Evangelický kostel Jindřichův Hradec

Historie zdejších evangelíků souvisí s historií města a okolí. Oldřich z Hradce vedl křížovou výpravu, kterou vyhlásil papež v roce 1340 proti Valdenským. V průběhu 16. století se střídala přízeň pánů z Hradce k vyznavačům církve podobojí podle jejich náboženského přesvědčení. Bitva na Bílé hoře v roce 1620 pak znamenala, tak jako všude v českých zemích, konec svobody vyznání.

Náhrobek Jana Pípala

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libenicích. Jan Pípal (1862-1931), rodák z Opatova, se po několikaletém působení na českých evangelických sborech v USA (1891-1905) stal farářem reformovaného sboru a po roce 1919 sboru Českobratrské církve evangelické v Libenicích (1905-1931).

Evangelický kostel Jihlava

Kostel apoštola Pavla v Jihlavě (Speratuskirche, Paulskirche) je evangelický kostel postavený v letech 1875 - 1878 ve stylu pruských staveb romantického historizmu pro luteránskou obec v Jihlavě. Stojí na Dvořákově ulici při západním okraji historického centra.

Evangelický hřbitov Velim

Hřbitov byl zřízen roku 1821. V roce 1888, za faráře Justa E. Szalatnaye, byl rozšířen. Jsou zde náhrobky pěti velimských farářů. V době založení hřbitova byl farářem (1800-1829) čtvrtý z velimských evangelických farářů Mikuláš Toronay. Další náhrobky patří šestému velimskému faráři (1847-1858) Janu Rumlovi a jeho nástupci Justu E. Szalatnayovi, faráři v období 1859 až 1910.

Náhrobek Antonína Vondry

Náhrobek  na hřbitově v Semtěši. Pelíškův zeť Antonín Vondra (1870-1951) byl evangelickým farářem v Semtěši v letech 1907-1930.

Evangelický kostel Daňkovice

V období protireformace se v okolí Daňkovic, jako ostatně všude na Vysočině, ukrývali tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se skoro všichni obyvatelé přihlásili k reformovanému vyznání a již v roce 1782 se přidružili k jimramovskému sboru a později k sousednímu sboru v Německém (dnes Sněžné).