Po Tolerančním patentu patřil Mělník do oblasti evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Vysoké. Prostřednictvím dědictví Rozalie Titěrové v roce 1894 byl v letech 1895-1897 postaven evangelický kostel. Slavnostně otevřen byl 18.srpna 1897.

Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje České vyznání, předložené v roce 1575 Rudolfovu otci, císaři Maxmiliánovi II.

Po Tolerančním patentu se v oblasti Vilémova a nedalekých Zvěstovic přihlásili evangelíci jak k reformované (h.v.) církvi, tak k církvi luterské (a.v.). Luterští byli připojeni ke sboru a.v. v Opatovicích, reformovaní ke sboru h.v. v Močovicích. V letech 1862-1863, v návaznosti na Císařský patent, však společně postavili kapli obklopenou hřbitovem. Slavnostně kapli otevíral 23.

Husův kámen byl nedaleko evangelického kostela v Hradišti u Nasavrk vztyčen k 500. výročí reformátorovy smrti v roce 1915, za faráře (1893-1924) Josefa Marka (1860-1939).

V době po vyhlášení Tolerančního patentu se přihlásilo jen padesát rodin k reformovanému vyznání, a to nestačilo k vytvoření samostatného sboru. Byli přijati ve sboru v Sázavě, který byl vzdálen šest hodin cesty. V letech 1791–1824 zůstal sázavský sbor bez kazatele. Přesto se evangelíci v Horní Krupé nevzdali. Bohoslužby se konaly v soukromých staveních, jednou za čas přišel mezi ně kazatel.

Památník českým bratřím
Symbol českého exulantství pro svobodu víry a přesvědčení

Jen málo secesních chrámů se v Čechách zachovalo. Malebný herlíkovický kostelík na stráni je jedním z nich. Secesní motiv květiny uvidíte, ještě než vstoupíte dovnitř. Okenní vitráže totiž zdobí lutherská růže. Útulný vnitřní prostor dotváří ornamenty na dřevěných trámech a stropě.