Jednota bratrská

Sousoší ´Jan Amos Komenský se loučí s vlastí´ umístil sochař František Bílek (1872-1941) v zahradě své pražské vily (z roku 1911) v Chotkových sadech v roce 1926. Své dílo věnoval Bílek městu Praze, ale magistrát ´nenašel vhodné místo´.

Kaple Božího těla stávala na dnešním Karlově náměstí, od později postaveného kostela sv. Ignáce směrem do náměstí. Byla založena roku 1393 bratrstvem ´Obruče a kladiva´. Jednalo se o šestibokou stavbu s věží uprostřed. Její podoba je známa z dochovaných dobových rytin.

V roce 1403 byla…

Kostel sv. Martina pochází nejspíše ze 13. století. Kolem roku 1300 byl interier vyzdoben nástěnnými malbami, které se dochovaly jen v zadní apsidě této jednolodní stavby, s hranolovou věží na čelní straně. Nelze doložit, zda v reformační době patřil církvi podobojí.

Nejpozději ale od…

Busta Jana Amose Komenského v severomaďarském Sarospataku (Šaryšském Potoku) z roku 1970 stojí v parčíku na nádvoří tamější univerzity, na ulici Loranda Eötvöse. Jejím autorem je Pál Patzay, výška i s podstavcem je 180 centimetrů.

Jan Amos Komenský (1592-1670) přijel do Sarospataku na…

Památník, kde je umístěn náhrobek Jana Amose Komenského, v bývalém kostele Evangelické valonské církve v Naardenu v Nizozemsku. Zde byl Jan Amos Komenský (1592-1670) dne 22. listopadu 1670 pochován, hrob však byl brzy zapomenut.

V roce 1929 byly Komenského ostatky znovuobjeveny a roku…

V Potštejně vznikl v roce 1870 první sbor obnovené (ochranovské) Jednoty bratrské. Roku 1871 byl zakoupen dům čp. 10, ve které má bratrský sbor dodnes své zázemí. Kostel byl postaven v roce 1899.

Když došlo o sto let později v roce 1999 k rozpadu české větve Jednoty bratrské, byl bratrský…

Kostel sv. Jiří, původně v románském slohu, písemně doložený v 15. století, ležící na jižní straně předhradí, byl v letech 1584-1585, když byl v období 1569-1596 majitelem bechyňského zámku stoupenec Jednoty bratrské Petr Vok z Rožmberka (1539-1611), přestavěn na bratrskou modlitebnu.

´…

Jednota bratrská působila v Ústí nad Orlicí již kolem roku 1500  a bratrský sbor se udržel i po po roce 1547 (po porážce protestantů ve šmalkaldské válce). Vratislav z Pernštejna, majitel města, dostal sice roku 1569 udání, že do Ústí dojíždí Jan Augusta (1500-1572), ale k zákazu bohoslužeb…

Kolem roku 1350 vznikl na místě dnešního kostela Šimona a Judy v Dušní ulici špitál s gotickou kaplí vysvěcenou, snad roku 1357, arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Z této kaple Šimona a Judy se zachovala severní zeď.

V letech 1615-1620 postavila Jednota bratrská na místě starého kostela…

Jednota bratrská měla v Přerově svůj sbor již před rokem 1479, jeho správcem byl tehdy Tůma Přeloučský (cca 1435 - 1508, Přerov). Koncem 15. století se přesunulo bratrské centrum na pravý břeh Bečvy. Roku 1498 zde u Dolní brány vznikl nový ´bratrský dům´. V roce 1525 se vedle bratrského domu…

Ivančice, kde Jednota bratrská pracovala již od roku 1498, se v období 1536-1623 staly střediskem Jednoty bratrské na jihozápadní Moravě, i sídlem bratrských seniorů; v letech 1558-1571 také Jana Blahoslava (1523-1571).

V letech 1562-1578 působila v Ivančicích bratrská tiskárna, která…

Sbor Jednoty bratrské existoval v Novém Městě nad Metují již před rokem 1548. Na základě královského mandátu po ´šmalkaldské válce´ v Německu (1547) byl v roce 1550 ´bratrský dům na horském podměstí s zahrádkou i rolemi na oko prodán´. Roku 1556 byl vydán Bratřím příkaz k vystěhování, který v…

Na Staroměstském náměstí u východní zdi Staroměstské radnice se na popravčím lešení v den letního slunovratu v pondělí 21. června 1621 konala na příkaz císaře Ferdinanda II. Štýrského poprava 27 představitelů českého stavovského odboje, kteří se zapojili do stavovského povstání (1618-1620).

Vedle ´českého´ majestátu vydal císař Rudolf v roce 1609 také majestát ´slezský´. Český majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je…

Kunvald je ´kolébkou´ Jednoty bratrské (JB). Roku 1457 odešla do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471), ´bratři a sestry zákona Kristova´, toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem, snad Rokycanovým synovcem…

V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v…

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání (mluvících jak česky tak německy), na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese…

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato výrazné a významné, společenství vzniklo jako součást  ´české (první) reformace´  v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími…

Na samém počátku utrakvismu je rozhodnutí o všeobecném přijímání ´sub utraque´ v říjnu 1414 (Mikuláš z Drážďan. Jakoubek ze Stříbra, Jeroným Pražský). Ohlas kostnických hranic Jana Husa (1415) a Jeronýma Pražského (1416) vyvolal v českých zemích - i na základě šířících se…

Pomník připomínající tzv. ´nový´ hřbitov Jednoty bratrské s kostelem Jana Křtitele a hrobkou žerotínského rodu. V roce 1559 ho založil Jan starší ze Žerotína. Na hřbitově byl pohřben mladoboleslavský senior Jednoty bratrské Matouš Konečný (1569 - 8. února 1622) a mezi 13 pohřbenými…

Jednopatrovou budovu gymnasia ve stylu severoitalské renesance, podle Palazzo Pompei ve Veroně, zdobenou sgrafity, s uzavřeným čtyřkřídlým arkádovým nádvořím, nechala postavit v roce 1578 paní Alena Berková Meziříčská z Lomnice, jak dokládá latinský nápis ve vrcholu vstupního portálu. …