Luterství

V Oráčově vznikla během tzv. německého přestupového hnutí v roce 1901 kazatelská stanice evangelického německého luterského (a.v.) sboru v Chomutově; roku 1908 byla přefařena do Hořoviček. Jednolodní kostel byl postaven hned v roce 1902. Kazatelská stanice zanikla po roce 1945 spolu s celou…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Josef Jakub Kučera (1846-1905) byl evangelickým farářem v Opatovicích v letech 1872-1905 a zároveń v letech 1903-1905 také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Náhrobek je na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Prokop Heřman Kryštufek (1802-1873) byl farářem evangelického luterského (a.v.) sboru v Opatovicích v letech 1832-1872 a v letech 1845-1862 zároveň také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Evangelický kostel v Trnovanech (Turn), dnes součásti Teplic, vznikal v průběhu let 1899-1905 jako Christuskirche pro právě vzniklou kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) sboru z Teplic, v důsledku tehdy probíhajícího tzv. německého přestupového hnutí. Tento secesní tzv. Zelený…

Hřbitov evangelického luterského (a.v.) sboru byl založen roku 1861 na východním okraji Habřiny, a to jen několik let po vybudování kostela na západním okraji vesnice, zatímco původní toleranční modlitebna stála ´na východních humnech´.

Po roce 1945 byl hřbitov vlastně zrušen, teprve v…

Po toleranční faře z roku 1791 postavil německý luterský (a.v.) sbor v Habřině (Haber) v roce 1851 současnou budovu fary a současně, v letech 1850-1853, vedle ní kostel.  Kromě bytu faráře byla v budově  od roku 1862, za Josepha Kowarze, který byl farářem v Habřině od cca 1850 do roku…

Budova sloužila jako modlitebna česky mluvícímu evangelickému luterskému (a.v.) sboru v Praze od jeho ustavení (sbor byl povolen 13. listopadu 1782) do roku 1865. Původně gotický dům, během 18. století barokně upravovaný, koupil pražský český sbor 2. ledna 1784, za faráře (1782-1793) Matěje…

V České Lípě (Böhmisch Leipa) vznikla v roce 1883 kazatelská stanice tolerančního německého luterského (a.v.) sboru v Habřině. Od roku 1921 se stala filiálním sborem farního sboru již Německé evangelické církve (DEK) v Novém Boru. Podle projektu architekta Richarda Broscheho z České Lípy byl…

Po Tolerančním patentu se  v Čechách  ustavily jen 3 německy hovořící sbory a.v. – v Habřině u Úštěka (1784), v Heřmanových Sejfech v Krkonoších (1783) a hned roku 1782 v Praze. V období do Protestantského patentu…

Toleranční evangelický luterský (a.v.), převážně německy mluvící, sbor v Habřině (Haber) byl povolen k 1. únoru 1784 ´cestou milosti´, nebot´ nesplňoval podmínku Tolerančního patentu o minimálním počtu členů. Hned v roce 1784 se stal prvním farářem Ján Borott (21.4.1757-1832) ze slovenského…

Budovu evangelické fary postavil většinově německojazyčný luterský (a.v.) sbor nejspíš v návaznosti na stavbu Kristova kostela, po roce 1907. Dnes je fara sídlem farních sborů Českobratrské církve evangelické (ČCE) a Slezské církve evangelické a.v. (SCEAV) a bydlí zde také faráři obou církví.…

Stavba z roku 1909 pro tehdejší, většinově německé, evangelíky a.v., slavnostně otevřená superintendentem Dr Nottenbohmem z Vratislavi, stojí dnes na dohled hranice s Polskem. V roce 1928 vznikla kazatelská stanice opavského sboru Německé evangelické církve (DEK), roku 1931 se stala filiálním…

Václav Mareček (1824-1901) se stal farářem evangelického sboru a.v. v Trnávce (1853-1893) po Janu Kovářovi.

Jan Kovář (1768-1857) byl pátý kazatel tolerančního evangelického sboru a.v. v Trnávce. Farářem zde byl v letech 1795-1852. Zároveň byl celé půlstoletí, v letech 1800-1852 seniorem.

Evangelický hřbitov byl v Trnávce zřízen v roce 1789, za druhého z tolerančních farářů (1784-1799) Štěpána Kalmára. Navazuje na zadní část kostela evangelické církve a.v. Roku 1854, za faráře Václava Marečka, byl hřbitov rozšířen.

Je zde pohřben pátý ze…

Sázavka (dříve Smrdov) je kazatelská stanice původně luterského (a.v.) sboru v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou 6. září 1876. Kaple vznikla přebudováním starší ´bednárny´. Spolu se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4. října 1880, za faráře (1832-1872)…

Jednopatrovou budovu gymnasia ve stylu severoitalské renesance, podle Palazzo Pompei ve Veroně, zdobenou sgrafity, s uzavřeným čtyřkřídlým arkádovým nádvořím, nechala postavit v roce 1578 paní Alena Berková Meziříčská z Lomnice, jak dokládá latinský nápis ve vrcholu vstupního portálu. …

Druhý ze tří kostelů míru (Hlohov, Jawor, Svídnice) postavených po Vestfálském míru (1648) pro luterány ve Slezsku, v roce 1655. Podmínkou bylo zbudovat chrámy bez cihel, mimo město, ale zároveň na dostřel, aby se nemohly stát střediskem vzpoury.

Považován za nejstarší kostel ze souboru luterských pozdně renezančních kostelů na Bruntálsku. Podle letopočtu nad vstupem do předsíně dal kostel postavit Vavřinec Eder ze Šťavnice před rokem 1577.
Kostel má pětiboký závěr a jeho presbytář je zaklenut štukovou síťovou hřebínkovou klenbou.…

Historie kostela sahá do 80. let 19. století. Tehdejší němečtí evangelíci augsburského vyznání patřili ke vzdálenému sboru v Habřině u Úštěku. Jak se Děčín rozrůstal, přibývalo i věřících a v roce 1887 vznikl samostatný evangelický sbor a.v. 

V roce 1881, při stém…