Evangelický kostel Miroslav

Samostatný evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Miroslavi oddělením od sboru v Nosislavi v roce 1846, jako jeden z pouhých pěti sborů, které v Čechách a na Moravě vznikly v potolerančním období do Císařského patentu 1861. V témže roce 1846 byl postaven také kostel, ještě podle tolerančních předpisů bez věže. Prvním farářem (1846-1852) se stal Fantišek Kún (1825-1894).

Evangelická fara Černilov

Dřevěná toleranční fara evangelického reformovaného (h.v.) sboru byla postavena roku 1787, za faráře (1787.1791) Emericha Csidera. Již za jeho nástupce (1791-1793) Mikuláše Toronaye (1757-1829) bylo budovu fary nutno přestavět. Současná fara je postavena roku 1852, za faráře (1850-1852) Václava Šuberta (1825-1885).

´Evangelický hřbitov´ Lysá nad Labem

Evangelický hřbitov byl první nemovitostí evangelického reformovaného sboru (h.v.) v Lysé nad Labem, kterou si tento roku 1783 vzniklý sbor musel pořídit. Římskokatoličtí křesťané z Lysé totiž v toleranční době bránili pohřbívání zesnulých dospělých evangelíků na obecním hřbitově. Pozemek byl vyměřen na poli za městem a předán sboru obcí bezúplatně na počátku května 1784.

Náhrobek Miloslava Nováka

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Kolíně. Miloslav Novák (1873-1938) byl nejprve farářem církve h.v. v Proseči (1899-1920) a nato evangelickým farářem sboru již ČCE v Kolíně (1920-1938). V letech 1934-1938 byl zároveň seniorem Čáslavského seniorátu, po Viktoru Szalatnayovi.

Náhrobek Heřmana z Tardy

Náhrobek rodu Tardy na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Heřman z Tardy (1832-1917) byl vnukem prvního libického evangelického faráře Mojžíše z Tardy (1759-1837). V letech 1858-1867 byl farářem v Hořátvi, tehdy také (1865-1867) redaktorem časopisu ´Hlasy ze Siona´. Nato byl v období 1867-1904 členem Vrchní církevní rady ve Vídni.

Evangelický kostel a.v. Libštát

Rodiny augsburského vyznání patřily od roku 1781 k nejbližšímu luterskému sboru v Křížlicích. Věřící se scházeli v rodinách, někdy též užívali modlitebnu sboru helvetského vyznání. Teprve v roce 1838 jim byla povolena stavba vlastní modlitebny ve stráni nad říčkou Oleškou. Kostel byl posvěcen v roce 1842, za křížlického faráře a.v. (1828-1863) Matouše Molnára (1799-1863).

Jeronýmův kámen Opatovice

Jeronýmův kámen je spolu s Husovým kamenem usazen přes silnici proti opatovickému evangelickému kostelu, u cesty odbočující k evangelickému areálu. Jak je uvedeno, byl věnován tehdejšími konfirmandy (snad právě v roce 1916).

Betlémský kostel Brno

Betlémský kostel se nachází na úpatí kopce Špilberk v Pellicově ulici v katastrálním území Města Brna městské části Brno-střed. Byl vystavěn v historizujícím slohu s převládajícími novorenesančními prvky v letech 1894 - 1895. Byl prvním evangelickým kostelem v Brně, kde se kázalo výhradně česky.