20. století

Náhrobek ThDr. Gustava Adolfa Skalského (1857-1926) na hřbitově Malvazinky v Praze 5 - Smíchově. G. A. Skalský byl farářem evangelické luterské (a.v.) církve, pocházel z Opatovic nedaleko Čáslavi. Byl prvním farářem právě založeného sboru a.v. ve Vilémově (1881-1887), odkud odešel do sboru a.v.…

Secesní socha vytvořená z pískovce vznikla roku 1911. Je dílem sochaře Ladislava Beneše (1883-1956), které vytvořil jako svou první veřejnou zakázku. Socha je umístěna na Husově náměstí v Terezíně. Nápis obsahuje i zdůvodnění vzniku díla: ´socha postavená na jazykovém pomezí Litoměřicka´.

Náhrobek Čestmíra Rychetského (1921-1987) na evangelickém hřbitově v Hradišti u Nasavrk, kde byl v letech 1961-1986 farářem. Spolu se svou manželkou Miloslavou (1922-2014) zkatalogizovali archivy desítek evangelických sborů.

Památník Mistra Jeronýma Pražského byl u evangelického kostela v Hradišti u Nasavrk postaven v roce 2016 při 600. výročí jeho smrti na kostnické hranici 30. května 1416. Doplňuje nedaleko stojící památník Jeronýmova druha a přítele Mistra Jana Husa z roku 1915.

Antonín Balabán, rodák z Olešné u Nového Města na Moravě (1898-1983), byl v letech 1927-1937 kazatelem českého evangelického sboru v Boratíně na ukrajinské Volyni. Nato působil jako diakon v sociálních ústavech v Myslibořicích a v letech 1945-1961 byl farářem v Zábřehu na Moravě. Náhrobek je na…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Sněžném. Jaroslav Pfann (1924-1998) působil postupně jako seniorátní vikář v Rumburku a v Novém Městě na Moravě. Nato byl v letech 1958-1989 farářem ve Sněžném.

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Sněžném. Adolf Pospíšil (1904-1967) byl farářem ve Sněžném, tehdy ještě Německém, v letech 1931-1945. Nato se stal kazatelem Jednoty českobratrské, dnešní Církve bratrské, v Brně (1945-1964).

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Sněžném. František Smetánka (1843-1903) byl nejprve farářem evangelického reformovaného sboru v Horní Krupé (1870-1881) a nato až do své smrti v roce 1903 reformovaným farářem ve Sněžném (tehdy Německém).

Náhrobek jimramovského rodáka, faráře Rudolfa Šedého (1873-1970), na hřbitově v Jimramově. Nejprve působil od 1908 do 1924 jako kazatel ve Svébohově nedaleko Zábřehu a v letech 1924-1948 v Hrabové. Podnikl několik cest za českými evangelíky na Volyň.

Náhrobek velimského rodáka Františka Dobiáše (1901-1985) na hřbitově ve Velimi. Působil v letech 1926-1931 krátce ve sboru v Olešnici na Moravě. Potom byl v období 1931-1966 farářem v Semtěši. Během druhé světové války byl za pomoc členům výsadkové skupiny Silver A, kvůli falšování křestních…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Vídeňský rodák Jan Zlatohlávek (1911-2005) se po působení ve Znojmě během nacistického záboru za 2. světové války, v letech 1936-1948, a po kratší době v Hlinsku stal v roce 1951 farářem ve Velimi. V roce 1975 zde ztratil tzv. státní souhlas a nuceně odešel do…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Josef Buldra byl do roku 1913, kdy zanikla, posledním ředitelem zdejší evangelické školy.

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Jaroslav Řepa, rodák z libenického sboru, se narodil 6. dubna 1879 v Miskovicích u Kutné Hory. Od roku 1906 byl nejprve superintendentním vikářem ve Velimi a po úmrtí J. E. Szalatnaye se stal pro léta 1910-1946 velimským farářem. Jeho zásluhou a odhodláním byl…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Justus Emanuel Szalatnay se narodil 21. srpna 1834 v Moravči. Velimským farářem byl celé půlstoletí, v letech 1859-1910. Hřbitov byl v tomto období roku 1888 rozšířen. Současně byl v letech 1871-1889 seniorem Čáslavského seniorátu h.v. a v letech 1889-1910…

V roce 1913 byla ustavena kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Libenicích. V letech 1910-1911 byla v budově s malou věžičkou, zakoupené již roku 1903, upravena modlitebna a byt pro kazatele. Slavnostní otevření se konalo 28. září 1911, za libenického faráře (1905-1931)…

Po roce 1945 se ustavila ve Valči kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Kralovicích. Sborový dům, Široká ulice čp. 59, byl upraven z bývalého hostince, s velikým nasazením kazatele Jana Jelínka (1912-2009). Slavnostně byl otevírán v říjnu 1948 synodním seniorem Josefem Křenkem. V přízemí…

Po roce 1945 v Podbořanech vznikla kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Žatci, která se k 1. dubnu 1952 stala farním sborem s farářem (1952-1958) Janem Jelínkem (1912-2009). Bohoslužby se konaly v dříve evangelickém kostele a.v. spolu s Církví československou husitskou, která se posléze…

Jednolodní novorománský kostel podle projektu architekta Wernera Schwerdtnera byl postaven v roce 1902 pro kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) německého sboru v Chomutově, která v Podbořanech vznikla za tzv. německého přestupového hnutí v roce 1899.  Roku 1908 byla…

V Oráčově vznikla během tzv. německého přestupového hnutí v roce 1901 kazatelská stanice evangelického německého luterského (a.v.) sboru v Chomutově; roku 1908 byla přefařena do Hořoviček. Jednolodní kostel byl postaven hned v roce 1902. Kazatelská stanice zanikla po roce 1945 spolu s celou…

Mramorová, 230 cm vysoká, socha církevního reformátora mistra Jana Husa se nachází v Parku Hrdinů nedaleko evangelického kostela. Jejím autorem je sochař František Přítel, byla slavnostně odhalena 2. září 1928. Hus stojí na 340 cm vysokém podstavci a je součástí městského…

Toleranční faru z roku 1785 nahradika budova z roku 1820, která shořela i s kostelem při velkém požáru Dvakačovic v roce 1854. Novou faru evangelický reformovaný (h.v.) sbor postavil až po stavbě nového kostela, roku 1862. Současná budova fary byla postavena v roce 1924. Kromě bytu faráře je v…