Náhrobek Vlastimila Plcha

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Vlastimil Plch (1921-2007) byl farářem evangelického sboru v Bošíně celou druhou polovinu 20.století, v letech 1946-1995.

Evangelický kostel Klobouky u Brna

Evangelictví mělo v Kloboukách i v okolí pevnou tradici. V 16. a 17. století zde žili převážně evangelíci, až po bitvě na Bílé hoře se poměry násilně změnily. Víra předků však nebyla úplně vyhlazena a záhy po vydání Tolerančního patentu se již první rodiny hlásily k reformovanému vyznání. Sbor vznikl v roce 1782.

Evangelický kostel Praha Smíchov

Evangelický kostel na Smíchově by slavnostně otevřen 28. září 1931 jako Jubilejní chrám Pána a sborový dům J.A.Komenského Českobratrské církve evngelické na Smíchově. Ideový návrh podal Filip Křížek, architektonický návrh Jaroslav Křížek, stavbu provedl stavitel Josef Svaták.

Evangelický kostel Černilov

Po vyhlášení Tolerančního patentu se část evangelíků přihlásila k augsburské konfesi, vytvořila sbor a postavila v roce 1889 novoklasicistní kostel na místě původní dřevěné modlitebny. Tento tzv. dolní kostel se po vzniku ČCE přestal používat a chátral. V současné době je v něm obřadní smuteční síň.

Evangelický kostel Sázavka

Sázavka (dříve Smrdov) je kazatelská stanice původně luterského (a.v.) sboru v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou 6.září 1876. Kaple se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4. října 1880, za faráře (1832-1872) Prokopa Heřmana Kryštůfka.

Náhrobek Bohuslava Slabého

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Předhradí. Bohuslav Slabý (1910-1991) byl nejprve vikářem v Praze u Salvátora (1935-1940). V Předhradí byl v letech 1940-1946 vikářem filiálního sboru při evangelickém sboru ve Velimi, a nato až do roku 1979 prvním farářem nově ustaveného evangelického sboru v Předhradí.

Učitelský ústav Čáslav

Učitelský ústav, nová budova z roku 1910, postavená za faráře Františka Kozáka. Dnes čáslavské středisko Diakonie Střední Čechy. Na přední stěně budovy dole vlevo je relief Jana Amose Komenského a jeho heslo: ´Všechno ať se děje spontánně, ze všech skutečností ať je vyloučeno násilí´.

Evangelický luterský kostel Libštát

Rodiny augsburského vyznání patřily k nejbližšímu luterskému sboru v Křížlicích. Věřící se scházeli v rodinách, někdy též užívali modlitebnu sboru helvetského vyznání. Teprve v roce 1838 jim byla povolena stavba vlastní modlitebny ve stráni nad říčkou Oleškou. Kostel byl posvěcen v roce 1842, později byla přistavena dřevěná zvonice pro 3 zvony (darované z Drážďan) a založen hřbitov.