Kostely

Brzy po vyhlášení Rudolfova majestátu (1609), který přinesl náboženskou svobodu i reformačním církvím, začali němečtí věřící augsburského vyznání stavět svůj kostel. Byl postaven v letech 1611–1614 ve stylu německé renesanční gotiky, byl trojlodní a vnitřní prostor…

Skrytých evangelíků bylo v Pržně a v okolí mnoho. Dlouho odolávali protireformaci a zúčastnili se také velkého valašského povstání v letech 1777–1781. Toleranční patent přivítali, přihlásili se k augsburskému vyznání a v roce 1782 založili sbor. První…

Malá obec nedaleko Litoměřic se po 2. světové válce stala domovem českých reemigrantů z Volyně. Město Boratín, kde žili potomci pobělohorských exulantů, pro víru vyhnaných z české země, bylo ve své historii svědkem mnoha zápasů o moc, mnoha těžkých ztrát i nových…

Základní kámen evangelického kostela byl položen 18. srpna 1873. Po šesti letech, 31. srpna 1879, byl kostel v novogotickém slohu, s polygonální apsidou slavnostně otevřen. Sloužil především lázeňským hostům. Od konce 19. století  zde působila kazatelská stanice evangelického luterského (a.…

V roce 1782 byl v Jasenné ustaven toleranční evangelický sbor a. v. Jeho prvním pastorem (1782-1810) se stal Martin Marček z Turčianského sv. Martina. Původní modlitebna byla v roce 1838 (ještě v době platnosti tolerančních omezení) nahrazena současnou. Po skončení toleranční doby k ní v roce…

Po vyhlášení Tolerančního patentu se část evangelíků přihlásila k augsburské konfesi, vytvořila sbor a postavila v roce 1889 novoklasicistní kostel na místě původní dřevěné modlitebny. Tento tzv. dolní kostel se po vzniku ČCE přestal používat a chátral. V …

Poslední známé velké středisko evangelíků v pobělohorské době na jihu Čech, setrvávající při své víře ještě více než 30 let po vestfálském míru. Po r. 1680 tato evangelická výspa mizí, v kostele zůstaly ještě některé fragmenty upomínající na předbělohorskou dobu.

Kostel sv. Štěpána je…

Současný kostel je vybudován v roce 1888, za faráře (1854-1905) a seniora Jana Janaty (1825-1905), na místě původní toleranční modlitebny z roku 1786, za faráře (1783-1788) Jana Turoczyho. Nejprve se k toleranční stavbě přistavěla věž a poté byl toleranční zbourán a přistavěn nový kostel; v…

Kostel apoštola Pavla v Jihlavě (Speratuskirche, Pauluskirche) je evangelický kostel postavený v letech 1875-1878 v novogotickém slohu romantického historizmu pro sbor evangelické luterské (a.v.) církve. Stojí na Dvořákově ulici při západním okraji historického centra. Slavnostně byl otevřen 18.…

Evangelický reformovaný (h. v.) sbor ve Vanovicích, vzniklý roku 1782, postavil během dvou měsíců v roce 1783 (od srpna do října) toleranční modlitebnu, za svého prvního faráře (1783-1796) Štěpána Bally (*1761, Tállya - †1796, Vanovice). Neúnavným úsilím faráře (1824-1863) a moravského…

Samostatný evangelický luterský (a.v.) sbor vznikl v Pozděchově k 1. lednu 1870 oddělením od sboru v Jasenné. V témže roce byla ze zakoupené budovy upravena fara, prvním farářem (1870-1887) byl zvolen Jan Češek (1831-1887).

Evangelický kostel z let 1870-1874 tvoří jednolodní…

Budova kostela vznikla podle projektu vídeňského architekta Hanse Glasera v novoklasicistním slohu ve tvaru řeckého kříže v roce 1898. Základní kámen byl položen 16. května 1897. Kostel byl slavnostně otevřen ve dnech 8.-10. září 1898, za faráře (1878-1929) Josefa Dobeše (1852-1930), plánovaně k…

Samostatný evangelický reformovaný (h. v.) sbor vznikl v Miroslavi oddělením od sboru v Nosislavi v roce 1846, jako jeden z pouhých pěti sborů, které v Čechách a na Moravě nevznikly v rané toleranční době bezprostředně po roce 1781. V témže roce 1846 byl postaven také kostel, ještě podle…

V Bohuslavicích byl v roce 1784 ustaven filiální sbor evangelické luterské (a.v.) církve v Černilově. Základ pro toleranční modlitebnu byl položen až 31. května 1820. Slavnostní otevření se konalo 16. září 1821, za černilovského faráře a.v. (1820-1826) Jiřího Holečka (1797-1852).

Třicet…

Sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) byl založen v roce 1923, velkým misijním nasazením pozdějšího prvního zdejšího faráře (1924-1948) Rudolfa Šedého (1873-1970). Původně se bohoslužby konaly v sokolovně nebo ve škole. Základní kámen kostela v Hrabové byl položen…