Památné místo jednoho z velkých husitských shromáždění na jaře 1419, kdy se konaly tzv. ´poutě na hory´ v očekávání brzkých radikálních změn dějinného vývoje v důsledku Božího zásahu. V tomto období se eschatologické naděje opíraly o biblické obrazy soudu i naděje, jak ji představuje i název návrší podle novozákonního Beránka, Krista.

Text k fotografiím:

Na první vidíme portál výstavní a koncertní síně v Mladé Boleslavi. Jedná se o obnovenou historickou budovu sboru českých bratří, která před takřka 500 lety sloužila jako shromaždiště a modlitebna Jednoty bratrské. V době pobělohorské zde byl katolický kostel a po josefínských reformách vojenské skladiště. Město vykoupilo budovu už koncem 19. století.

Husův kámen byl umístěn ve středu kutnohorského evangelického hřbitova při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1915, za faráře (1891-1939) Viktora Szalatnaye (1866-1941).

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. První velimský farář českého původu, rodák ze semtěšského sboru, Jan Ruml se narodil 1.1.1817. Farářem ve Velimi byl v letech 1846-1858, kdy byl postaven současný kostel. Zemřel 30.1.1880 v nedaleké Křečhoři.

Po Tolerančním patentu patřil Mělník do oblasti evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Vysoké. Prostřednictvím dědictví Rozalie Titěrové v roce 1894 byl v letech 1895-1897 postaven evangelický kostel. Slavnostně otevřen byl 18.srpna 1897.