Kostel sv. Jiří, původně v románském slohu, písemně doložený v 15. století, ležící na jižní straně předhradí, byl v letech 1584-1585, když byl v období 1569-1596 majitelem bechyňského zámku stoupenec Jednoty bratrské Petr Vok z Rožmberka (1539-1611), přestavěn na bratrskou modlitebnu.
´…
Jednota bratrská působila v Ústí nad Orlicí již kolem roku 1500 a bratrský sbor se udržel i po po roce 1547 (po porážce protestantů ve šmalkaldské válce). Vratislav z Pernštejna, majitel města, dostal sice roku 1569 udání, že do Ústí dojíždí Jan Augusta (1500-1572), ale k zákazu bohoslužeb…
Kolem roku 1350 vznikl na místě dnešního kostela Šimona a Judy v Dušní ulici špitál s gotickou kaplí vysvěcenou, snad roku 1357, arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Z této kaple Šimona a Judy se zachovala severní zeď.
V letech 1615-1620 postavila Jednota bratrská na místě starého kostela…
Jednota bratrská měla v Přerově svůj sbor již před rokem 1479, jeho správcem byl tehdy Tůma Přeloučský (cca 1435 - 1508, Přerov). Koncem 15. století se přesunulo bratrské centrum na pravý břeh Bečvy. Roku 1498 zde u Dolní brány vznikl nový ´bratrský dům´. V roce 1525 se vedle bratrského domu…
Ivančice, kde Jednota bratrská pracovala již od roku 1498, se v období 1536-1623 staly střediskem Jednoty bratrské na jihozápadní Moravě, i sídlem bratrských seniorů; v letech 1558-1571 také Jana Blahoslava (1523-1571).
V letech 1562-1578 působila v Ivančicích bratrská tiskárna, která…
Sbor Jednoty bratrské existoval v Novém Městě nad Metují již před rokem 1548. Na základě královského mandátu po ´šmalkaldské válce´ v Německu (1547) byl v roce 1550 ´bratrský dům na horském podměstí s zahrádkou i rolemi na oko prodán´. Roku 1556 byl vydán Bratřím příkaz k vystěhování, který v…
Na Staroměstském náměstí u východní zdi Staroměstské radnice se na popravčím lešení v den letního slunovratu v pondělí 21. června 1621 konala na příkaz císaře Ferdinanda II. Štýrského poprava 27 představitelů českého stavovského odboje, kteří se zapojili do stavovského povstání (1618-1620).
…
Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje…
Kunvald je ´kolébkou´ Jednoty bratrské (JB). Roku 1457 odešla do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471), ´bratři a sestry zákona Kristova´, toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem, snad Rokycanovým synovcem…
V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v…
České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání, na němž se domluvila stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až…
Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást ´české (první) reformace´ v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími podporovateli…
Pomník připomínající tzv. ´nový´ hřbitov Jednoty bratrské s kostelem Jana Křtitele a hrobkou žerotínského rodu. V roce 1559 ho založil Jan starší ze Žerotína. Na hřbitově byl pohřben mladoboleslavský senior Jednoty bratrské Matouš Konečný (1569 - 8. února 1622) a mezi 13 pohřbenými…
Jednopatrovou budovu gymnasia ve stylu severoitalské renesance, podle Palazzo Pompei ve Veroně, zdobenou sgrafity, s uzavřeným čtyřkřídlým arkádovým nádvořím, nechala postavit v roce 1578 paní Alena Berková Meziříčská z Lomnice, jak dokládá latinský nápis ve vrcholu vstupního portálu. …
Dnešní kostel sv. Jana Křtitele postavila v Lešně polsko-německo-česká komunita členů Jednoty bratrské v letech 1652 - 1654, když byl Jednotě odňat farní městský kostel sv. Mikuláše, který poskytla o století dříve, již roku 1555, tehdy německému bratrskému sboru (vytvořivšímu se z exulantů po…
Památník českým bratřím
Symbol českého exulantství pro svobodu víry a přesvědčení
Památné místo porostlé původní růží keltskou (Rosa gallica) opředené řadou pověstí a všeobecně známé ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Růžový…
Farní kostel sv. Havla v Kostelní ulici je hodnotnou pozdně barokní církevní přestavbou z druhé poloviny 18. století, která vznikla z původního ´Sboru´ Jednoty bratrské, vystavěného v letech 1570 - 1579. Na hřebenu střechy kostela je dosud vidět větrníček s písmeny JBA a…
Nynější evangelický kostel stojí na základech modlitebny Jednoty bratrské postavené patrně již začátkem 16. století za Viléma z Pernštejna (1435-1521), který umožnil Bratřím usadit se už před rokem 1500 u Veličky před hradbami města, kde časem vzniklo předměstí Novosady. Příznivě byl nakloněn…
Boleslavské období Jednoty začíná v roce 1496, kdy nábožensky snášenlivá vrchnost, Johanka Krajířová z Krajku a její syn Adam Tovačovský z Cimburka, vykázala Bratřím opuštěný minoritský klášter s kostelem sv. Bonaventury. Bratří měli v klášteře špitál a modlitebnu a působil zde také senior (…
V Kostelci nad Orlicí existoval sbor Jednoty bratrské již v 1. polovině 16. století. V letech 1581-1584 Bratři postavili kostel na Rabštejnku (zápisy v městských knihách dokládají velkou obětavost členů sboru). Po roce 1620 získala kostel katolická církev. V roce 1694, už jako kostel sv. Václava…