(V databázi je prozatím 64 položek v této kategorii.)

Helvetské vyznání 1566

Helvetské vyznání, latinsky Confessio helvetica (Helvetia=Švýcarsko), je sepsání základních článků víry reformované části reformace, narozdíl od luterské části reformace navazující na Martina Luthera (1483-1546) a Filipa Melanchthona (1497-1560). Tato ´švýcarská´ část reformačního hnutí 16.…

Augsburské vyznání 1530

Augsburské vyznání (AV, německy Ausburger Bekenntnis, latinsky Confessio Augustana) předložily na říšském sněmu 25. června 1530 na augsburské radnici císaři Karlu V. evangelické stavy, aby se obhájily ze sektářství a bludů, jak byly obviněny roku 1529 na sněmu ve Speyeru, když vznesly…

Wittenberg 1517

Dne 31. října 1517 uveřejnil, tehdy stále ještě augustiniánský mnich, Martin Luther (1483-1546) ve Wittenbergu ´95 tezí´ určených původně k akademické debatě. Neprokazatelně měl jejich text Luther přibít na bočních dveřích wittenbergské Schlosskirche (Zámeckého kostela).

Od…

Jan Nepomucký 1729

Mezi lety 1340 a 1350 se v Pomuku nedaleko Plzně narodil v rodině rychtáře Welflina syn Jan. V letech 1383-1387 studoval v Bologni, kde získal doktorát práv. Roku 1389 byl Johánek z Pomuku jmenován generálním vikářem pražského arcibiskupství. V témže roce byl na kněžské synodě donucen…

Česká konfederace 1619

Česká konfederace je politický projekt protestantských stavů Koruny české, podle soudobého příkladu Spojených nizozemských provincií, uskutečněný Generálním sněmem v červenci 1619. Generální sněm byl zahájen 8. července slavnostními bohoslužbami v evangelickém kostele Sv. Trojice na Malé Straně…

Památník ´U kalicha´ Kutná Hora

Současný pomník, podle návrhu akademického sochaře Josefa Pospíšila, nahradil v roce 1988 předcházející, zničený v 70. letech 20. století při stavbě okolních rodinných domků. Chce být připomínkou událostí v Kutné Hoře na počátku husitského období, v letech 1419-1421.

Horníci, jak…

Bible Kralická 1579-1594

Jednota bratrská řadí bibli, stejně jako církev a svátosti, mezi věci služebné – které slouží ke spáse. Bible otevírá skutečnost Božího zájmu o člověka. Proto je dobré a nutné text bible co nejlépe zprostředkovat a zprostředkovávat – výkladem, kázáním, svědectvím společenství církve.…

Bílá hora 1620

Příběh Bílé hory se odvíjí od začátku české, první, reformace (1414), spolu s příběhem početně nepatrného společenství Jednoty bratrské (1457), podepřený v 16. století reformací světovou, druhou, především v návaznosti na její luterskou větev (1517) a zčásti ovlivněný i její větví reformovanou (…

Pamětní deska Hynka Bočka Nymburk

Hynek Boček z Kunštátu a Poděbrad byl strýcem pozdějšího voleného českého krále Jiřího z Poděbrad. Pravděpodobně přímo na tomto místě byl 16. října 1426 usmrcen, což léta připomínal kamenný kříž, který byl stržen spolu s Bobnickou bránou roku 1884. Od té doby je zde umístěna pamětní…

Hradní kaple Lipnice

Kaple sv. Vavřince vznikla na nádvoří lipnického hradu, jako stavba vrcholné gotiky, v 1. polovině 14. století za pánů z Lipé. Kolem roku 1380 zřídili páni z Landštejna, dost neobvykle, při kapli kolegiátní kapitulu. Po barokní přestavbě v 17. století byla kaple zasvěcena sv. Josefovi.

Na…

Husův kámen Kostnice/Konstanz

Husův kámen (Hussenstein) odkazuje na pravděpodobné místo upálení českých mistrů Jana Husa (asi 1371-1415) a Jeronýma Pražského (1378-1416) v průběhu církevního koncilu v Kostnici (1414-1418). V roce 1868 zde byl za účasti českých poutníků při první ´národní pouti´ vztyčen tzv. bludný kámen…

´Kostel sv. Kryštofa´ Broumov

Zhruba na stejném místě, kde stojí dnešní kostel Sv. Václava, si broumovští evangelíci a.v. postavili v roce 1610, na základě Majestátu z 9. července 1609, dřevěný kostel sv. Kryštofa. Roku 1618 nechal opat broumovského kláštera Wolfgang Selender, coby majitel města, kostel uzavřít.…

´Evangelický kostel´ Hrob u Teplic

Během 16. století pronikala luterská reformace i na českou stranu Krušných hor, takže kolem roku 1600 se naprostá většina obyvatel města Hrob hlásila k evangelické luterské církvi. Přitom město patřilo cisterciáckému klášteru v Oseku u Duchcova, který byl od roku 1580 ve správě pražské…

´Čáslavské církevní zřízení´ 1873

Kauza ´Čáslavské církevní zřízení´ se odvíjela od tří zásad předložených na 2. konventu, v roce 1871 vytvořeného, Čáslavského seniorátu h.v. v květnu 1873 v Čáslavi mladými faráři Justem E. Szalatnayem (1834-1910) z Velimi, Čeňkem Duškem (1843-1918) z Kolína a Ludvíkem B.…

Protestantský patent 1861

Protestantský patent nahradil po dlouhých 80 letech Toleranční patent Josefa II. Byl vydán císařem Františkem Josefem I. dne 8. dubna 1861, ´v hlavním a sídelním městě našem Vídni´. Tento císařský výnos zajišťuje plnou rovnoprávnost evangelíků (církví a.v a h.v.) v českých a rakouských…

Morzinský palác Praha

Morzinský palác na Malé Straně vznikl v letech 1713-1714 přestavbou čtyř starších domů pro hraběte Morziniho, podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Průčelí do Nerudovy ulice tvoří dvoupatrová budova se sochami Ferdinanda Maxmiliana Brokoffa. V současnosti zde sídlí rumunské…

Toleranční patenty 1781

Originální německý text Tolerančního patentu, coby panovnický výnos císaře Josefa II., je pro české a rakouské země datován ve Vídni 13. října 1781. Český text byl pro Moravu vydán v Brně 27. října, pro Čechy 30. října 1781 ´na hradě Pražském´. Povoloval pouze…

Poprava Jana Roháče z Dubé Praha

Jan Roháč z Dubé byl posledním radikálním husitou, který se po prohrané bitvě u Lipan v roce 1434 odmítl podvolit králi a císaři Zikmundu Lucemburskému. S kompromisem v podobě Basilejských kompaktát nebyl smířený. Pro svůj ozbrojený odpor vůči panovníkovi byl označen za "zemského škůdce". V roce…

Zřícenina hradu Sion

Zříceninu tvoří pozůstatky gotického hradu, který si v letech 1426-1427 nad zákrutem řeky Vrchlice vybudoval jako soukromé sídlo husitský hejtman Jan Roháč z Dubé (cca 1374-1437). Po prohrané bitvě u Lipan (1434) se Sion stal posledním útočištěm poražených husitských radikálů, kteří se odmítali…

Kaple Panny Marie Kouřim

Kaple zasvěcená Panně Marii Pomocné v Kouřimi byla vystavěna na místě někdejšího středověkého městského popraviště za hradbami, kterému se přezdívalo "Na Stínadlech". Připomíná pět mnichů, kteří byli na tomto místě upáleni roku 1421 husity. Ti tehdy ve městě vypálili cisterciácké …

Staroměstská poprava 1621

Na Staroměstském náměstí u východní zdi Staroměstské radnice se na popravčím lešení v den letního slunovratu v pondělí 21. června 1621 konala na příkaz císaře Ferdinanda II. Štýrského poprava 27 představitelů českého stavovského odboje, kteří se zapojili do stavovského povstání (1618-1620).