20. století

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Jan Dobiáš (3. února 1868 ve Chlebích-12. července 1931) byl evangelickým farářem v Bošíně v letech 1923-1931.

Nově upravený (2017) sborový sál ve sborovém domě v Zahradní ulici 537. Budovu získal sbor od města nedobrovolnou výměnou za dosavadní sídlo v areálu židovské synagogy v roce 1985 a postupně upravil sborový sál a další sborové zázemí; půdní vestavba rozšířila farní byt.

Na Generálním sněmu svolaném ´Ústředním výborem pro českou evangelickou církev´, ustaveným na klimentské faře h.v. v Praze v červnu 1917, došlo ke spojení českých sborů Evangelické církve a.v. (luterské) a Evangelické církve h.v.  (reformované) v českých zemích. Generální sněm zasedal v…

Budovu evangelické fary postavil většinově německojazyčný luterský (a.v.) sbor nejspíš v návaznosti na stavbu Kristova kostela, po roce 1907. Dnes je fara sídlem farních sborů Českobratrské církve evangelické (ČCE) a Slezské církve evangelické a.v. (SCEAV) a bydlí zde také faráři obou církví.…

Stavba z roku 1909 pro tehdejší, většinově německé, evangelíky a.v., slavnostně otevřená superintendentem Dr Nottenbohmem z Vratislavi, stojí dnes na dohled hranice s Polskem. V roce 1928 vznikla kazatelská stanice opavského sboru Německé evangelické církve (DEK), roku 1931 se stala filiálním…

Náhrobek ThDr Františka Kozáka (1857-1926), rodáka z Lísku u Jimramova, faráře evangelického sboru h.v. v Čáslavi (1888-1925), kam přišel ze sboru h.v. ve Velké Lhotě (1884-1888). Náhrobek je v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi, která byla založena roku 1884. Ve vstupní části…

Evangelická teologická fakulta je od roku 1990 součástí Univerzity Karlovy, jako jedna z jejích tří teologických fakult. Budova Marathon v Černé ulici 646/II na Novém Městě, ve které fakulta sídlí, byla postavena v roce 1928 podle návrhu architekta Františka Xavera Čtrnáctého pro Plichtův…

Kaple na evangelickém hřbitově v Kutné Hoře byla postavena v roce 1913, spolu se hřbitovem. Na hřbitově najdeme hrob prvního kutnohorského faráře (1891-1939) Viktora Szalatnaye (1866-1941) a hrob profesora praktické teologie na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě (1950-1970) a…

Hrob prvního kutnohorského evangelického reformovaného faráře (1891-1939) Viktora Szalatnaye (1866-1941), rodáka z Černilova, na evangelickém hřbitově v Kutné Hoře. V letech 1916-1934 byl zároveň seniorem Čáslavského…

Hrob profesora (1948-1970) především praktické teologie na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze J. B. Jeschkeho na evangelickém hřbitově v Kutné Hoře.

Josef B. Jeschke (1902-1977) byl po…

Památník Matouše Ulického, posledního čáslavského faráře církve podobojí, popraveného na ´čáslavských stínadlech´ 11. září 1627, na začátku pobělohorské rekatolizace. Osmiboký pamětní sloup ukončený kalichem, podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka, je od roku 1925 umístěn vedle kostela Sv.…

Učitelský ústav, nová budova z roku 1910, byla postavena za faráře Františka Kozáka 1857-1926), podle projektu architekta Čeňka Křičky z Kolína. Dnes v budově sídlí čáslavské středisko Diakonie Střední Čechy. Na přední stěně budovy dole vlevo je relief Jana Amose Komenského a jeho heslo: ´…

Evangelický sbor v Přešticích vznikl díky přestupovému hnutí v roce 1923. V roce 1921 zde 6. 7. promluvil na náměstí bratr farář Ebenezer Otter o Husově významu. Jeho slova měla velký ohlas, a tak se již v říjnu konaly v Přešticích první evangelické bohoslužby.

Evangelíci se scházeli k…

Eduard Molnár (1827-1904), rodák ze Sloupnice, byl v letech 1853-1855 vikářem v Kloboukách. Po čtyřletém působení (1855-1859) v Lysé nad Labem se stal v roce 1859 pátým farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Nebuželích , až do svého úmrtí v roce 1904. V letech 1885-1904 byl volen…

Památník českým bratřím

Symbol českého exulantství pro svobodu víry a přesvědčení

Památné místo porostlé původní růží keltskou (Rosa gallica) opředené řadou pověstí a všeobecně známé ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Růžový…

Evangelický kostel v Pečkách je od roku 1995 ´kulturní památkou České republiky´ pod názvem Jubilejní chrám Mistra Jana Husa, jehož pomník je na náměstíčku před areálem kostela. Kostel postavila kazatelská stanice (založena 1907) evangelického reformovaného sboru (h.v.) ve Velimi za podpory z…

Městečko Mšeno při hranici chráněné krajinné oblasti Kokořínsko proslulo souborem hodnotných meziválečných staveb. Zejména velkolepá škola nedaleko evangelického kostela, která úctu vzbuzuje i dnes nebo městské lázně ve stylu art déco jsou ojedinělými architektonickými díly. Mezi skvosty…

Toleranční evangelická škola byla zřízena nejspíše hned se vznikem evangelického sboru h.v. v roce 1783. Roku 1843, za faráře (1837-1854) Štěpána Tardyho (1809-1894), začala stavba další školní budovy dokončená v roce 1856, od roku 1875 s ´právem veřejnosti´ a od roku 1889 fungující jako…

Postavena na poválečných ruinách v padesátých letech minulého století

V letech 1868-1875 byla v Roudnici zřízena poprvé kazatelská stanice evangelického reformovaného sboru z Krabčic, za faráře (1862-1885) Václava Šuberta (1825-1885). Tehdy zde jako misijní kazatel působil v letech 1870-1871 Jan Karafiát (1846-1929) a po něm 1873-1874 rodák z nedalekých Ledčic…