Luterství

Několik roků po postavení evangelického kostela v roce 1898 a se vznikem farního evangelického sboru a.v. roku 1906 byla nedaleko kostela postavena fara v secesním slohu. Od počátku má nad vchodem bustu rerformátora Martina Luthera.

Po zániku Německé evangelické církve (DEK) v roce 1945…

V roce 1861 vznikl ve Znojmě filiální, německý, sbor evangelické luterské (a.v.) církve z Brna. Od roku 1877 zde bylo sídlo farního sboru a.v., společné pro druhé centrum v Jihlavě. Bohoslužby se konaly v horní kapli kostela Sv. Václava z roku 1521.

Evangelický kostel v secesním slohu,…

Originální německý text Tolerančního patentu, coby panovnický výnos císaře Josefa II., je pro české a rakouské země datován ve Vídni 13. října 1781. Český text byl pro Moravu vydán v Brně 27. října, pro Čechy 30. října 1781 ´na hradě Pražském´. Povoloval pouze…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Janata (1833-1894), rolník ve Víchové, byl dlouholetým kurátorem evangelického luterského (a.v.) sboru v Křížlicích za faráře (1863-1896) Bohdana Kutlíka.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Bohdan Kutlík (1838-1925) byl evangelickým farářem křížlického sboru a.v. v letech 1863-1896.

Náhrobek rodiny Molnárových na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Matouš Molnár (1799-1863) pokračoval v činnosti svého otce, faráře Jana Molnára (1765-1828), jako evangelický farář křížlického luterského sboru v letech 1828-1863. V období 1852-1863 byl také seniorem evangelické církve a.v.

Náhrobek rodiny Molnárovy na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Molnár (1765-1828), původem Slovák od Banské Bystrice, byl jedním z tolerančních kazatelů, kteří působili v Křížlicích. Farářem křížlického luterského (a.v.) sboru byl dvakrát, v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828, když mezitím…

Evangelický hřbitov vznikl v Křížlicích v souvislosti s postavením původní toleranční modlitebny výše nad vesnicí v roce 1786. Jsou zde pohřbeni křížličtí faráři zdejšího evangelického luterského (a.v.) sboru: Jan Molnár (1765-1828) zde působil jako v farář v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828.…

V roce 1878 koupil evangelický sbor a.v. v Opatovicích tuto budovu bývalé továrny na turecké šály. Do roku 1882 byl celý objekt přestavěn, na jednoduchou budovu kostela navazuje dvoupodlažní fara. Mezitím vznikl roku 1881 samostatný farní sbor evangelické luterské (a.v.) církve a jeho prvním…

Budova evangelické fary, dnes na křižovatce Vrchlického a Dvořákovy ulice, byla postavena pro německý sbor evangelické luterské (a.v.) církve. Slavnostně byla otevřena 29.října 1911.

V Jihlavě vznikl v roce 1877 při hnutí ´Los von Rom´ spojený sbor evangelické luterské (a.v.)…

Na Staroměstském náměstí u východní zdi Staroměstské radnice se na popravčím lešení v den letního slunovratu v pondělí 21. června 1621 konala na příkaz císaře Ferdinanda II. Štýrského poprava 27 představitelů českého stavovského odboje, kteří se zapojili do stavovského povstání (1618-1620).

Budova fary německého evangelického sboru byla postavena roku 1888 podle projektu místního stavitele Friedricha Zicklera (1829-1899) v dnešní Lidické ulici, za prvního faráře (1887-1914) evangelického sboru v tehdejším ´Marienbadu´ Josefa Ferbase. Evangelický sbor církve a.v. se v Mariánských…

Budovu fary kazatelské stanice Evangelické církve a.v. v Oráčově, patrně také ze začátku 20. století, která stojí nedaleko evangelického kostela přes silnici, získal po roce 1945 farář Jan Jelínek (1912-2009). Ten působil v široké oblasti kolem Oráčova, především v rozsahu farního sboru ČCE v…

Vedle ´českého´ majestátu vydal císař Rudolf v roce 1609 také majestát ´slezský´. Český majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je…

Deska na zdi vedle postranního vchodu evangelického kostela v Opatovicích. Alexander Andaházy (1766-1832) byl druhým farářem opatovického luterského (a.v.) sboru (1792-1832), po faráři (1783-1792) Janu Michnayovi. Při obnově kostela v roce 2020 byla pamětní deska přemístěna dovnitř kostela, na…

Toleranční fara z roku 1785 stála nejspíše poblíž evangelického kostela. Kolem poloviny 19. století byla koupena vlhká budova bývalého hostince na druhé straně silnice proti kostelu a upravena na faru, za faráře (1832-1872) Prokopa Heřmana Kryštufka (1802-1873). Za jeho nástupce, faráře (1872-…

V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v…

Náhrobek ThDr. Gustava Adolfa Skalského (1857-1926) na hřbitově Malvazinky v Praze 5 - Smíchově. G. A. Skalský byl farářem evangelické luterské (a.v.) církve, pocházel z Opatovic nedaleko Čáslavi. Byl prvním farářem právě založeného sboru a.v. ve Vilémově (1881-1887), odkud odešel do sboru a.v.…

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání, na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až…

Na samém počátku utrakvismu je rozhodnutí o všeobecném přijímání ´sub utraque´ v říjnu 1414 (Mikuláš z Drážďan. Jakoubek ze Stříbra, Jeroným Pražský). Ohlas kostnických hranic Jana Husa (1415) a Jeronýma Pražského (1416) vyvolal v českých zemích - i na základě šířících se…

Jednolodní novorománský kostel podle projektu architekta Wernera Schwerdtnera byl postaven v roce 1902 pro kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) německého sboru v Chomutově, která v Podbořanech vznikla za tzv. německého přestupového hnutí v roce 1899.  Roku 1908 byla…