České vyznání 1575

České vyznání (konfese) je společné vyznání dvou reformačních větví, strany podobojí a Jednoty bratrské, na níž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až 18.

Evangelický kostel Velká Lhota (Hrubá Lhota)

Jedinečný kostel pocházející z období vydání tolerančního patentu. Dodnes dochovaný ve své původní dřevěné podobě. Národní kulturní památka. Stále se využívá k bohoslužbám evangelického sboru na Velké Lhotě.

Evangelický kostel Oráčov

V Oráčově vznikla během tzv. německého přestupového hnutí v roce 1901 kazatelská stanice evangelického německého luterského (a.v.) sboru v Chomutově; roku 1908 byla přefařena do Hořoviček. Jednolodní kostel byl postaven hned v roce 1902. Kazatelská stanice zanikla po roce 1945 spolu s celou Německou evangelickou církví (DEK).

Evangelický kostel Praha Smíchov

Evangelický kostel na Smíchově by slavnostně otevřen 28. září 1931 jako Jubilejní chrám Pána a sborový dům J.A.Komenského Českobratrské církve evngelické na Smíchově. Ideový návrh podal Filip Křížek, architektonický návrh Jaroslav Křížek, stavbu provedl stavitel Josef Svaták.

Evangelický kostel Pečky

Evangelický kostel v Pečkách je od roku 1995 ´kulturní památkou České republiky´ pod názvem Jubilejní chrám Mistra Jana Husa, jehož pomník je na náměstíčku před areálem kostela.

Náhrobek Jana Végha

Náhrobek, původně na hřbitově v Nebuželích, byl ´v nedávné době´ převezen do Libiše. Jan Végh (1755-1830) byl prvním tolerančním farářem v Libiši (1783-1793 a znovu 1796-1811) a třetím v pořadí farářů v Lysé nad Labem (1793-1796), i v Nebuželích (1811-1825). Zde 1.února 1830 zemřel a 5.února byl pohřben vedle své manželky Judity, roz. Bankoš, která zemřela již 13.