20. století

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Semtěši. Julius Beneš (1924-2012) působil krátce v Podbořanech (1970-1971) a nato v letech 1971-1989 zde v Semtěši.

Náhrobek  na hřbitově v Semtěši. Pelíškův zeť Antonín Vondra (1870-1951) byl evangelickým farářem v Semtěši v letech 1907-1930. V letech 1896-1907 působil na reformovaném (h.v.) sboru v Jimramově; ze Semtěše odešel do evangelického sboru v Domažlicích (1930-1936).

Náhrobek osmého semtěšského reformovaného faráře (1884-1916) a seniora Čáslavského seniorátu h.v. (1904-1916) Jana Pelíška (1850-1916) na hřbitově v Semtěši. Již od konce roku 1907 mu vypomáhal jeho nástupce a zeť, Antonín Vondra (1870-1951).

Kulturně historická památka připomínající hromadné upálení husitských bojovníků v chotěbořských stodolách v únoru 1421, když protivníci nedodrželi dohodu o svobodném odchodu husitskému oddílu pod vedením hejtmana Petra Hromádky z Jistebnice. Památník byl postaven roku 1929…

Ve Zruči nad Sázavou vznikla kazatelská stanice sboru v Opatovicích již v roce 1918, vlastně hned na začátku ´přestupového hnutí´. Roku 1923 se stala kazatelskou stanicí sboru v Kutné Hoře. V letech 1935-1936 byl postaven kostel s modlitebnou a bytem faráře; podle projektu architekta Bohumíra…

V České Lípě (Böhmisch Leipa) vznikla v roce 1883 kazatelská stanice tolerančního německého luterského (a.v.) sboru v Habřině. Od roku 1921 se stala filiálním sborem farního sboru již Německé evangelické církve (DEK) v Novém Boru. Podle projektu architekta Richarda Broscheho z České Lípy byl…

V Úštěku vznikla kazatelská stanice sboru v Chotiněvsi ´v období normalizace´, po roce 1968. Sborový dům byl rekonstruován v roce 1984. V přízemí byla upravena sborová místnost pro bohoslužby a v patře byt správce. V roce 2016 byla upravena část půdního prostoru. Vznikly čtyři pokoje se…

Po Tolerančním patentu se  v Čechách  ustavily jen 3 německy hovořící sbory a.v. – v Habřině u Úštěka (1784), v Heřmanových Sejfech v Krkonoších (1783) a hned roku 1782 v Praze. V období do Protestantského patentu…

Areál čáslavského evangelického, původně h.v., sboru zahrnuje pozemek kolem kostela a fary. Na západní straně, s výhledem na Podměstský rybník, ho ohraničuje část městských hradeb ze 2. poloviny 13. století. Po požáru kostela a fary v původním sídle sboru  v Močovicích začátkem května roku…

V Horním Jelení vznikla v roce 1896 kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Lozicích, za faráře (1895-1898) Bedřicha Gerži (1865-1932). Roku 1921 přešla kazatelská stanice ke sboru již Českobratrské církve evangelické v Chocni, za faráře (1920-1962) Jana Řezníčka (1890-1970…

V roce 1932 vznikla v Klokočově, jako výsledek tzv. přestupového hnutí, kazatelská stanice sboru Českobratrské církve evangelické ve Vilémově; za faráře (1928-1947) Jana Smetany (1901-1967). Záhy byla zahájena stavba kostela; slavnostní otevření se konalo 6.července 1934. V roce 1970 byla…

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Vlastimil Plch (1921-2007) byl farářem evangelického sboru v Bošíně celou druhou polovinu 20.století, v letech 1946-1995.

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Josef Karafiát (1848-1924), mladší bratr evangelického ´reformovaného´ faráře Jana Karafiáta (1846-1929), byl učitelem na bošínské evangelické škole od roku 1868. Je autorem nápěvů písní, např známé ´Pod ochranou nejvyššího´.

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Jan Dobiáš (3.února 1868 ve Chlebích-12.července 1931) byl evangelickým farářem v Bošíně v letech 1923-1931.

Nově upravený (2017) sborový sál ve sborovém domě v Zahradní ulici 537. Budovu získal sbor od města nedobrovolnou výměnou za dosavadní sídlo v areálu židovské synagogy v roce 1985 a postupně upravil sborový sál a další sborové zázemí; půdní vestavba rozšířila farní byt.

Na Generálním sněmu svolaném ´Ústředním výborem pro českou evangelickou církev´, ustaveným na klimentské faře h.v. v Praze v červnu 1917, došlo ke spojení českých sborů Evangelické církve a.v. (luterské) a Evangelické církve h.v.  (reformované) v českých zemích. Generální sněm zasedal v…

Budovu evangelické fary postavil většinově německojazyčný luterský (a.v.) sbor nejspíš v návaznosti na stavbu Kristova kostela, po roce 1907. Dnes je fara sídlem farních sborů Českobratrské církve evangelické (ČCE) a Slezské církve evangelické a.v. (SCEAV) a bydlí zde také faráři obou církví.…

Stavba z roku 1909 pro tehdejší, většinově německé, evangelíky a.v., slavnostně otevřená superintendentem Dr Nottenbohmem z Vratislavi, stojí dnes na dohled hranice s Polskem. V roce 1928 vznikla kazatelská stanice opavského sboru Německé evangelické církve (DEK), roku 1931 se stala filiálním…

Náhrobek ThDr Františka Kozáka (1857-1926), rodáka z Lísku u Jimramova, faráře evangelického sboru h.v. v Čáslavi (1888-1925), kam přišel ze sboru h.v. ve Velké Lhotě (1884-1888). Náhrobek je v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi, která byla založena roku 1884. Ve vstupní části…

Evangelická teologická fakulta je od roku 1990 součástí Univerzity Karlovy, jako jedna z jejích tří teologických fakult. Budova Marathon v Černé ulici 646/II na Novém Městě, ve které fakulta sídlí, byla postavena v roce 1928 podle návrhu architekta Františka Xavera Čtrnáctého pro Plichtův…