V malé obci Velká Lhota nedaleko Dačic nacházíme významnou památku na dobu po vyhlá šení Tolerančního patentu v r. 1781. Možnost evangelíků přihlásit se buď k reformované nebo augsburské konfesi dala vzniknout jedinečnému, památkově chráněnému areálu dvou kostelů i dvou farních budov. Původní toleranční modlitebna byla postavena v r. 1783. Do současné podoby kostela s věží byla přestavěna v r.

Pomníček připomínající události související s vydáním falešného tolerančního patentu na Valašsku. Po jeho vyhlášení v roce 1777 se k evangelictví přihlásilo velké množství obyvatel. V Růžďce došlo k incidentu, při kterém byli čtyři lidé zabiti, když chtěli ochránit tajného kazatele Pavla Hořanského.

Budovu kostela postavil v letech 1854-1857 za vydatné podpory, i finanční, pruského krále architekt Gottlieb Ch. Cantian z Berlína pro německý evangelický luterský (a.v.) sbor. Po roce 1945, když zanikla Německá evangelická církev (DEK, 1919-1945) převzal kostel a budovu fary na Lidické ulici nově vzniklý (1947) farní sbor Českobratrské církve evangelické.

Náhrobek Čestmíra Rychetského (1921-1987) na evangelickém hřbitově v Hradišti u Nasavrk, kde byl v letech 1961-1986 farářem. Spolu se svou manželkou Miloslavou (1922-2014) zkatalogizovali archivy desítek evangelických sborů.

Evangelický a židovský hřbitov v Poděbradech vznikl za Labem v obci Kluk v roce 1896, rok po ustavení poděbradského evangelického reformovaného (h.v.) sboru. V letech 1902-1903 byl hřbitov podstatně rozšířen o katolickou část. Má tu náhrobek první poděbradský evangelický farář (1895-1909) Alois Jelen (1848-1909).

Nadace pro postavení pomníku mistra Jana Husa na Husově náměstí v Lysé nad Labem byla založena 6. 7. 1994, její vznik iniciovali členové místního Českobratrského evangelického sboru. Předsedou nadace se stal dlouholetý presbyter Vlastimil Fér z Litole.

Hřbitov se rozkládá v bezprostřední blízkosti evangelického kostela, první zmínka je k roku 1835. V roce 1872, za faráře (1865-1891) a evangelického spisovatele Ludvíka Bohumila Kašpara (1837-1901), byl hřbitov rozšířen a upraven. Je zde pohřben zdejší farář (1961-1986) Čestmír Rychetský (1921-1987) a také památník všech třinácti zdejších evangelických farářů od toleranční doby.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Přemysl Tardy (1878-1957) byl nejmladším z dětí Heřmana z Tardy (1832-1917). Byl dlouholetým a oblíbeným lékařem v Kutné Hoře. V letech 1946-1957 byl, po Václavu Novotném, kurátorem kutnohorského evangelického sboru, a také po tři volební období seniorátním kurátorem tehdy Čáslavského seniorátu ČCE (1934-1952).