech 1825-1866. Roku 1840 byl tehdy prodloužen evangelický kostel o druhou kruchtu; toleranční dispozice, se stolem Páně a kazatelnou na delší straně kostela, byla tehdy zachována.

Sborový dům Litoměřice

Již v letech 1869-1892 měl v Litoměřicích ´kazatelskou štaci´ evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Krabčicích. V meziválečném období se konaly občasné bohoslužby ze sboru ČCE v Třebenicích, především za faráře (1931-1940) Josefa Beneše (1907-1978), v luterském tzv. Červeném kostele Německé evangelické církve (DEK).