Kostely

Klasicistní zděná sakrální architektura s iluzivní výmalbou interiéru a dvojitou emporou po stranách lodi, postavená v letech 1782-1784 stavitelem P. Klossem. Věž byla doplněna v letech 1850-1852. Další úpravy proběhly ve 20. letech 20. století.

Teprve roku 1938 se v Zásmukách ustavila, dlouholetým působením velimského evangelického faráře (1907-1946) Jaroslava Řepy (1879-1947) a pečeckého (1919-1945) Jana Vladimíra Šebesty (1878-1962) v rámci přestupového hnutí, kazatelská stanice evangelického sboru v Libenicích zahrnující evangelíky…

Kolem roku 1350 zahájila dvorská stavební huť Matyáše z Arrasu stavbu trojlodní basiliky s polygonálním presbytářem (apsidou) a dvěma věžemi. Stavba byla dokončena až roku 1397; v dnešní sakristii se dochovaly pískovcové kvádry zdiva původního malého jednolodního románského kostela z roku 1136…

Kostel patří nejen k nejvýznamějším kulturním památkám u nás, ale je i dokladem raně gotického stavitelství v rámci Evropy; především i kvůli kapli sv. Kateřiny pod presbytářem (apsidou) - jak s její architekturou z let 1260-1270, tak s výzdobou krátce po roce 1400. Stavba kostela probíhala…

Vesnice Bohemka byla roku 1905 založena na jihu dnešní Ukrajiny potomky českých pobělohorských emigrantů, kteří sem přišli z české emigrantské osady Zelów - narozdíl od řady dalších českých osad, které tehdy, ve 2. polovině 19. století, na západě dnešní Ukrajiny na Volyni, vznikly na základě…

Kostel sv. Jiří stával nad Slezsko-ostravským hradem, u dnešní Klášterní ulice. Jako dřevěný vznikl nejpozději roku 1229, třebaže písemně je zmíněn až k roku 1444. Od roku 1551 byl majitelem panství ´Polská Ostrava´ luterán Jiří Sedlnický z Choltic, ale majitelé byli snad již od roku 1525…

Čeští kolonisté z řady evangelických exulantských enkláv ve Slezsku zakoupili roku 1803 statek Zelów v oblasti tehdy patřící k pruské části Polska. Po napoleonských válkách se od roku 1815 Zelov ocitl v ruské části rozděleného Polska.

Třebaže již od roku 1806 byla připravena parcela pro…

V Opavě se první německé evangelické bohoslužby konaly 4. prosince 1864. Evangelický sbor a.v. byl ustaven roku 1871. V letech 1896-1899 byl postaven v novogotickém slohu podle návrhu architekta Ferdinanda Hickela evangelický kostel, ve městě známý jako ´červený kostel´. Roku 1919 se německý…

Kostel sv. Mikuláše je trojlodní stavba vrcholné gotiky s žebrovou klenbou a výraznou stanovou střechou. Byl postaven v letech 1519-1538 se zapojením huti Benedikta Rejta na požářišti předchozího kostela po devastujícím požáru města roku 1517. Šedesát metrů vysoká věž z roku 1347 při tomto…

Evangelický sbor a.v. vznikl v Novém Boru, tehdejší Heidě, roku 1873, v důsledku německého přestupového hnutí, jako filiální luterského sboru ve vzdálené Habřině na Litoměřicku. V roce 1906 se ustavil farní sbor, od roku 1919 v rámci Německé evangelické církve (DEK) a spolu s ní po roce 1945…

První ze tří na území Slezska Ferdinandem III. povolených tzv.  ´kostelů míru´ (Hlohov, Jawor, Svídnice) , na základě Wesfálského míru  a nátlaku protestantského Švédska, byl postaven v Hlohově, vně městských hradeb, roku 1652. Po zhroucení dřevěné stavby v roce 1654 byl…

Poslední postavený, po stavbách v Hlohově a Jaworu, z povolených tří ´kostelů míru´ (Friedenskirchen), z roku 1657, k nimž donutilo protestantské Švédsko při Westfálském míru (1648) císaře Ferdinanda III. Výzdoba interiéru čerpá z motivů knihy Zjevení.

Kostel Nanebevzetí P. Marie je trojlodní stavba z první poloviny 14. století, s románskými základy, novogoticky upravená ve druhé polovině 19. století, se dvěma věžemi v průčelí, které jsou dnes stejně vysoké.

Po celé husitské období (1420-1622) byl kostel utrakvistický. Snad již od roku…

Kostel sv. Marka tvoří vlastně už jen presbytář (z 1. poloviny 14. století) původního gotického kostela z konce 13. století. V letech 1829-1830 byly postupně zbořeny zchátralá loď a vedle kostela stojící zvonice. Presbytář byl v roce 1860 zajištěn a roku 1892 opraven nákladem majitelů, knížat…

Kostel sv. Matouše nechal roku 1588 postavit majitel panství, luterán Hynek Brtnický z Valdštejna (?-1596), nedaleko brtnického zámku. Po jeho smrti zdědil Brtnici jeho synovec Zdeněk Brtnický z Valdštejna (1581?2-1623), jeden z moravských direktorů za stavovského odboje v letech 1619-…

V Moravském Krumlově, ležícím 10 km od Ivančic, vznikla roku 1936 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1932-1938) Jaroslava Sochora (1903-1951).

V polovině 60. let 20. století, za faráře (1959-1972) Vladimíra Kaluse (1930-1987), byla v Palackého ulici vybudována…

Kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Miroslavi byla založena roku 1897, za faráře (1896-1904) Františka Pokory (1870-1947). Po pozdějších peripetiích byla práce kazatelské stanice, již v ČCE, obnovena po postavení modlitebny v roce 1936.

Základní kámen pro…

Stroužné leží jen osm kilometrů od Hronova, ale již za českými, i historickými, hranicemi v tzv. Českém koutku. Po připojení k Prusku, po roce 1742, zde evangelíci získali náboženskou svobodu dříve, 40 let před Tolerančním patentem v Rakousku. Stroužné se postupně stalo centrem evangelického…

Evangelický kostel je postavený v letech 1906–1907 podle návrhu lipského architekta Julia Zeissiga v dekorativním secesním stylu.

Potřeba postavit v Chodově (Chodau) evangelický kostel se objevila v souvislosti s hnutím „Los von Rom“ (Pryč od Říma), kdy začalo docházet k čím dál…

V Prusinovicích v době předbělohorské působila Jednota bratrská a měla tu svůj sbor. Před vydáním tolerančního patentu se prusinovičtí evangelíci účastnili valašského odboje a hned po vydání patentu zde vznikl sbor (nejprve vyznání augsburského, později přešel k helvetskému). K bohoslužbám se…

Jablůnečtí evangelíci se podíleli na stavbě chrámů v Ratiboři, Hošťálkové a Pržně (všechny augsburského vyznání), v blízkém Pržně mohli mít jako reformovaní bohoslužby každou 3. neděli (proto jim nebyla povolena stavba vlastní modliteby v Ratiboři). Posléze konání bohoslužeb v Pržně přestalo,…