Luterství

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Maxmilian Machotka (1879-1932), humpolecký rodák, byl v letech 1904-1911 evangelickým farářem a.v. ve Vilémově.

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Josef Lukášek (1874-1947), rodák z Humpolce, ´vikářoval´ v letech 1895-1896 v evangelickém sboru a.v. v Opatovicích a v letech 1896-1898 působil krátce i v Lutherově ústavu v Hradci Králové. V období 1898-1907 byl farářem luterského sboru v…

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Kristian Eduard Pospíšil (1842-1899) se narodil v Opatovicích. V letech 1868-1876 působil jako farář evangelického a.v. sboru v Libštátě. Humpoleckým farářem a.v. byl v období 1876-1899.

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Ferdinand Hrejsa (1867-1953), rodák z Humpolce, působil po absolvování teologické fakulty ve Vídni jako evangelický luterský (a.v.) farář v Trnávce (1894-1902) a v Praze u Salvátora (1902-1920-1932). V letech 1917-1921 byl posledním…

Dnešní hřbitov byl založen roku 1785, po císařském zákazu užívat nadále pohřebiště uvnitř obcí, nedaleko právě tehdy stavěné evangelické modlitebny pro luterský (a.v.) evangelický sbor, vzniklý roku 1783. Hřbitov měl od počátku dvě oddělení, katolické a na straně k moditebně evangelické. Ohrazen…

Jako v jednom z mála měst vznikl v Humpolci v roce 1783 evangelický luterský (a.v.) sbor. Základní kámen toleranční modlitebny byl položen  18. května 1785, v tehdy židovské čtvrti, v lokalitě na Zichpilu, a již 9. října se slavnostně otevírala klasicistní budova s historizujícími prvky, za…

Klasicistní zděná sakrální architektura s iluzivní výmalbou interiéru a dvojitou emporou po stranách lodi, postavená v letech 1782-1784 stavitelem P. Klossem. Věž byla doplněna v letech 1850-1852. Další úpravy proběhly ve 20. letech 20. století.

Památník postavila Evangelická matice Třanovského. Byl odhalen v roce 1931 při 150. výročí Tolerančního patentu ve stoupání na vrch Godula nedaleko Komorní Lhotky. Historii místa vystihuje nápis:

´ Na paměť 150. výročí vydání tolerančního patentu o náboženské svobodě. Na tomto místě…

Kostel sv. Jiří stával nad Slezsko-ostravským hradem, u dnešní Klášterní ulice. Jako dřevěný vznikl nejpozději roku 1229, třebaže písemně je zmíněn až k roku 1444. Od roku 1551 byl majitelem panství ´Polská Ostrava´ luterán Jiří Sedlnický z Choltic, ale majitelé byli snad již od roku 1525…

V Opavě se první německé evangelické bohoslužby konaly 4. prosince 1864. Evangelický sbor a.v. byl ustaven roku 1871. V letech 1896-1899 byl postaven v novogotickém slohu podle návrhu architekta Ferdinanda Hickela evangelický kostel, ve městě známý jako ´červený kostel´. Roku 1919 se německý…

Stavba školy pro toleranční luterský (a.v.) sbor byla povolena v roce 1789. Roku 1830 byla postavena, za faráře (1792-1832) Alexandra Andaházyho (?-1832), nová škola. Učitelem byl, již od roku 1825, František Pospíšil. V roce 1879 byla školní budova přístavbou rozšířena na dvojtřídní. V roce…

Evangelický sbor a.v. vznikl v Novém Boru, tehdejší Heidě, roku 1873, v důsledku německého přestupového hnutí, jako filiální luterského sboru ve vzdálené Habřině na Litoměřicku. V roce 1906 se ustavil farní sbor, od roku 1919 v rámci Německé evangelické církve (DEK) a spolu s ní po roce 1945…

Obnovené zřízení zemské, Ferdinandem II. oktrojovaná ústava, v Čechách 10. května 1627, pro Moravu 10. května 1628, znamenalo radikální změnu pro státoprávní i náboženské uspořádání Čech i Moravy (němčina zrovnoprávněna s češtinou, stavovský systém nahrazen panovnickým absolutismem, za jediné…

První ze tří na území Slezska Ferdinandem III. povolených tzv.  ´kostelů míru´ (Hlohov, Jawor, Svídnice) , na základě Wesfálského míru  a nátlaku protestantského Švédska, byl postaven v Hlohově, vně městských hradeb, roku 1652. Po zhroucení dřevěné stavby v roce 1654 byl…

Poslední postavený, po stavbách v Hlohově a Jaworu, z povolených tří ´kostelů míru´ (Friedenskirchen), z roku 1657, k nimž donutilo protestantské Švédsko při Westfálském míru (1648) císaře Ferdinanda III. Výzdoba interiéru čerpá z motivů knihy Zjevení.

Dietrich Bonhoeffer (1906-1945)

Augsburský mír  z 25. září 1555 je dohoda uzavřená na říšském sněmu v Augsburgu mezi protestantskými stavy a.v. a císařem Karlem V. Jeho bratr, Ferdinand I., vládl v rakouských zemích, části Uher neobsazených Turky a v zemích Koruny české.

Pro ´Svatou říši římskou národa…

Vyznávající církev, Bekennende Kirche, bylo hnutí uvnitř evangelických církví v Německu, formující se od jara 1933 a vymezující se proti vlivu ´Německých křesťanů´, kteří po Hitlerově nástupu k moci v luterské Německé evangelické církvi převážili, takže církev přijala do svého ´…

Kvůli specifickým poměrům byl Toleranční patent vyhlášen ve Slezsku až v roce 1782. Na Těšínsku vzniklo 11 tolerančních sborů, které získaly luterské kazatele ze Slovenska. V 1. polovině 19. století se projevovalo vzájemné ovlivňování a spolupráce mezi různojazyčnými sbory uvnitř Moravsko-…

Evangelický kostel je postavený v letech 1906–1907 podle návrhu lipského architekta Julia Zeissiga v dekorativním secesním stylu.

Potřeba postavit v Chodově (Chodau) evangelický kostel se objevila v souvislosti s hnutím „Los von Rom“ (Pryč od Říma), kdy začalo docházet k čím dál…

Ve Znojmě vznikla roku 1922 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1905-1930) Josefa L. Hájka. V roce 1923 se bohoslužby začaly konat v kapli sv. Václava. Od roku 1935 ve Znojmě pracoval filiální sbor s vikářem Janem Zlatohlávkem, který zanikl po roce 1938.

Po…