Jednota bratrská

Na Staroměstském náměstí u východní zdi Staroměstské radnice se na popravčím lešení v den letního slunovratu v pondělí 21. června 1621 konala na příkaz císaře Ferdinanda II. Štýrského poprava 27 představitelů českého stavovského odboje, kteří se zapojili do stavovského povstání (1618-1620).…

Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje…

Kunvald je ´kolébkou´ Jednoty bratrské (JB). Roku 1457 odešla do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471), ´bratři a sestry zákona Kristova´, toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem, snad Rokycanovým synovcem…

V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v…

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání, na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až…

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást  ´české (první) reformace´  v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími…

Pomník připomínající tzv. ´nový´ hřbitov Jednoty bratrské s kostelem Jana Křtitele a hrobkou žerotínského rodu. V roce 1559 ho založil Jan starší ze Žerotína. Na hřbitově byl pohřben mladoboleslavský senior Jednoty bratrské Matouš Konečný (1569 - 8. února 1622) a mezi 13 pohřbenými…

Jednopatrovou budovu gymnasia ve stylu severoitalské renesance, podle Palazzo Pompei ve Veroně, zdobenou sgrafity, s uzavřeným čtyřkřídlým arkádovým nádvořím, nechala postavit v roce 1578 paní Alena Berková Meziříčská z Lomnice, jak dokládá latinský nápis ve vrcholu vstupního portálu. …

Dnešní kostel sv. Jana Křtitele postavila v Lešně polsko-německo-česká komunita členů Jednoty bratrské v letech 1652 - 1654, když byl Jednotě odňat farní městský kostel sv. Mikuláše, který poskytla o století dříve, již roku 1555, tehdy německému bratrskému sboru (vytvořivšímu se z exulantů po…

Památník českým bratřím

Symbol českého exulantství pro svobodu víry a přesvědčení

Památné místo porostlé původní růží keltskou (Rosa gallica) opředené řadou pověstí a všeobecně známé ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Růžový…

Farní kostel sv. Havla v Kostelní ulici je hodnotnou pozdně barokní církevní přestavbou z druhé poloviny 18. století, která vznikla z původního ´Sboru´ Jednoty bratrské, vystavěného v letech 1570 - 1579. Na hřebenu střechy kostela je dosud vidět větrníček s písmeny JBA a…

Nynější evangelický kostel stojí na základech modlitebny Jednoty bratrské postavené patrně již začátkem 16. století za Viléma z Pernštejna (1435-1521), který umožnil Bratřím usadit se už před rokem 1500 u Veličky před hradbami města, kde časem vzniklo předměstí Novosady. Příznivě byl nakloněn…

Boleslavské období Jednoty začíná v roce 1496, kdy nábožensky snášenlivá vrchnost, Johanka Krajířová z Krajku a její syn Adam Tovačovský z Cimburka, vykázala Bratřím opuštěný minoritský klášter s kostelem sv. Bonaventury. Bratří měli v klášteře špitál a modlitebnu a působil zde také senior (…

V Kostelci nad Orlicí existoval sbor Jednoty bratrské již v 1. polovině 16. století. V letech 1581-1584 Bratři postavili kostel na Rabštejnku (zápisy v městských knihách dokládají velkou obětavost členů sboru). Po roce 1620 získala kostel katolická církev. V roce 1694, už jako kostel sv. Václava…