Tolerance (1781 - 1800)

V Močovicích, obci cca 3 km západně od Čáslavi, se evangelický reformovaný (h.v.) sbor ustavil v roce 1782. Přestože členové sboru odmítli nabídku knížete Jana Adama Auersperga (1721-1795) převzít novostavbu nevysvěceného kostela v Tupadlech (s podmínkou vzniku sboru církve a.v.), dostali od…

Jimramovský evangelický reformovaný (h.v.) sbor získal hřbitov rozdělením dosavadního hřbitova mezi katolíky a evangelíky v roce 1790 za faráře (1784-1827) a prvního superintendenta církve h.v. na Moravě Michala Blažka (1753-1827). Jeho obnovený náhrobek je umístěn v části hřbitova za kostelem…

Evangelický hřbitov byl první nemovitostí evangelického reformovaného sboru (h.v.) v Lysé nad Labem, kterou si tento roku 1783 vzniklý sbor musel pořídit. Římskokatoličtí křesťané z Lysé totiž v toleranční době bránili pohřbívání zesnulých dospělých evangelíků na obecním hřbitově. Pozemek byl…

Hřbitov luterského (a.v.) sboru v Opatovicích obklopuje evangelický kostel. Byl zřízen záhy po vzniku evangelického a.v. sboru v roce 1783; roku 1872 byl opravován. Jsou na něm náhrobky dvou opatovických farářů, kteří byli také i superintendenty evangelické církve a.v. v Čechách.

Prokop…

Budova sloužila jako modlitebna česky mluvícímu evangelickému luterskému (a.v.) sboru v Praze od jeho ustavení (sbor byl povolen 13. listopadu 1782) do roku 1865. Původně gotický dům, během 18. století barokně upravovaný, koupil pražský český sbor 2. ledna 1784, za faráře (1782-1793) Matěje…

Hřbitov pochází z toleranční doby. V roce 1854 byl rozšířen a znovu ještě roku 1897. Zhruba od roku 1960 hřbitov převzala do správy obec.

Jsou zde náhrobky pěti semtěšských farářů. Antonín Bubeníček (farářem 1811-1839) byl pátým v řadě semtěšských evangelických farářů, prvním Čechem po…

Hřbitov obklopuje současný evangelický kostel v Bošíně z roku 1887. Na území hřbitova, již z toleranční doby, stála jak dřevěná toleranční modlitebna z roku 1795, tak budova předchozího již kamenného kostela bez věže z roku 1850. Na hřbitově mají hrob bošínští evangeličtí faráři Samuel Tardy (v…

Evangelický hřbitov byl v Trnávce zřízen v roce 1789, za druhého z tolerančních farářů (1784-1799) Štěpána Kalmára. Navazuje na zadní část kostela evangelické církve a.v. Roku 1854, za faráře Václava Marečka, byl hřbitov rozšířen.

Je zde pohřben pátý ze…

Hřbitov v Močovicích, cca 3 km západně od Čáslavi, stojí v obci, kde vznikl toleranční  reformovaný (h.v.) sbor, jehož sídlo bylo po požáru močovického kostela i fary přeneseno v roce 1866 do Čáslavi. Hřbitov vznikl bezprostředně po ustavení sboru v roce 1783. Roku 1859 byl rozšířen a byla…

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor ve Vysoké vznikl hned po vydání tolerančního patentu roku 1782, přihlásila se do něj až na tři rodiny celá ves a mnoho dalších z okolí. Prvním kazatelem (1783-1789) byl Petr Sikora (1761-1832), který do Vysoké přijel 17.12.1783. Základní kámen kostela byl pro…

Po vydání tolerančního patentu se tu k evangelickému luterskému vyznání přihlásilo 400 lidí a samostatný sbor a.v. vznikl tak cestou milosti, když počet členů nedosahoval předpokládaných 500 osob. Do roku 1783 do obce docházeli němečtí kazatelé.

V roce 1783 přichází se …

V malé obci Velká Lhota nedaleko Dačic nacházíme významnou památku na dobu po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Možnost evangelíků přihlásit se buď k reformované nebo augsburské konfesi dala vzniknout jedinečnému, památkově chráněnému areálu dvou kostelů i dvou farních budov. Místní silné…

Pomníček připomínající události související s vydáním falešného tolerančního patentu na Valašsku. Po jeho vyhlášení v roce 1777 se k evangelictví přihlásilo velké množství obyvatel. V Růžďce došlo k incidentu, při kterém byli čtyři lidé zabiti, když chtěli ochránit tajného kazatele Pavla…

Toleranční modlitebna evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Klášteře, který se ustavil během roku 1782, vznikla na návrší za vesnicí v letech 1785-1786. Slavnostně byla otevřena 16.října 1786, za prvního faráře (1783-1793) Matěje Bacsy (?-1804). V roce 1818, kdy byl farářem (1811-1829) Jiří…

Po Tolerančním patentu vznikal roku 1782 nejprve evangelický luterský (a.v.) sbor ve Ctiněvsi. Pro odpor vůči luterské formě bohoslužeb se část členů odtrhla a vytvořila v roce 1784 sbor evangelické reformované (h.v.) církve se sídlem v Ledčicích. Za prvního ledčického faráře (1784-1791) Jiřího…

Libišský evangelický kostel sv. Trojice je jedním z nejzachovalejších v původní toleranční dispozici interieru evangelických modliteben (kazatelna uprostřed delší stěny obklopená ze tří stran řadami lavic). Byl stavěn v letech 1789-1792, za faráře Jana Végha, a slavnostně otevírán 2. listopadu…

Budova kostela původně evangelického reformovaného (h.v.) sboru //založeného roku 1782, kdy byl farářem Štěpán (Ištván) Rimany (1784-1793 a znovu 1797-1799)// je toleranční modlitebna z roku 1789. Toleranční dispozice interiéru, s kazatelnou uprostřed delší strany, byla změněna při rozsáhlé…

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Nebuželích již v roce 1783. Prvním farářem (1783-1801) byl Samuel Kapossy. 4.dubna 1785 byl položen základní kámen ke stavbě kostela, 26.srpna 1786 byl toleranční kostel slavnostně otvírán. Během 19. století byli nebuželskými faráři: Jan Végh (1811-…

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Hořátvi prý již koncem roku 1781, bezprostředně po vyhlášení Tolerančního patentu ze 13. října 1781. Prvním farářem (1783-1820) se stal Ladislav Baka (1754-1820), který byl v letech 1810-1820 také superintendentem evangelické církve h.v. v Čechách.…

V roce 1784 byl v Horních Vilémovicích založen reformovaný sbor, v němž se scházeli evangelíci ze širokého okolí. Toleranční modlitebna byla postavena v letech 1784–1788, za faráře (1784-1792) Štěpána Vasarhelyie(?-1815). Byla to jednoduchá obdélníková stavba s malými…