Období utrakvismu (1436-1628)

Jednota bratrská měla v Přerově svůj sbor již před rokem 1479, jeho správcem byl tehdy Tůma Přeloučský (cca 1435 - 1508, Přerov). Koncem 15. století se přesunulo bratrské centrum na pravý břeh Bečvy. Roku 1498 zde u Dolní brány vznikl nový ´bratrský dům´. V roce 1525 se vedle bratrského domu…

Ivančice, kde Jednota bratrská pracovala již od roku 1498, se v období 1536-1623 staly střediskem Jednoty bratrské na jihozápadní Moravě, i sídlem bratrských seniorů; v letech 1558-1571 také Jana Blahoslava (1523-1571).

V letech 1562-1578 působila v Ivančicích bratrská tiskárna, která…

Sbor Jednoty bratrské existoval v Novém Městě nad Metují již před rokem 1548. Na základě královského mandátu po ´šmalkaldské válce´ v Německu (1547) byl v roce 1550 ´bratrský dům na horském podměstí s zahrádkou i rolemi na oko prodán´. Roku 1556 byl vydán Bratřím příkaz k vystěhování, který v…

Jan Roháč z Dubé byl posledním radikálním husitou, který se po prohrané bitvě u Lipan v roce 1434 odmítl podvolit králi a císaři Zikmundu Lucemburskému. S kompromisem v podobě Basilejských kompaktát nebyl smířený. Pro svůj ozbrojený odpor vůči panovníkovi byl označen za "zemského škůdce". V roce…

V předzahrádce nové kutnohorské synagogy (která dnes slouží jako kostel náboženské obce Církve československé husitské) se nachází kamenná dělová koule, pocházející z obléhání nedalekého hradu Siona v roce 1437, kdy se na něm opevnil husitský hejtman Jan Roháč z Dubé (cca 1374-1437).

Zříceninu tvoří pozůstatky gotického hradu, který si v letech 1426-1427 nad zákrutem řeky Vrchlice vybudoval jako soukromé sídlo husitský hejtman Jan Roháč z Dubé (cca 1374-1437). Po prohrané bitvě u Lipan (1434) se Sion stal posledním útočištěm poražených husitských radikálů, kteří se odmítali…

Celý areál získala tehdy kazatelská stanice evangelického sboru ČCE ve Kšelích v roce 1951. Na budově renesančního kostela, postaveného roku 1560 patrně husitskou, utrakvistickou církví, vyniká venkovní renesanční kamenná kazatelna z roku 1585. Do současné podoby byl interiér upraven v letech…

Na Staroměstském náměstí u východní zdi Staroměstské radnice se na popravčím lešení v den letního slunovratu v pondělí 21. června 1621 konala na příkaz císaře Ferdinanda II. Štýrského poprava 27 představitelů českého stavovského odboje, kteří se zapojili do stavovského povstání (1618-1620).

Husův kámen původně stál v severní rozšířené části Rybářské ulice v Čelákovicích. Slavnostně tam byl odhalen roku 1928. Koncem 50. let 20. století byl přemístěn do zahrady Husova sboru v Čelákovicích, stojící na křižovatce Husovy a Červenkovy ulice. Kámen byl vylomen v tzv. Michálkově…

Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje…

Kunvald je ´kolébkou´ Jednoty bratrské (JB). Roku 1457 odešla do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471), ´bratři a sestry zákona Kristova´, toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem, snad Rokycanovým synovcem…

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání, na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až…

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást  ´české (první) reformace´  v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími podporovateli…

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci. Dohoda zaručovala, vzájemným uznáním…

Na samém počátku utrakvismu je rozhodnutí o všeobecném přijímání ´sub utraque´ v říjnu 1414 (Mikuláš z Drážďan. Jakoubek ze Stříbra, Jeroným Pražský). Ohlas kostnických hranic Jana Husa (1415) a Jeronýma Pražského (1416) vyvolal v českých zemích - i na základě šířících se…

Pomník připomínající tzv. ´nový´ hřbitov Jednoty bratrské s kostelem Jana Křtitele a hrobkou žerotínského rodu. V roce 1559 ho založil Jan starší ze Žerotína. Na hřbitově byl pohřben mladoboleslavský senior Jednoty bratrské Matouš Konečný (1569 - 8. února 1622) a mezi 13 pohřbenými…

Památník Matouše Ulického, posledního čáslavského faráře církve podobojí, popraveného na ´čáslavských stínadlech´ 11. září 1627, na začátku pobělohorské rekatolizace. Osmiboký pamětní sloup ukončený kalichem, podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka, je od roku 1925 umístěn vedle kostela Sv.…

Jednopatrovou budovu gymnasia ve stylu severoitalské renesance, podle Palazzo Pompei ve Veroně, zdobenou sgrafity, s uzavřeným čtyřkřídlým arkádovým nádvořím, nechala postavit v roce 1578 paní Alena Berková Meziříčská z Lomnice, jak dokládá latinský nápis ve vrcholu vstupního portálu. …

Památník českým bratřím

Symbol českého exulantství pro svobodu víry a přesvědčení

Památné místo porostlé původní růží keltskou (Rosa gallica) opředené řadou pověstí a všeobecně známé ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Růžový…

Farní kostel sv. Havla v Kostelní ulici je hodnotnou pozdně barokní církevní přestavbou z druhé poloviny 18. století, která vznikla z původního ´Sboru´ Jednoty bratrské, vystavěného v letech 1570 - 1579. Na hřebenu střechy kostela je dosud vidět větrníček s písmeny JBA a…