Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Miroslavi. Josef Jadrníček (1885-1952) byl evangelickým farářem v Zádveřicích (1911-1921) a v Uherském Hradišti (1921-1949). V letech 1933-1945 byl seniorem Brněnského seniorátu Českobratrské církve evangelické.

Na konci roku 1782  bylo ve východních Čechách utváření tolerančních sborů již v hrubé podobě  ukončeno. Nesnadno se rozhodovalo o tom, kde bude sídlo velkého tolerančního sboru, který vznikl z několika obdobných a rovnocenných středisek. Středisko Džbánov bylo oficiálně registrováno roku 1783.

Původní dřevěný toleranční kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven již roku 1784, ještě před příchodem prvního evangelického faráře h.v. (1786-1789) Jána Mikloše (?-1792). Stál - i spolu se hřbitovem - směrem k Božci a zanikl roku 1812.

Evangelická část městského hřbitova v Čáslavi vznikla v roce 1884. Jde o spodní část hřbitova, od smuteční síně směrem k městu. Jsou tu pohřbeni evangeličtí faráři František Kozák (1857-1926) a Vladimír Jerie (1910-1992). Vedle toho je zde pohřben i ředitel (1877-1904) Evangelického učitelského ústavu Josef Jerie (1838-1904).