´Bratrský hřbitov´ Brandýs nad Orlicí

Pomník připomínající tzv. ´nový´ hřbitov Jednoty bratrské s kostelem Jana Křtitele a hrobkou žerotínského rodu. V roce 1559 ho založil Jan starší ze Žerotína. Na hřbitově byl pohřben mladoboleslavský senior Jednoty bratrské Matouš Konečný (1569 - 8. února 1622) a mezi 13 pohřbenými členy žerotínského rodu také Karel starší (1564 - 1636).

Náhrobek Přemysla Tardy

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Přemysl Tardy (1878-1957) byl nejmladším z dětí Heřmana z Tardy (1832-1917). Byl dlouholetým a oblíbeným lékařem v Kutné Hoře. V letech 1946-1957 byl, po Václavu Novotném, kurátorem kutnohorského evangelického sboru, a také po tři volební období seniorátním kurátorem tehdy Čáslavského seniorátu ČCE (1934-1952).

Evangelická fara Dvakačovice

Toleranční faru z roku 1785 nahradika budova z roku 1820, která shořela i s kostelem při velkém požáru Dvakačovic v roce 1854. Novou faru evangelický reformovaný (h.v.) sbor postavil až po stavbě nového kostela, roku 1862. Současná budova fary byla postavena v roce 1924. Kromě bytu faráře je v přízemí vedle sborové místnosti upraven sál, užívaný v zimním období pro bohoslužby.

Evangelický kostel Roudnice nad Labem

V letech 1868-1875 byla v Roudnici zřízena poprvé kazatelská stanice evangelického reformovaného sboru z Krabčic, za faráře (1862-1885) Václava Šuberta (1825-1885). Tehdy zde jako misijní kazatel působil v letech 1870-1871 Jan Karafiát (1846-1929) a po něm 1873-1874 rodák z nedalekých Ledčic Ferdinand Císař (1850-1932). Kazatelská stanice byla obnovena roku 1897.

Evangelický kostel Libštát

Po vyhlášení Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781 se většina evangelíků (117 rodin) přihlásila k helvetskému (reformovanému) vyznání, několik rodin k vyznání luterskému.

Náhrobek Jana Amose Pavlince

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Džbánově. Jan Amos Pavlinec (1912-1986) se po působení ve sborech ve Hvozdnici (1939-1948) a v Rovečném (1948-1955) stal evangelickým farářem ve Džbánově (1955-1976).

Evangelický hřbitov Libenice

Pozemek pro zřízení hřbitova v těsné blízkosti kostela získal evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Libenicích hned v roce svého vzniku 1827, za faráře (1827-1830) Karla Fleischera (1801-1886). Ohrazen zdí byl však až roku 1846, za faráře (1834-1882) Jana Šantrůčka (1807-1884).

Náhrobek Františka Dobiáše

Náhrobek velimského rodáka Františka Dobiáše (1901-1985) na hřbitově ve Velimi. Působil v letech 1926-1931 krátce ve sboru v Olešnici na Moravě. Potom byl v období 1931-1966 farářem v Semtěši. Během druhé světové války byl kvůli falšování křestních listů v letech 1942-1945 politicky vězněn.