Náhrobek na evangelickém hřbitově v Senicích. Čeněk Fiala (1872-1930), rodák z Kolína, byl po vikariátu v Novém Městě na Moravě a ve Velimi krátce (1900-1902) farářem reformovaného (h.v.) evangelického sboru v Sázavě a nato v letech 1902-1930 farářem zdejšího, původně h.v., sboru ve Velenicích.

Husův památník byl na evangelickém hřbitově umístěn při 500. výročí reformátorovy smrti v roce 1915. Autorem byl akademický sochař Josef Kříž. V roce 2015 byl renovován.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Pozděchově. Jan Češek (1831-1887), rodák z Hošťálkové, byl nejprve druhým farářem evangelického luterského sboru v Rybníkách (1853-1858). Jako vikář působil postupně v Brně, Uherské Skalici, Vsetíně a Jasenné. V roce 1870 se stal prvním farářem právě ustaveného sboru a.v. v Pozděchově (1870-1887).

Náhrobek v evangelické části hřbitova na Vsetíně. MUDr Vojtěch Zikmund (1925-2015) byl po celoživotní lékařské službě na jaře 1989 ordinován a další čtyři roky sloužil jako diakon v evangelickém sboru ve Vizovicích (1989-1993).

Náhrobek v evangelické části hřbitova na Vsetíně. Gustav Winkler (1860-1927), rodák z luterské fary, byl nejprve sedm let (1887-1894) farářem v Haliči a další tři roky v rodné Jasenné. V letech 1897-1922 působil na zdejším luterské dolním sboru, odkud přešel do sboru - již ČCE - v Hošťálkové (1922-1927). V období 1897-1927 byl volen seniorem.

Náhrobek na evangelické části hřbitova na Vsetíně. Jan Skalák (1868-1946), rodák z Křečhoře u Kolína, byl v letech 1895-1939 farářem Horního, původně reformovaného, evangelického sboru; v období 1934-1938 byl seniorem Vsetínského seniorátu ČCE.

V roce 1782, za prvního tolerančního kazatele (1781-1784) Jana Hrdličky (1741-~1810) byla toleranční fara postavena vedle budoucího kostela spolu s budovou evangelické školy, ve které se během dalšího roku, po dobu stavby kostela, konaly bohoslužby.

Současná budova fary Horního sboru (čp. 156) byla postavena v roce 1844 mezi oběma evangelickými kostely, za faráře (1838-1899) Karla Opočenského (1811, Klášter - 1900). Stavba má zděné štíty a sedlovou střechu. Konečný vnější vzhled získala v roce 1890.

Autorem památníku z roku 1966 je Zdeněk Němeček . Dnes je památník umístěn v parčíku před vsetínským zámkem. Tvoří ho 3,5 m vysoká socha a 6 m dlouhá deska se jmény účastníků valašského povstání popravených v roce 1644, nakolik se je podařilo dohledat. Původně byl památník umístěn, z politických důvodů, před Horní školou místo busty T. G.

Po vzrušených a bolestných událostech nepravého tolerančního patentu v roce 1777 se po skutečném vyhlášení ´tolerance´ 13. října 1781 ustavil v Ratiboři jeden z prvních evangelických sborů, potvrzený již 11. února 1782. Do podzimu se bohoslužby konaly ve stodole. V Ratiboři se přihlásili k luterské (a.v.) církvi. Na podzim sbor během 14 dnů postavil dřevěnou toleranční modlitebnu.