20. století

Začátek evangelického areálu je v roce 1871, kdy byla pořízena budova nedaleko náměstí a upravena na faru; zároveň byla na zahradě postavena modlitebna. V letech 1904-1905, za faráře (1902-1932) Františka Klapuše (1873-1958), byla na místě původní fary postavena nová patrová budova; v sousedství…

Náhrobek je od 70. let 20. století, po zrušení evangelického hřbitova, umístěn v areálu evangelického sboru v Lysé nad Labem. Karel Hadač (1863-1927) byl zdejším farářem (1896-1927) původně evangelického reformovaného (h.v.) sboru, od roku 1919 sboru spojené Českobratrské církve evangelické. Za…

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi. Josef Jerie (1838-1904), rodák z podkrkonošských Valteřic, působil na Evangelickém reformovaném učitelském ústavu v Čáslavi od jeho založení v roce 1872. Po předčasném úmrtí prvního ředitele Učitelského ústavu Karla Utíkala (1839-1871)…

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi. Vladimír Jerie (1910-1992), rodák z Prosetína, pravnuk ředitele Učitelského ústavu Josefa Jerie, byl - po vikářování v Prusinovicích (1936-1940) a šestiletém působení na Vsetíně (1940-1946) - evangelickým farářem v Čáslavi (1947-1978).…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libenicích. Jan Pípal (1862-1931), rodák z Opatova, se po několikaletém působení na českých evangelických sborech v USA (1891-1905) stal farářem reformovaného sboru a po roce 1919 sboru Českobratrské církve evangelické v Libenicích (1905-1931).

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libenicích. Gustav Jelínek (1838-1931), rodák z Růžďky na Valašsku, byl evangelickým farářem h.v. na Hrubé Lhotě (1864-1872) a nato v tehdy nově vzniklém sboru ve Stříteži nad Bečvou. V letech 1892-1920 stál v čele Východního seniorátu Moravské superintendence…

Náhrobek rodiny Procházkovy z Přítok na evangelickém hřbitově v Libenicích z roku 1895. Josef Procházka (-1910) byl prvním kurátorem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Kutné Hoře, v letech 1891-1910. Již předtím byl od roku 1884 kurátorem kutnohorského filiálního sboru při evangelickém h…

Tento Husův kámen v Přelouči, umístěný před vstupem do evangelického kostela, vznikl až roku 1922, kdy byl přeloučským evangelickým farářem (1902-1932) František Klapuš (1873-1958). Na zadání evangelického sboru jej zhotovil kameník Jan Vávra. Slavnostně byl odhalován 28. září 1922.

Vedle…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Předhradí. Bohuslav Slabý (1910-1991) byl nejprve vikářem v Praze u Salvátora (1935-1940). V Předhradí byl v letech 1940-1946 vikářem filiálního sboru při evangelickém sboru ve Velimi, a nato až do roku 1979 prvním farářem nově ustaveného evangelického sboru v…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Karel Balcar (1890-1947) byl nejprve krátce evangelickým farářem v rodném Svratouchu (1919-1920) a v Prosetíně (1920-1922). Nato působil ve sborech v Horní Čermné (1922-1936) a v Hustopečích (1936-1937). Od roku 1937 až do své smrti v roce…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. František Šustr (1868-1933) se stal 2. evangelickým reformovaným (h.v.) farářem v Opolanech (1898-1910), po Ladislavu B. Fikejzovi. Nato byl 2. evangelickým farářem také ve sboru v Poděbradech (1910-1930), po Aloisu Jelenovi.

Husův kámen byl na evangelickém hřbitově ve Velimi umístěn v roce 1915 při 500. výročí Husovy smrti na kostnické hranici, zásluhou faráře (1907-1946) Jaroslava Řepy (1879-1947).

Husův kámen byl umístěn ve středu kutnohorského evangelického hřbitova při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1915, za faráře (1891-1939) Viktora Szalatnaye (1866-1941).

Již v letech 1869-1892 měl v Litoměřicích ´kazatelskou štaci´ evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Krabčicích. V meziválečném období se konaly občasné bohoslužby ze sboru ČCE v Třebenicích, především za faráře (1931-1940) Josefa Beneše (1907-1978), v luterském tzv. Červeném kostele Německé…

Bronzovou Husovu sochu, podle sádrové studie sochaře Stanislava Suchardy (1866-1916) z roku 1912, vytvořil roku 1919 po návratu z ruského zajetí jeho bratr Vojtěch Sucharda (1884-1968). Socha byla téhož roku instalována na soklu kameníka Oldřicha Svobody na pečeckém…

Husův kámen byl u evangelického h.v. kostela umístěn při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1415, za faráře (1905-1919) Jana Vladimíra Šebesty (1878-1962). Roku 2015 byl k 600. reformátorovu výročí nově upraven.

Evangelická část se rozkládá v zadní pravé čtvrtině hřbitova, kde dominuje pískovcový sloup s kalichem, který je dílem sochaře a kameníka Rudolfa Šušmy z Kolína.

Hřbitov byl zřízen v letech 1908-1909 za obcí směrem k Hlízovu. Vstup je klasicistní branou, centrální kříž uprostřed hřbitova…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Soběhrdech. Michal Bihary (1926-2002) byl farářem Křesťanské reformované církve na Slovensku. V roce 1972 se stal ředitelem a spirituálem Husova bohosloveckého semináře (´vysokoškolské koleje´ pro studenty tehdejší Komenského evangelické bohoslovecké fakulty)…

Náhrobek na evangelické části hřbitova v Poděbradech. Libický rodák a farář v Libici nad Cidlinou (1879-1895) Alois Jelen (1848-1909) se stal prvním farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Poděbradech (1895-1909).

V Pelhřimově vznikla roku 1910 kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Strměchách, za faráře Pavla Jelena (1840-1925). Dlouhá desetiletí se bohoslužby konaly na různých místech ve městě. Nakonec kazatelská stanice získala po roce 1990 náhradou za konfiskát budovu v centru…

Husův balvan, stojící v areálu římskokatolického poutního místa (působišti nejstaršího českého světce sv. Ivana Poustevníka, s někdejším benediktýnským klášterem), je údajným dílem studentů římskokatolického gymnázia, kteří ho postavili svým učitelům navzdory. Nese datum Husova výročí…