Evangelický kostel Krucemburk

Toleranční patent z roku 1781 přinesl i do Krucemburku náboženské uvolnění. Rok nato zde byl založen nejstarší sbor augsburského vyznání v Čechách. Bohoslužebná setkávání se nejprve konala ve stodole, podobně jako v prvopočátcích mnoha sborů po vyhlášení Tolerančního patentu. První dřevěná modlitebna byla postavena během června 1786. Ta ovšem velmi brzy začala chátrat.

Evangelická škola Hradiště

Budova evangelické školy byla postavena ve středu vesnice v roce 1861, za faráře (1834-1863) Čeňka Jurena (1804-1888); od roku 1876 měla škola právo veřejnosti. V roce 1955, kdy byl farářem (1945-1960) Jaroslav Pech (1912-1994), byla v budově již bývalé školy přestavbou zařízena zimní modlitebna. Roku 1993 byla ´škola´ rekonstruována a v podkroví vzniklo prostorné ubytování pro letní období

Čáslavský sněm 1421

Čáslavský sněm zasedal 4.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí (v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 byl zdejším kaplanem církve podobojí Matouš Ulický). Sněm tehdy, v počátcích husitské reformace, přijal prosazovat a hájit Čtyři pražské články, které se usnesením sněmu staly zemským zákonem.

Evangelická kaple v Kořenově se hřbitovem

Počátkem 20. století se zdejší němečtí evangelíci (luteráni) rozhodli postavit vlastní modlitebnu a vybrali pro ni místo na vyvýšenině dnešního Tesařova (dříve Schenkenhahn) při bývalé císařské krkonošské silnici. Od roku 1903 se zdejší evangelíci scházeli v chatě Zvonice, proto se v roce 1908 rozhodli postavit si vlastní modlitebnu.

Sborový dům Valeč

Po roce 1945 se ustavila ve Valči kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Kralovicích. Sborový dům, Široká čp. 59, byl upraven z bývalého hostince cca v roce 1947. V přízemí vznikl byt správce a v patře prostorná modlitebna. Od roku 1952 je Valeč kazatelskou stanicí tehdy nově vzniklého sboru ČCE v Podbořanech.

Kutnohorský náboženský smír 1485

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci.

Evangelický kostel Praha Smíchov

Evangelický kostel na Smíchově by slavnostně otevřen 28. září 1931 jako Jubilejní chrám Pána a sborový dům J.A.Komenského Českobratrské církve evngelické na Smíchově. Ideový návrh podal Filip Křížek, architektonický návrh Jaroslav Křížek, stavbu provedl stavitel Josef Svaták.

Kostel Nejsvětější Trojice Český Brod

Renesanční kostel z roku 1560 byl původně utrakvistický. Vzácnou součástí kostela, dodnes zachovanou a památkově chráněnou je venkovní kazatelna z období saské renesance. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byl kostel přesvěcen na katolický. Během let však chátral a uvažovalo se dokonce o jeho zbourání.

Bratrské oltáře nad Českou Kamenicí

Lidová tradice uvádí, že se původně jednalo o lesní, tajné oltáře, které v období, kdy panství patřilo protestantské šlechtě, vytvořila tehdejší katolická menšina. Jedná se o období let 1515 - 1614. V období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře, bylo místo navštěvováno místní evangelickou komunitou. Jedná se o oltář, vytesaný do výklenku pískovcové skály.