20. století

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Josef Buldra byl do roku 1913, kdy zanikla, posledním ředitelem zdejší evangelické školy.

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Jaroslav Řepa, rodák z libenického sboru, se narodil 6. dubna 1879 v Miskovicích u Kutné Hory. Od roku 1906 byl nejprve superintendentním vikářem ve Velimi a po úmrtí J. E. Szalatnaye se stal pro léta 1910-1946 velimským farářem. Jeho zásluhou a odhodláním byl…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Justus Emanuel Szalatnay se narodil 21. srpna 1834 v Moravči. Velimským farářem byl celé půlstoletí, v letech 1859-1910. Hřbitov byl v tomto období roku 1888 rozšířen. Současně byl v letech 1871-1889 seniorem Čáslavského seniorátu h.v. a v letech 1889-1910…

V roce 1913 byla ustavena kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Libenicích. V letech 1910-1911 byla v budově s malou věžičkou, zakoupené již roku 1903, upravena modlitebna a byt pro kazatele. Slavnostní otevření se konalo 28. září 1911, za libenického faráře (1905-1931)…

Po roce 1945 se ustavila ve Valči kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Kralovicích. Sborový dům, Široká ulice čp. 59, byl upraven z bývalého hostince, s velikým nasazením kazatele Jana Jelínka (1912-2009). Slavnostně byl otevírán v říjnu 1948 synodním seniorem (1939-1949) Josefem Křenkem…

Po roce 1945 v Podbořanech vznikla kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Žatci, která se k 1. dubnu 1952 stala farním sborem s farářem (1952-1958) Janem Jelínkem (1912-2009). Bohoslužby se konaly v dříve evangelickém kostele a.v. spolu s Církví československou husitskou, která se posléze…

Jednolodní novorománský kostel podle projektu architekta Wernera Schwerdtnera byl postaven v roce 1902 pro kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) německého sboru v Chomutově, která v Podbořanech vznikla za tzv. německého přestupového hnutí v roce 1899.  Roku 1908 byla…

V Oráčově vznikla během tzv. německého přestupového hnutí v roce 1901 kazatelská stanice evangelického německého luterského (a.v.) sboru v Chomutově; roku 1908 byla přefařena do Hořoviček. Jednolodní kostel byl postaven hned v roce 1902. Kazatelská stanice zanikla po roce 1945 spolu s celou…

Mramorová, 230 cm vysoká, socha církevního reformátora mistra Jana Husa se nachází v Parku Hrdinů nedaleko evangelického kostela. Jejím autorem je sochař František Přítel, byla slavnostně odhalena 2. září 1928. Hus stojí na 340 cm vysokém podstavci a je součástí městského…

Toleranční faru z roku 1785 nahradika budova z roku 1820, která shořela i s kostelem při velkém požáru Dvakačovic v roce 1854. Novou faru evangelický reformovaný (h.v.) sbor postavil až po stavbě nového kostela, roku 1862. Současná budova fary byla postavena v roce 1924. Kromě bytu faráře je v…

Nadace pro postavení pomníku mistra Jana Husa na Husově náměstí v Lysé nad Labem byla založena 6. 7. 1994, její vznik iniciovali členové místního Českobratrského evangelického sboru. Předsedou nadace se stal dlouholetý presbyter Vlastimil Fér z Litole.

5. července 1996 uspořádalo…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Josef Jakub Kučera (1846-1905) byl evangelickým farářem v Opatovicích v letech 1872-1905 a zároveń v letech 1903-1905 také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Semtěši. Julius Beneš (1924-2012) působil krátce v Podbořanech (1970-1971) a nato v letech 1971-1989 zde v Semtěši.

Náhrobek  na hřbitově v Semtěši. Pelíškův zeť Antonín Vondra (1870-1951) byl evangelickým farářem v Semtěši v letech 1907-1930. V letech 1896-1907 působil na reformovaném (h.v.) sboru v Jimramově; ze Semtěše odešel do evangelického sboru v Domažlicích (1930-1936).

Náhrobek osmého semtěšského reformovaného faráře (1884-1916) a seniora Čáslavského seniorátu h.v. (1904-1916) Jana Pelíška (1850-1916) na hřbitově v Semtěši. Již od konce roku 1907 mu vypomáhal jeho nástupce a zeť, Antonín Vondra (1870-1951).

Kulturně historická památka připomínající hromadné upálení husitských bojovníků v chotěbořských stodolách v únoru 1421, když protivníci nedodrželi dohodu o svobodném odchodu husitskému oddílu pod vedením hejtmana Petra Hromádky z Jistebnice. Památník byl postaven roku 1929…

Ve Zruči nad Sázavou vznikla kazatelská stanice sboru v Opatovicích již v roce 1918, vlastně hned na začátku ´přestupového hnutí´. Roku 1923 se stala kazatelskou stanicí sboru v Kutné Hoře. V letech 1935-1936 byl postaven kostel s modlitebnou a bytem faráře; podle projektu architekta Bohumíra…

V České Lípě (Böhmisch Leipa) vznikla v roce 1883 kazatelská stanice tolerančního německého luterského (a.v.) sboru v Habřině. Od roku 1921 se stala filiálním sborem farního sboru již Německé evangelické církve (DEK) v Novém Boru. Podle projektu architekta Richarda Broscheho z České Lípy byl…

V Úštěku vznikla kazatelská stanice sboru v Chotiněvsi ´v období normalizace´, po roce 1968. Sborový dům byl rekonstruován v roce 1984. V přízemí byla upravena sborová místnost pro bohoslužby a v patře byt správce. V roce 2016 byla upravena část půdního prostoru. Vznikly čtyři pokoje se…

Po Tolerančním patentu se  v Čechách  ustavily jen 3 německy hovořící sbory a.v. – v Habřině u Úštěka (1784), v Heřmanových Sejfech v Krkonoších (1783) a hned roku 1782 v Praze. V období do Protestantského patentu…

Areál čáslavského evangelického, původně h.v., sboru zahrnuje pozemek kolem kostela a fary. Na západní straně, s výhledem na Podměstský rybník, ho ohraničuje část městských hradeb ze 2. poloviny 13. století. Po požáru kostela a fary v původním sídle sboru  v Močovicích začátkem května roku…