Luterství

Klasicistní zděná sakrální architektura s iluzivní výmalbou interiéru a dvojitou emporou po stranách lodi, postavená v letech 1782-1784 stavitelem P. Klossem. Věž byla doplněna v letech 1850-1852. Další úpravy proběhly ve 20. letech 20. století.

Památník postavila Evangelická matice Třanovského. Byl odhalen v roce 1931 při 150. výročí Tolerančního patentu ve stoupání na vrch Godula nedaleko Komorní Lhotky. Historii místa vystihuje nápis:

´ Na paměť 150. výročí vydání tolerančního patentu o náboženské svobodě. Na tomto místě…

Kostel sv. Jiří stával nad Slezsko-ostravským hradem, u dnešní Klášterní ulice. Jako dřevěný vznikl nejpozději roku 1229, třebaže písemně je zmíněn až k roku 1444. Od roku 1551 byl majitelem panství ´Polská Ostrava´ luterán Jiří Sedlnický z Choltic, ale majitelé byli snad již od roku 1525…

V Opavě se první německé evangelické bohoslužby konaly 4. prosince 1864. Evangelický sbor a.v. byl ustaven roku 1871. V letech 1896-1899 byl postaven v novogotickém slohu podle návrhu architekta Ferdinanda Hickela evangelický kostel, ve městě známý jako ´červený kostel´. Roku 1919 se německý…

Evangelický sbor a.v. vznikl v Novém Boru, tehdejší Heidě, roku 1873, v důsledku německého přestupového hnutí, jako filiální luterského sboru ve vzdálené Habřině na Litoměřicku. V roce 1906 se ustavil farní sbor, od roku 1919 v rámci Německé evangelické církve (DEK) a spolu s ní po roce 1945…

Obnovené zřízení zemské, Ferdinandem II. oktrojovaná ústava, v Čechách 10. května 1627, pro Moravu 10. května 1628, znamenalo radikální změnu pro státoprávní i náboženské uspořádání Čech i Moravy (němčina zrovnoprávněna s češtinou, stavovský systém nahrazen panovnickým absolutismem, za jediné…

První ze tří na území Slezska Ferdinandem III. povolených tzv.  ´kostelů míru´ (Hlohov, Jawor, Svídnice) , na základě Wesfálského míru  a nátlaku protestantského Švédska, byl postaven v Hlohově, vně městských hradeb, roku 1652. Po zhroucení dřevěné stavby v roce 1654 byl…

Poslední postavený, po stavbách v Hlohově a Jaworu, z povolených tří ´kostelů míru´ (Friedenskirchen), z roku 1657, k nimž donutilo protestantské Švédsko při Westfálském míru (1648) císaře Ferdinanda III. Výzdoba interiéru čerpá z motivů knihy Zjevení.

Dietrich Bonhoeffer (1906-1945)

Augsburský mír  z 25. září 1555 je dohoda uzavřená na říšském sněmu v Augsburgu mezi protestantskými stavy a.v. a španělským králem, císařem Karlem V. Jeho bratr, Ferdinand I., vládl v rakouských zemích, části Uher neobsazených Turky a v zemích Koruny české.

Pro ´Svatou říši…

Vyznávající církev, Bekennende Kirche, bylo hnutí uvnitř evangelických církví v Německu, formující se od jara 1933 a vymezující se proti vlivu ´Německých křesťanů´, kteří po Hitlerově nástupu k moci v luterské Německé evangelické církvi převážili, takže církev přijala do svého ´…

Kvůli specifickým poměrům byl Toleranční patent vyhlašován v rakouském Slezsku až v roce 1782. Vedle těšínského evangelického sboru u kostela Milosti zde vzniklo 10 tolerančních sborů (čtyři jsou dnes v Polsku), které získaly luterské kazatele ze Slovenska. V 1. polovině 19. století se…

Evangelický kostel je postavený v letech 1906–1907 podle návrhu lipského architekta Julia Zeissiga v dekorativním secesním stylu.

Potřeba postavit v Chodově (Chodau) evangelický kostel se objevila v souvislosti s hnutím „Los von Rom“ (Pryč od Říma), kdy začalo docházet k čím dál…

Ve Znojmě vznikla roku 1922 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1905-1930) Josefa L. Hájka. V roce 1923 se bohoslužby začaly konat v kapli sv. Václava. Od roku 1935 ve Znojmě pracoval filiální sbor s vikářem Janem Zlatohlávkem, který zanikl po roce 1938.

Po…

Téměř ihned po vyhlášení tolerančního patentu vznikl na Rusavě evangelický sbor a v roce 1785 byl vystavěn dřevěný kostelík sbitý z desek. Na jeho místě byl v roce 1794 postaven důkladný dřevěný kostel. Místo, kde stával se jmenuje "kostelisko". V roce 1865 byla zahájena výstavba nynějšího…

Kaple Sv. Václava stojí v těsné blízkosti znojemského kostela Sv. Mikuláše s výhledem na rotundu Sv. Kateřiny. Název má podle gotické plastiky knížete Václava nad vstupním průčelím. Jedná se o dvoupatrovou stavba s dolní kaplí Sv. Martina, ke které byla nastavěna v roce 1521 horní kaple Sv. Anny…

Bohuslavický evangelický a.v. sbor, ustavený roku roku 1869 z kazatelské stanice černilovského a.v. sboru, zřídil v roce 1873, za faráře (1870-1875) Felixe Molnára (1846-1908), evangelickou jednotřídku v přístavbě k původní evangelické faře. Roku 1877 získala evangelická škola právo veřejnosti.…

Kostel se začal stavět v roce 1905 pro kazatelskou stanici augsburského sboru v Ústí nad Labem podle projektu lipského architekta Paula Langeho. Vysvěcen byl 1. listopadu roku 1907. Od roku 1921 kostel využíval filiální sbor Německé evangelické církve. Ta po druhé světové válce zanikla a kostel…

Altranstädtskou dohodu byl císař (1705-1711) Josef I. donucen švédským králem Karlem XII. podepsat 1. září 1707 na zámku v…

Evangelický kostel vznikl v období tzv. německého přestupového hnutí. Základní kámen byl položen 22. září 1901. Jednolodní stavba Evangelische Kreuzkirche v novogotickém slohu s věží v průčelí a se zadní apsidou, ve které jsou v současnosti instalovány varhany, byla slavnostně otevřena 21.…

Augsburské vyznání (AV, německy Ausburger Bekenntnis, latinsky Confessio Augustana) předložily na říšském sněmu 25. června 1530 na augsburské radnici císaři Karlu V. evangelické stavy, aby se obhájily ze sektářství a bludů, jak byly obviněny roku 1529 na sněmu ve Speyeru, když vznesly…