Luterství

Evangelický kostel postavila v Zahrádkách kazatelská stanice luterského (a.v.) sboru v Horních Dubenkách v letech 1901-1903, za faráře (1883-1929) Pavla Ferdinanda Lanštjáka (1856-1935), vedle hřbitova z roku 1895. V roce 1943 se Zahrádky staly kazatelskou stanicí sboru ČCE ve Velké Lhotě, od…

V období nástupu německé a švýcarské reformace 16. století bylo Polsko již více než sto let propojeno dynastickou jagellonskou unií s Litevským velkoknížectvím. Polské království tvořilo Velkopolsko (s Hvězdnem a Poznaní), Malopolsko (s Krakovem), od Toruňského míru s Řádem německých rytířů v…

Heidelberský katechismus (HK) byl vydán v lednu 1563, jeho autorem byl vratislavský rodák Zachariáš Ursinus (1534-1583), v letech 1561-1576 profesor reformované dogmatiky na univerzitě a na Collegiu Sapientiae v Heidelbergu, spolu s kolegou Kašparem Olevianem (1536-1587). Tento stručný, jasný a…

Toto předreformační laické reformní hnutí má původ v jihofrancouzském Lyonu. Odvíjí se od příběhu bohatého lyonského kupce Valdése, jehož pozdější tradice (až cca 1368) znala jako Petra a kterého zaujalo poselství evangelia natolik, že si nechal přeložit části Nového zákona do lidové…

Slovensko bylo na začátku 16. století již několik set let součástí Uherského království. Poté, co roku 906 podlehla Velká Morava uherskému náporu, připadlo Slovensko následně k Uhrám. Nástup reformace se po bitvě u Moháče (1526) více méně časově shoduje, na základě jagelonsko-habsburské smlouvy…

Území dnešního Rakouska tvořily už na počátku reformačního období, ve chvíli vystoupení Martina Luthera roku 1517, historické habsburské země – s výjimkou církevního knížectví Salcbursko, které politicky zaniklo až roku 1805 ve změnách napoleonských válek, a území Burgenlandu patřícího…

Městský luterský kostel se ve Vídni nachází ve stejné ulici, jako Městský reformovaný kostel. Luteráni užívají renesanční kostel, který byl původně katolickým klášterním chrámem řádu klarisek (vysvěcen 1583). Po zrušení klášterů v rámci osvícenských reforem císaře Josefa II. směli nově…

Od prosince 1781 se v hornorakouském Welsu hlásilo postupně několik set evangelíků ke své luterské víře. Místem prvních shromáždění byl starý kostel sv. Jiří na předměstí Welsu.
V roce 1849 na počátku tzv. provizoria začali evangelíci stavět ve Welsu první sakrální stavbu s věží v Rakousku…

Evangelický kostel Nejsvětější Trojice v hornorakouském Wallern je nástupcem zchátralé toleranční modlitebny z roku 1784. Stavba probíhala v letech 1851 až 1853. Vznikl novogotický trojlodní kostel, který má nad oltářem Zmrtvýchvstalého Krista (1881) v klenbě iluzi hvězdné oblohy. V roce 1873…

V Unterwaldu (místní část obce Wald am Schoberpaß) je střediskem tolerančních evangelíků od roku 1786 - třetí ve spolkové zemi Štýrsko. Původně bylo kazatelskou stanicí sborů v Ramsau a ve Schladmingu. V roce 1795 se stalo samostatným tolerančním sborem. Tehdy se Unterwald stal zástupným centrem…

V Schartenu - v místní části Unterscharten - se toleranční evangelíci začali po tolerančním patentu scházet nejprve ve stodole Paula Hehenbergera.
Luterský sbor se ustavil v roce 1782, kdy si také postavili dřevěnou toleranční modlitebnu - první a nejstarší v Horním Rakousku. Když…

Evangelický kostel v Theningu nahradil roku 1859 původní toleranční modlitebnu z roku 1784. Stavba v novorománském slohu probíhala od roku 1856 a chrám známý jako "Kostel v poli" je dnes největším evangelickým kostelem ve spolkové zemi Horní Rakousy. Věž se zvonem byla přistavena o desetiletí…

Bývalá toleranční modlitebna v obci Kirchberg-Thening byla postavena mezi květnem 1783 a lednem 1784 přísně podle tolerančních předpisů. Sloužila svému původnímu účelu až do roku 1859, kdy byl dostavěn a vysvěcen sousední evangelický kostel, který ji nahradil. Až do roku 1907 v ní pak sídlila…

Po tolerančním patentu vznikl ve městě Schladming toleranční evangelický sbor AV v roce 1782 v počtu 1000 členů. V toleranční době byl jako modlitebna upraven dům řemeslníků. Teprve po velkém požáru ve městě roku 1814 byla postavena toleranční modlitebna. V době provizoria byla nejprve vztyčena…

Zemské evangelické muzeum Horních Rakous bylo zřízeno v bývalé toleranční evangelické škole v tolerančním sboru v Rutzenmoos roku 1995 zásluhou místního muzejního spolku. Budova užívaná do devadesátých let jako základní škola byla pro muzejní účely přestavena a v roce 2000 slavnostně otevřena.…

Po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. vznikl roku 1783 v Rutzenmoos toleranční evangelický sbor AV, byla postavena modlitebna a luterská škola (v níž dnes sídlí Evangelické muzeum Horních Rakous). Po uvolnění tolerančních předpisů v Rutzenmoos roku 1864 přestavěli modlitebnu na…

Toleranční evangelická modlitebna byla postavena roku 1783 po tom, co se po tolerančním patentu k evangelické víře přihlásili téměř všichni obyvatelé z Ramsau. První evangelický sbor v celém Štýrsku, na jižním úbočí masivu Dachstein, byl v Ramsau am Dachstein založen v roce 1782.
Stávající…

Toleranční modlitebna v hornorakouském Neukematen pochází z roku 1783. Věž byla přistavěna v roce 1881. Varhany s devíti rejstříky jsou z roku 1884 od varhanáře Johanna Lachmayra z Lince.

Toleranční modlitebna luterského vyznání pochází z roku 1785. Tajný protestantismus s sebou přinesli dřevorubci, které do oblasti kolem hory Ötscher v Dolním Rakousku v 18. století povolali z oblasti Dachsteinu. Po vydání tolerančního patentu se mohli přihlásit ke své nově tolerované víře i…

První toleranční modlitebna v hornorakouském Eferdingu byla zřízena roku 1783 v souvislosti s ustavením luterského sboru. Současný evangelický kostel pochází z roku 1833 a byl budován ještě podle tolerančních předpisů. Jde o třípatrovou budovu se sedlovou střechou v pozdně klasicistním slohu.…

Dřevěná toleranční modlitebna byla v hornorakouském Bad Goisern postavena už v roce 1782 - pouhý rok po vydání tolerančního patentu. Současný evangelický kostel, stojící na stejném místě, pochází z let 1813 až 1816. Byl postaven již z kamene, ale zachovával ještě toleranční omezení (s výjimkou…