Místa událostí

Kaple zasvěcená Panně Marii Pomocné v Kouřimi byla vystavěna na místě někdejšího středověkého městského popraviště za hradbami, kterému se přezdívalo "Na Stínadlech". Připomíná pět mnichů, kteří byli na tomto místě upáleni roku 1421 husity. Ti tehdy ve městě vypálili cisterciácké …

Na Staroměstském náměstí u východní zdi Staroměstské radnice se na popravčím lešení v den letního slunovratu v pondělí 21. června 1621 konala na příkaz císaře Ferdinanda II. Štýrského poprava 27 představitelů českého stavovského odboje, kteří se zapojili do stavovského povstání (1618-1620).

Památník odkazuje na událost z 25. dubna roku 1548, kdy byl v lesích nad Džbánovem táhnoucích se směrem k Ústí nad Orlicí zajat tehdejší biskup Jednoty bratrské Jan Augusta (1500-1572) - v reakci na spolupráci také bratrských šlechticů, členů Jednoty, s protestantskými stavy v Německu během tzv…

Vedle ´českého´ majestátu vydal císař Rudolf v roce 1609 také majestát ´slezský´. Český majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je…

Kunvald je ´kolébkou´ Jednoty bratrské (JB). Roku 1457 odešla do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471), ´bratři a sestry zákona Kristova´, toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem, snad Rokycanovým synovcem…

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání (mluvících jak česky tak německy), na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese…

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato výrazné a významné, společenství vzniklo jako součást  ´české (první) reformace´  v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími…

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy (1424-1623) utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci. Dohoda zaručovala,…

Na samém počátku utrakvismu je rozhodnutí o všeobecném přijímání ´sub utraque´ v říjnu 1414 (Mikuláš z Drážďan. Jakoubek ze Stříbra, Jeroným Pražský). Ohlas kostnických hranic Jana Husa (1415) a Jeronýma Pražského (1416) vyvolal v českých zemích - i na základě šířících se…

Na základě úspěchů proti křižáckým výpravám a spanilých jízd husitů za hranice Českého království souhlasil koncil zasedající od poloviny prosince 1431 v Basileji, že církev bude s husity jednat a že koncil přijme jejich představitele ke svobodnému jednání. Předběžné jednání mezi delegacemi…

Kříž poblíž pravobřežní labské cyklostezky připomíná tragickou událost, která se ve městě stala v roce 1425 v době husitských válek. Paradoxem je, že v té době bylo město již čtyři roky husity dobyto a bylo dokonce součástí pražského městského svazu. Od roku 1424 se měšťané přiklonili…

Po Tolerančním patentu se  v Čechách  ustavily jen 3 německy hovořící sbory a.v. – v Habřině u Úštěka (1784), v Heřmanových Sejfech v Krkonoších (1783) a hned roku 1782 v Praze. V období do Protestantského patentu…

Návrší Oreb v Třebechovicích pod Orebem je jedním z míst ´poutí na hory´ v roce 1419. Výšina se původně jmenovala Vinice; jméno Oreb dostala v onom období sílících eschatologických představ sycených biblickými motivy soudu a naděje, podle starozákonního Chorébu, kde se Mojžíš setkal s Hospodinem…

Setkání ´Na Křížkách´ bylo svoláno na toto návrší u Sulic nedaleko Ládví na neděli 30. září 1419 dva týdny před tím při ´pouti na horu Bzí´. Bylo to poslední neozbrojené setkání lidu jak z Prahy, tak z Plzně i odjinud. Václav Koranda starší tu vyhlašuje ´královstvie Boží na zemi´ a vyzývá, ať…

Jedno z míst ´putování lidu na hory´ během léta 1419, za velkých eschatologických nadějí vyvozovaných z biblického pohledu na svět, starozákonních obrazů soudu a novozákonní naděje. V neděli 17. září 1419 zde, na hoře Bzí u Blovic, jižně od Plzně, kněz Václav Koranda starší vyhlásil "Provolání…

Čtyři pražské články je společný program pražské i táborské strany husitského reformního hnutí, jak se na nich dokázaly různé strany věroučně i politicky shodnout. Pro konzervativní část Pražanů a husitskou šlechtu představovaly ´artikuly´ maximum, pro táborskou stranu naopak východisko, minimum…

Na Generálním sněmu svolaném ´Ústředním výborem pro českou evangelickou církev´, ustaveným na klimentské faře h.v. v Praze v červnu 1917, došlo ke spojení českých sborů Evangelické církve a.v. (luterské) a Evangelické církve h.v.  (reformované) v českých zemích. Generální sněm zasedal v…

Sněm, který se konal 3.-7. června 1421 v Čáslavi, uzavírá úvodní část období ´české´ reformace, během kterého získala reformní strana značný vliv. Za jejím programem čtyř pražských článků z června 1420 stály kromě husitské šlechty především zformované městské svazy (pražský,…

Boleslavské období Jednoty začíná v roce 1496, kdy nábožensky snášenlivá vrchnost, Johanka Krajířová z Krajku a její syn Adam Tovačovský z Cimburka, vykázala Bratřím opuštěný minoritský klášter s kostelem sv. Bonaventury. Bratří měli v klášteře špitál a modlitebnu a působil zde také senior (…

Poslední známé velké středisko evangelíků v pobělohorské době na jihu Čech, setrvávající při své víře ještě více než 30 let po vestfálském míru. Po r. 1680 tato evangelická výspa mizí, v kostele zůstaly ještě některé fragmenty upomínající na předbělohorskou dobu.

Kostel sv. Štěpána je…

Památné místo jednoho z velkých husitských shromáždění na jaře 1419, kdy se konaly tzv. ´poutě na hory´ v očekávání brzkých radikálních změn dějinného vývoje v důsledku Božího zásahu. V tomto období se eschatologické naděje opíraly o biblické obrazy soudu i naděje, jak ji představuje i název…