20. století

V Pelhřimově vznikla roku 1910 kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Strměchách, za faráře Pavla Jelena (1840-1925). Dlouhá desetiletí se bohoslužby konaly na různých místech ve městě. Nakonec kazatelská stanice získala po roce 1990 náhradou za konfiskát budovu v centru…

Husův balvan, stojící v areálu římskokatolického poutního místa (působišti nejstaršího českého světce sv. Ivana Poustevníka, s někdejším benediktýnským klášterem), je údajným dílem studentů římskokatolického gymnázia, kteří ho postavili svým učitelům navzdory. Nese datum Husova výročí…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Přemysl Tardy (1878-1957) byl nejmladším z dětí Heřmana z Tardy (1832-1917). Byl dlouholetým a oblíbeným lékařem v Kutné Hoře. V letech 1946-1957 byl, po Václavu Novotném, kurátorem kutnohorského evangelického sboru, a také po tři volební…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. František Novák (1862-1930) byl v letech 1888-1895 farářem reformovaného sboru ve Velké Lhotě u Dačic. V Libici nad Cidlinou se stal v letech 1895-1927 nástupcem faráře (1879-1895) Aloise Jelena (1848-1909).

Náhrobek rodu Tardy na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Heřman z Tardy (1832-1917) byl vnukem prvního libického evangelického faráře Mojžíše z Tardy (1759-1837). V letech 1858-1867 byl farářem v Hořátvi, tehdy také (1865-1867) redaktorem časopisu ´Hlasy ze Siona´. Nato byl v období…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Močovicích. František Výborný (1838-1919) byl dlouholetým kurátorem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Čáslavi (1879-1903).

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Kutné Hoře. Václav Novotný (1866-1949), rolník na Přítokách, byl kurátorem kutnohorského sboru ČCE v letech 1922-1946, po kurátorovi Pavlu Zedníkovi.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Kutné Hoře. Pavel Zedník, rolník v Malíně, byl druhým kurátorem evangelického sboru h.v. v letech 1911-1922 po kurátorovi Josefu Procházkovi (-1910) z Přítok.

Náhrobek Václava Havelky na evangelickém hřbitově v Drobovicích u Čáslavi. Václav Havelka byl dlouholetým kurátorem evangelického sboru v Čáslavi (1903-1931), v letech 1916-1922 (sic!) také seniorátním kurátorem Čáslavského seniorátu h.v.

Předsedal Generálnímu sněmu v Praze ve dnech 17.-…

Husův kámen byl nedaleko evangelického kostela v Hradišti u Nasavrk vztyčen k 500. výročí reformátorovy smrti v roce 1915, za faráře (1893-1924) Josefa Marka (1860-1939).

Náhrobek ThDr. Gustava Adolfa Skalského (1857-1926) na hřbitově Malvazinky v Praze 5 - Smíchově. G. A. Skalský byl farářem evangelické luterské (a.v.) církve, pocházel z Opatovic nedaleko Čáslavi. Byl prvním farářem právě založeného sboru a.v. ve Vilémově (1881-1887), odkud odešel do sboru a.v.…

Secesní socha vytvořená z pískovce vznikla roku 1911. Je dílem sochaře Ladislava Beneše (1883-1956), které vytvořil jako svou první veřejnou zakázku. Socha je umístěna na Husově náměstí v Terezíně. Nápis obsahuje i zdůvodnění vzniku díla: ´socha postavená na jazykovém pomezí Litoměřicka´.

Náhrobek Čestmíra Rychetského (1921-1987) na evangelickém hřbitově v Hradišti u Nasavrk, kde byl v letech 1961-1986 farářem. Spolu se svou manželkou Miloslavou (1922-2014) zkatalogizovali archivy desítek evangelických sborů.

Památník Mistra Jeronýma Pražského byl u evangelického kostela v Hradišti u Nasavrk postaven v roce 2016 při 600. výročí jeho smrti na kostnické hranici 30. května 1416. Doplňuje nedaleko stojící památník Jeronýmova druha a přítele Mistra Jana Husa z roku 1915.

Antonín Balabán, rodák z Olešné u Nového Města na Moravě (1898-1983), byl v letech 1927-1937 kazatelem českého evangelického sboru v Boratíně na ukrajinské Volyni. Nato působil jako diakon v sociálních ústavech v Myslibořicích a v letech 1945-1961 byl farářem v Zábřehu na Moravě. Náhrobek je na…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Sněžném. Jaroslav Pfann (1924-1998) působil postupně jako seniorátní vikář v Rumburku a v Novém Městě na Moravě. Nato byl v letech 1958-1989 farářem ve Sněžném.

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Sněžném. Adolf Pospíšil (1904-1967) byl farářem ve Sněžném, tehdy ještě Německém, v letech 1931-1945. Nato se stal kazatelem Jednoty českobratrské, dnešní Církve bratrské, v Brně (1945-1964).

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Sněžném. František Smetánka (1843-1903) byl nejprve farářem evangelického reformovaného sboru v Horní Krupé (1870-1881) a nato až do své smrti v roce 1903 reformovaným farářem ve Sněžném (tehdy Německém).

Náhrobek jimramovského rodáka, faráře Rudolfa Šedého (1873-1970), na hřbitově v Jimramově. Nejprve působil od 1908 do 1924 jako kazatel ve Svébohově nedaleko Zábřehu a v letech 1924-1948 v Hrabové. Podnikl několik cest za českými evangelíky na Volyň.

Náhrobek velimského rodáka Františka Dobiáše (1901-1985) na hřbitově ve Velimi. Působil v letech 1926-1931 krátce ve sboru v Olešnici na Moravě. Potom byl v období 1931-1966 farářem v Semtěši. Během druhé světové války byl za pomoc členům výsadkové skupiny Silver A, kvůli falšování křestních…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Vídeňský rodák Jan Zlatohlávek (1911-2005) se po působení ve Znojmě během nacistického záboru za 2. světové války, v letech 1936-1948, a po kratší době v Hlinsku stal v roce 1951 farářem ve Velimi. V roce 1975 zde ztratil tzv. státní souhlas a nuceně odešel do…