Trnovany 1919 - Německá evangelická církev (DEK)

Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26.

Náhrobek Josefa Jadrníčka

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Miroslavi. Josef Jadrníček (1885-1952) byl evangelickým farářem v Zádveřicích (1911-1921) a v Uherském Hradišti (1921-1949). V letech 1933-1945 byl seniorem Brněnského seniorátu Českobratrské církve evangelické.

Evangelický kostel Džbánov

Na konci roku 1782  bylo ve východních Čechách utváření tolerančních sborů již v hrubé podobě  ukončeno. Nesnadno se rozhodovalo o tom, kde bude sídlo velkého tolerančního sboru, který vznikl z několika obdobných a rovnocenných středisek. Středisko Džbánov bylo oficiálně registrováno roku 1783.

Evangelický kostel Krakovany

Původní dřevěný toleranční kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven již roku 1784, ještě před příchodem prvního evangelického faráře h.v. (1786-1789) Jána Mikloše (?-1792). Stál - i spolu se hřbitovem - směrem k Božci a zanikl roku 1812.

´Evangelický hřbitov´ Čáslav

Evangelická část městského hřbitova v Čáslavi vznikla v roce 1884. Jde o spodní část hřbitova, od smuteční síně směrem k městu. Jsou tu pohřbeni evangeličtí faráři František Kozák (1857-1926) a Vladimír Jerie (1910-1992). Vedle toho je zde pohřben i ředitel (1877-1904) Evangelického učitelského ústavu Josef Jerie (1838-1904).