V roce 1932 vznikla v Klokočově, jako výsledek tzv. přestupového hnutí, kazatelská stanice sboru Českobratrské církve evangelické ve Vilémově; za faráře (1928-1947) Jana Smetany (1901-1967). Záhy byla zahájena stavba kostela; slavnostní otevření se konalo 6.července 1934. Po roce 1945 byla kazatelská stanice přefařena ke sboru Českobratrské církve evangelické v Hradišti.

Náhrobek na evangelické části hřbitova v Poděbradech. Libický rodák a farář v Libici nad Cidlinou (1879-1895) Alois Jelen (1848-1909) se stal prvním farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Poděbradech (1895-1909).

Od Tolerančního patentu 1781 patřili evangelíci v Pardubicích a okolí k evangelickému reformovanému  (h.v.) sboru v Dvakačovicích. Roku 1890 se ustavila kazatelská stanice, která si v roce 1897 postavila kostel, na rohu ulic Hronovické a Sladkovského. Slavnostně byl otevřen 29.června 1897 superintendentem J.E.Szalatnayem. K 1. lednu 1903 vznikl filiální sbor h.v.

Kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven roku 1896 v neorenesančním slohu, za faráře (1895-1927) Františka Nováka (1862-1930). Původní toleranční kostel byl slavnostně otevírán 23. listopadu 1794, když byl farářem (1783-1837) Mojžíš z Tardy (1759-1837).

Kompaktáta jsou obsahem úmluvy mezi husitskými Čechami a církví, jak se vyvinula z jednání v Basileji a především v situaci po lipanské porážce polních vojsk táborského a sirotčího svazu v květnu 1434.

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást ´české (první) reformace´ v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími podporovateli a nyní se staly i jejími zastánci a obhájci před státem.