Náhrobek Michala Blažka

Michal Blažek (1753 v Senici-1827) přišel do Jimramova po dvou letech činnosti ve sboru h.v. v jihomoravské Nosislavi. Působil v Jimramově od roku 1784 do své smrti v listopadu 1827. V letech 1785-1827 byl zároveň prvním superintendentem evangelické církve h.v. na Moravě, velice činný i literárně.

Luterské gymnasium Velké Meziříčí

Renesanční luterské gymnasium. Budova z roku 1578, financovaná paní Alenou Berkovou Meziříčskou z Lomnice. Jednopatrová budova, obdélníkového půdorysu ve stylu italské renesance, je nápodobou Palazzo Pompei ve Veroně.

 

 

Kostel Tří králů Břidličná

Považován za nejstarší kostel ze souboru luterských pozdně renezančních kostelů na Bruntálsku. Podle letopočtu nad vstupem do předsíně dal kostel postavit Vavřinec Eder ze Šťavnice před rokem 1577.

Náhrobek Vlastimila Plcha

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Vlastimil Plch (1921-2007) byl farářem evangelického sboru v Bošíně celou druhou polovinu 20.století, v letech 1946-1995.

Evangelický kostel Hradiště u Nasavrk

V Hradišti i v okolí se v dobách protireformace scházeli tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci, kteří v tomto kraji tvořili většinu, přihlásili k reformovanému vyznání. V roce 1783 vytvořili sborové společenství a rozhodli se v Hradišti postavit modlitebnu i faru; prvním kazatelem (1783-1787) byl Štěpán Törös.

Sbor Jednoty bratrské Mladá Boleslav

Text k fotografiím:

Na první vidíme portál výstavní a koncertní síně v Mladé Boleslavi. Jedná se o obnovenou historickou budovu sboru českých bratří, která před takřka 500 lety sloužila jako shromaždiště a modlitebna Jednoty bratrské. V době pobělohorské zde byl katolický kostel a po josefínských reformách vojenské skladiště. Město vykoupilo budovu už koncem 19. století.

Evangelický kostel Habřina

Toleranční evangelický luterský (a.v.) převážně německy mluvící sbor v Habřině (Haber) byl povolen k 1. únoru 1784 ´cestou milosti´, nebot´ nesplňoval podmínku Tolerančního patentu o minimálním počtu členů. Hned v roce 1784 se stal prvním farářem Ján Borott (21.4.1757-1832) ze slovenského Pezinku, který v roce 1786 odešel do Kovánce.

Náhrobek Jana Košuta

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krakovanech. Jan Košut ml. (1802-1866), rodák z Bučiny, byl krakovanským evangelickým h.v. farářem v letech 1825-1866. Roku 1840 byl tehdy prodloužen evangelický kostel o druhou kruchtu; toleranční dispozice, se stolem Páně a kazatelnou na delší straně kostela, byla tehdy zachována.