Evangelický kostel Oráčov

V Oráčově vznikla během tzv. německého přestupového hnutí v roce 1901 kazatelská stanice evangelického německého luterského (a.v.) sboru v Chomutově; roku 1908 byla přefařena do Hořoviček. Jednolodní kostel byl postaven hned v roce 1902. Kazatelská stanice zanikla po roce 1945 spolu s celou Německou evangelickou církví (DEK). Kostel připadl Českobratrské církvi evangelické.

Evangelický kostel Pržno

Skrytých evangelíků bylo v Pržně a v okolí mnoho. Dlouho odolávali protireformaci a zúčastnili se také velkého valašského povstání v letech 1777–1781. Toleranční patent přivítali, přihlásili se k augsburskému vyznání a v roce 1782 založili sbor. První toleranční modlitebna byla postavena o rok později, za prvního kazatele (1782-1785) Michala Solnensise (1752-1822).

Památník Božích bojovníků Chotěboř

Kulturně-historická památka připomínající hromadné upálení husitských bojovníků v chotěbořských stodolách roku 1421. Postaven roku 1929 nákladem okr. osvětovského sboru v Chotěboři.

Evangelický kostel Habřina

Toleranční evangelický luterský (a.v.) převážně německy mluvící sbor v Habřině (Haber) byl povolen k 1. únoru 1784 ´cestou milosti´, nebot´ nesplňoval podmínku Tolerančního patentu o minimálním počtu členů. Hned v roce 1784 se stal prvním farářem Ján Borott (21.4.1757-1832) ze slovenského Pezinku, který v roce 1786 odešel do Kovánce.

Jeronýmův kámen Opatovice

Jeronýmův kámen je spolu s Husovým kamenem usazen přes silnici proti opatovickému evangelickému kostelu, u cesty odbočující k evangelickému areálu. Jak je uvedeno, byl věnován tehdejšími konfirmandy (snad právě v roce 1916).

Evangelický kostel Krouna

Vznik evangelického sboru v Krouně podporoval tehdejší majitel Rychmburského panství Filip hrabě Kinský. Do nedávna tajní evangelíci se začali ve velkém množství scházet. Hrabě Kinský zařídil povolání reformovaného duchovního, a to Františka Kovacse z Uher. První kázání se konalo ve stodole u Šimonů v září 1783.

Evangelický kostel Hradiště u Nasavrk

V Hradišti i v okolí se v dobách protireformace scházeli tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci, kteří v tomto kraji tvořili většinu, přihlásili k reformovanému vyznání. V roce 1783 vytvořili sborové společenství a rozhodli se v Hradišti postavit modlitebnu i faru; prvním kazatelem (1783-1787) byl Štěpán Törös.