Luterství

Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje…

Deska na zdi vedle postranního vchodu evangelického kostela v Opatovicích. Alexander Andaházy (1766-1832) byl druhým farářem opatovického luterského (a.v.) sboru (1792-1832), po faráři (1783-1792) Janu Michn/ay/ovi. Při obnově kostela v roce 2020 byla pamětní deska přemístěna dovnitř kostela, na…

Toleranční fara z roku 1785 stála nejspíše poblíž evangelického kostela. Kolem poloviny 19. století byla koupena vlhká budova bývalého hostince na druhé straně silnice proti kostelu a upravena na faru, za faráře (1832-1872) Prokopa Heřmana Kryštufka (1802-1873). Za jeho nástupce, faráře (1872-…

V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v…

Náhrobek ThDr. Gustava Adolfa Skalského (1857-1926) na hřbitově Malvazinky v Praze 5 - Smíchově. G. A. Skalský byl farářem evangelické luterské (a.v.) církve, pocházel z Opatovic nedaleko Čáslavi. Byl prvním farářem právě založeného sboru a.v. ve Vilémově (1881-1887), odkud odešel do sboru a.v.…

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání, na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až…

Jednolodní novorománský kostel podle projektu architekta Wernera Schwerdtnera byl postaven v roce 1902 pro kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) německého sboru v Chomutově, která v Podbořanech vznikla za tzv. německého přestupového hnutí v roce 1899.  Roku 1908 byla…

V Oráčově vznikla během tzv. německého přestupového hnutí v roce 1901 kazatelská stanice evangelického německého luterského (a.v.) sboru v Chomutově; roku 1908 byla přefařena do Hořoviček. Jednolodní kostel byl postaven hned v roce 1902. Kazatelská stanice zanikla po roce 1945 spolu s celou…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Josef Jakub Kučera (1846-1905) byl evangelickým farářem v Opatovicích v letech 1872-1905 a zároveń v letech 1903-1905 také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Náhrobek je na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Prokop Heřman Kryštufek (1802-1873) byl farářem evangelického luterského (a.v.) sboru v Opatovicích v letech 1832-1872 a v letech 1845-1862 zároveň také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Evangelický kostel v Trnovanech (Turn), dnes součásti Teplic, vznikal v průběhu let 1899-1905 jako Christuskirche pro právě vzniklou kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) sboru z Teplic, v důsledku tehdy probíhajícího tzv. německého přestupového hnutí. Tento secesní tzv. Zelený…

Hřbitov evangelického luterského (a.v.) sboru byl založen roku 1861 na východním okraji Habřiny, a to jen několik let po vybudování kostela na západním okraji vesnice, zatímco původní toleranční modlitebna stála ´na východních humnech´.

Po roce 1945 byl hřbitov vlastně zrušen, teprve v…

Po toleranční faře z roku 1791 postavil německý luterský (a.v.) sbor v Habřině (Haber) v roce 1851 současnou budovu fary a současně, v letech 1850-1853, vedle ní kostel.  Kromě bytu faráře byla v budově  od roku 1862, za Josepha Kowarze, který byl farářem v Habřině od cca 1850 do roku…

Budova sloužila jako modlitebna česky mluvícímu evangelickému luterskému (a.v.) sboru v Praze od jeho ustavení (sbor byl povolen 13. listopadu 1782) do roku 1865. Původně gotický dům, během 18. století barokně upravovaný, koupil pražský český sbor 2. ledna 1784, za faráře (1782-1793) Matěje…

V České Lípě (Böhmisch Leipa) vznikla v roce 1883 kazatelská stanice tolerančního německého luterského (a.v.) sboru v Habřině. Od roku 1921 se stala filiálním sborem farního sboru již Německé evangelické církve (DEK) v Novém Boru. Podle projektu architekta Richarda Broscheho z České Lípy byl…

Po Tolerančním patentu se  v Čechách  ustavily jen 3 německy hovořící sbory a.v. – v Habřině u Úštěka (1784), v Heřmanových Sejfech v Krkonoších (1783) a hned roku 1782 v Praze. V období do Protestantského patentu…

Toleranční evangelický luterský (a.v.), převážně německy mluvící, sbor v Habřině (Haber) byl povolen k 1. únoru 1784 ´cestou milosti´, nebot´ nesplňoval podmínku Tolerančního patentu o minimálním počtu členů. Hned v roce 1784 se stal prvním farářem Ján Borott (21.4.1757-1832) ze slovenského…

Budovu evangelické fary postavil většinově německojazyčný luterský (a.v.) sbor nejspíš v návaznosti na stavbu Kristova kostela, po roce 1907. Dnes je fara sídlem farních sborů Českobratrské církve evangelické (ČCE) a Slezské církve evangelické a.v. (SCEAV) a bydlí zde také faráři obou církví.…

Stavba z roku 1909 pro tehdejší, většinově německé, evangelíky a.v., slavnostně otevřená superintendentem Dr Nottenbohmem z Vratislavi, stojí dnes na dohled hranice s Polskem. V roce 1928 vznikla kazatelská stanice opavského sboru Německé evangelické církve (DEK), roku 1931 se stala filiálním…

Václav Mareček (1824-1901) se stal farářem evangelického sboru a.v. v Trnávce (1853-1893) po Janu Kovářovi.

Jan Kovář (1768-1857) byl pátý kazatel tolerančního evangelického sboru a.v. v Trnávce. Farářem zde byl v letech 1795-1852. Zároveň byl celé půlstoletí, v letech 1800-1852 seniorem.