20. století

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Miroslavi, společný s manželem, farářem Vladimírem Kalusem. Jana Kalusová (

V období 1904-1939 působila v Jablonci kazatelská stanice evangelického, původně reformovaného (h.v.), sboru v Libštátu. V roce 1945 byla obnovena a roku 1948 byl ustaven samostatný sbor. Celá desetiletí měl sbor zázemí v areálu bývalého evangelického a.v. kostela a fary, spolu s Církví…

Muzeum bylo v roce 2001 založeno spolkem Moravian v adaptované menší selské usedlosti v centru Suchdola, zakoupené již roku 1991. Expozice jsou zaměřeny na dějiny Obnovené Jednoty bratrské, která se ustavila na základě založení Herrnhutu roku 1722 německojazyčnými exulanty ze širšího okolí…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole nad Odrou. Gustav Říčan (1912-1973), rodák z Huslenek, působil po několika vikariátních místech v období 1939-1949 jako farář ČCE ve Veselí. V letech 1949-1973 byl evangelickým farářem sboru ČCE v Suchdole.

Socha od Jana Pelikána je třetím fulneckým památníkem J. A. Komenského, který ve Fulneku působil jako správce bratrského Sboru i školy v letech 1618-1621. Byla vztyčena v roce 1924 a představuje Komenského jako kazatele se vztyčenou pravicí. Připomíná tehdejší otevření první české školy ve…

V parku, na dohled od původního bratrského Sboru a současné expozice ´Svět Komenského´, je od roku 1969 umístěna socha J. A. Komenského. Umělecky výrazné dílo Jana Štursy z roku 1924 bylo původně zamýšleno pro Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy.

Komenský je zachycen v nadživotní…

V Křišťanovicích (Christdorfu, tehdy Křesťanovicích) byla v roce 1782 bez úředního povolení postavena kamennodřevěná toleranční modlitebna. V období 1782-1849 zde působila filiálka německojazyčného evangelického a.v. sboru v Holčovicích. V roce 1842 byla zřízena evangelická škola, která zanikla…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Svratouchu. Jaromír Jun (1920-1999), rodák od Žďáru nad Sázavou, byl po vikářování ve sboru ve Vítkově (1955-1967) farářem v evangelických sborech ve Chlebech (1967-1981) a v Borové (1981-1984).

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Svratouchu. Ludvík J. Chlumský (1846-1917), rodák z Dvakačovic, se po ordinaci v roce 1873 ve Vanovicích, moravským superintendentem h.v. (1863-1883) Janem Benešem, stal farářem českých sborů v Texasu, USA (1874-1881). Odtud přijal pozvání ze Svratouchu a byl…

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Lubomír Linka (1922-2004) byl farářem ČCE v Krucemburku, Novém Bydžově, Hořátvi a v Černilově. Coby studující teologie v kurzech pořádaných ústředím církve působil krátce v letech 1942-1943 jako diakon v Libštátě.

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Petr Marušiak (1852-1929), rodák od Liptovského Mikuláše, se stal po vikariátech ve slovenských sborech a.v. dlouholetým farářem v Libštátě. 

Nejprve působil 40 let jako farář libštátského luterského (a.v.) sboru (1878-1918) a nato,…

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Emanuel Havelka (1839-1921), rodák z Hraběšína v opatovickém sboru, byl po vikářování v Bučině (1863-1864) v období 1864-1909 reformovaným farářem v Libštátě. Je autorem publikace ´Evangelické školství v Čechách a na Moravě´ z roku 1910.

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Slavomil C. Daněk (1885-1946) působil nejprve v letech 1908-1909 jako vikář v evangelickém sboru h.v. v Čáslavi. V letech 1910-1921 byl farářem reformovaného (h.v.) sboru v Libštátě.

Zároveň vystudoval filosofii a semitské jazyky na…

Dřevěná toleranční fara byla postavena v roce 1789 vedle kostela stavěného v letech 1786-1787, za prvního reformovaného (h.v.) faráře (1783-1801) Jana Csomora (?-1805 v Krabčicích). Před rokem 1830 sbor postavil zděnou faru. Roku 1914, za faráře (1910-1921) Slavomila Daňka, byla budova rozšířena…

Někdy před rokem 1800 byla na jihozápadním konci obce postavena dřevěná toleranční fara. Když roku 1825 shořela, byla již nedaleko kostela postavena nová fara. Současná patrová budova fary stojí na dohled od kostela od roku 1938, za faráře (1937-1965) Františka Šturce. Odprodej budovy bývalé…

Po Tolerančním patentu 1781 se v Laa ani v okolí nepřihlásil žádný evangelík, jednotlivci se do města přistěhovali až po roce 1861. Teprve v roce 1929 vznikla v Laa kazatelská stanice a roku 1933 byla ustavena filiálka z padesát kilometrů vzdáleného sboru v Korneuburgu, patřícího k Vídeňské…

V Litobratřicích vznikla roku 1959 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1959-1972) Vladimíra Kaluse (1930-1987). Roku 1965 byl zakoupen domek, který byl svépomocí adaptován a upraven. Evangelická modlitebna zde byla slavnostně otevřena 25. června 1967. Po padesáti…

V roce 1902 vznikla v Břeclavi kazatelská stanice unionovaného německého sboru v Brně, k bohoslužbám se scházela v původní modlitebně českého reformovaného společenství poblíž nádraží. V letech 1911-1912 byl na křižovatce, dnes ulic Jiráskova a Jungmannova, postaven evangelický kostel a.v.,…

Humanista Matouš Collinus z Chotěřiny (1506, Kouřim - 1566) se na studiích ve Wittenbergu stal stoupencem Martina Luthera, byl žákem Philippa Melanchthona. Od roku 1541 vyučoval na pražské univerzitě řečtinu a později i latinu. Byl autorem latinsky psaných básní, učebnic latiny i souhrnu…

Jiří Strejc (1536-1599), zábřežský rodák, byl svým způsobem ´neskladný´ kazatel Jednoty bratrské, jeden z překladatelů Kralické bible (pracoval ještě i na revizi jednosvazkového vydání z roku 1596) a autor žalmových písní. Při vzniku Českého vyznání (1575) byl vedením Jednoty bratrské pověřen…