Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást ´české (první) reformace´ v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími podporovateli a nyní se staly i jejími zastánci a obhájci před státem.

Náhrobek  na hřbitově v Semtěši. Pelíškův zeť Antonín Vondra (1870-1951) byl evangelickým farářem v Semtěši v letech 1907-1930.

230 cm vysoká mramorová socha církevního reformátora mistra Jana Husa se nachází v Parku Hrdinů nedaleko evangelického kostela. Jejím autorem je sochař František Přítel, byla slavnostně odhalena 2. září 1928. Hus stojí na 340 cm vysokém podstavci a je součástí městského památníků padlým z 1. a 2. světové války. V roce 2014 byla plastika restaurována sochařem Kryštofem Hoškem.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Kutné Hoře. Pavel Zedník, rolník v Malíně, byl druhým kurátorem evangelického sboru h.v. v letech 1911-1922 po kurátorovi Josefu Procházkovi z Přítok.

Kulturně-historická památka připomínající hromadné upálení husitských bojovníků v chotěbořských stodolách roku 1421. Postaven roku 1929 nákladem okr. osvětovského sboru v Chotěboři.

Kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven roku 1896 v neorenesančním slohu, za faráře (1895-1927) Františka Nováka (1862-1930). Původní toleranční kostel byl slavnostně otevírán 23. listopadu 1794, když byl farářem (1783-1837) Mojžíš z Tardy (1759-1837).

Evangelický reformovaný sbor v Čermné byl založen v roce 1784 spolu s kazatelskou stanicí v Čenkovicích, kde byli převážně němečtí evangelíci. Bohoslužby se konaly nejprve ve stodole, brzy, jak věřících přibývalo, bylo nutné hledat jiné řešení. První modlitebna byla postavena v roce 1786, fara o dva roky později, za prvního faráře (1782-1788) Samuela Szütse.

Po Tolerančním patentu se zde přihlásilo k reformovanému vyznání mnoho do té doby tajných místních evangelíků. Ti se začali scházet nejprve ve statku Burešových v Bučině. Snažili se také o navrácení zdejšího římskokatolického kostela sv. Jakuba Většího, který byl údajně v období před Bílou horou evangelický. To se ovšem nepodařilo.

Náhrobek posledního močovického a prvního čáslavského reformovaného faráře (1838-1887, za něho sídlo sboru změněno), Pavla Nešpora (1814-1897) na evangelickém hřbitově v Močovicích. Pamětní deska je umístěna ve vchodu do evangelického kostela v Čáslavi.

Toleranční fara byla postavena v roce 1789, za faráře Mojžíše z Tardy (1783-1837) na pozemku, který obec evangelickému h.v. sboru přidělila na západním okraji vesnice poblíž slavníkovského hradiště z 10. století. Vedle fary byl 1794 postaven toleranční kostel, ze kterého je zachována zeď tvořící hradbu zahrady při cestě na hradiště.