Evangelická církev augsburského vyznání

Evangelický hřbitov v obci Řeka byl založen v roce 1844 díky iniciativě zdejšího fojta Jana Kotase. Roku 1864 a znovu v roce 1890 byl hřbitov rozšiřován. Patří do obvodu farního sboru Slezské evangelické církve a.v. (SCEAV) v Komorní Hůrce. V době vzniku, roku 1844, šlo o první hřbitov kromě…

Evangelický hřbitov v rudnické části Bolkov byl zřízen patrně současně s evangelickým luterským kostelem v tehdejších Heřmanových Sejfech, který byl postaven v letech 1785-1786 a kolem něhož se hřbitov rozkládá (třebaže je hřbitov doložen až k roku 1810). Po nuceném zániku Německé evangelické…

Evangelický kostel Nikolauskirche postavilo mikulovské společenství německy mluvících evangelíků v roce 1903. Jednolodní novogotická stavba s trojbokou apsidou a čtyřbokou hranolovou věží před průčelím, se secesními prvky a s obrazem sv. Mikuláše v tympanonu nad vchodem, stojí dnes u hlavního…

Ve Varnsdorfu došlo hned na počátku hnutí ´Los von Rom´, v roce 1871, k ustavení kazatelské stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Rumburku. Roku 1903 vznikl samostatný sbor a.v., který v letech 1904-1905 postavil kostel slavnostně otevřený 3. prosince 1905 jako…

Základní kámen původního evangelického kostela sv. Trojice v Aši byl položen 3. května 1622 (sic!) jen pro asi 800 osob. Kvůli tomu byl zbořen a 12. června 1747 položen základní kámen kostela se třemi kruchtami pro 4.000 osob. Tento jednolodní podélný pozdně barokní kostel sv. Trojice byl…

Evangelický hřbitov v Růžové byl založen po Protestantském patentu pro kazatelskou stanici luterského (a.v.) sboru v Habřině. Slavnostně byl otevřen 16. května 1862 jihovýchodně od obce na severozápadním svahu Kovářova vrchu. Od evangelického kostela, který byl postaven roku 1864, vede k…

Evangelický hřbitov vznikl v Číhošti záhy po ustavení filiálního sboru při luterském (a.v.) sboru v Opatovicích (13. října 1876). Slavnostně byl otevřen 9. prosince 1877, za opatovického faráře (1872-1905) Josefa Jakuba Kučery (1846-1905). Roku 1936, za faráře (1924-1939) Václava Baše (1867-1952…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Černilově. Karel Eduard Lany (1838-1903), rodák z Ratiboře, byl v letech 1864-1903 evangelickým farářem luterského (a.v.) sboru v Černilově. V období 1874-1901 byl zároveň seniorem a od roku 1901 prvním superintendentem tehdy ustavené východní superintendence…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Černilově. Jan Bedřich Kučera (1815-1863), rodák z Krabčic, byl evangelickým farářem luterského (a.v.) sboru v Černilově v letech 1838-1863. V době jeho působení vznikl v roce 1858 černilovský evangelický hřbitov, společný pro oba černilovské evangelické sbory…

Toleranční dřevěná modlitebna černilovského luterského (a.v.) sboru byla postavena až roku 1788, za faráře (1787-1794) Jana Csonky (1751-?); slavnostní otevření se konalo 13. května. Současná budova, z černilovského pohledu dolního evangelického kostela, vznikla roku 1824.…

V Novém Jičíně vznikl roku 1899 německojazyčný filiální sbor evangelické luterské (a.v.) církve v Hodslavicích, za faráře (1884-1923) Antonína Štúra (1857-1937). Na pozemku koupeném roku 1905 byl 5. července 1908 slavnostně otevřen secesní patrový sborový dům. Evangelický luterský sbor zanikl po…

V roce 1893 vznikla v Broumově, na základě německého přestupového hnutí ´Los von Rom´, kazatelská stanice evangelického sboru a.v. v Šonově. Když byl roku 1905 ustaven samostatný sbor, stál již v dnešní části Broumova, Velké Vsi, secesní kostel s neorenesančními prvky a čtyřbokou věží, postavený…

V Hrobu vznikla roku 1899, v rámci německého přestupového hnutí ´Los von Rom´, kazatelská stanice evangelického sboru a.v. v Teplicích- Šanově. Základní kámen secesní stavby s historizujícími prvky byl pokládán 12. prosince 1900, ve výroční den zničení původního evangelického luterského kostela…

Hřbitov leží asi půl kilometru severně od evangelického kostela v Rybníkách, na katastru sousední obce Stará Huť. Byl založen evangelickým sborem a.v. v Rybníkách současně se stavbou tamější fary roku 1854, za faráře (1853-1858) Jana Češka (1831-1887).

Evangelický kostel a.v. v Rybníkách, 5 km jihovýchodně od Dobříše. Již v roce 1782 zde vznikl nepočetný, zato rozsáhlý filiální sbor evangelické církve a.v. z Prahy. Kostel s malou věží a valenou střechou v neoklasicistním slohu byl postaven  až v roce 1847; 28. září byl slavnostně otevřen…

Filiální sbor opatovického evangelického luterského (a.v.) sboru potvrdila Vrchní církevní rada (VCR) ve Vídni ke 13. říjnu 1876, za faráře (1872-1905) Josefa Jakuba Kučery (1846-1905). Budova modlitebny byla postavena kolem roku 1900. Slavnostně byla modlitebna otevřena 28. října 1910, za…

Evangelická fara v Trnávce byla postavena za faráře (1853-1893) Václava Marečka (1824-1901)  v roce 1867 naproti kostelu se hřbitovem. Tato nová fara nahradila původní budovu z toleranční doby, postavenou roku 1795.

Během tzv. německého přestupového hnutí koncem 19. století vznikla v Žatci nejprve v roce 1880 kazatelská stanice a roku 1889 filiální sbor německého sboru a.v. z Chomutova. V roce 1906 se ustavil samostatný evangelický sbor luterské (a.v.) církve v Žatci. Evangelický kostel byl postaven v…

Několik roků po postavení evangelického kostela v roce 1898 a se vznikem farního evangelického sboru a.v. roku 1906 byla nedaleko kostela postavena fara v secesním slohu. Od počátku má nad vchodem bustu rerformátora Martina Luthera.

Po zániku Německé evangelické církve (DEK) v roce 1945…

V roce 1861 vznikl ve Znojmě filiální, německý, sbor evangelické luterské (a.v.) církve z Brna. Od roku 1877 zde bylo sídlo farního sboru a.v., společné pro druhé centrum v Jihlavě. Bohoslužby se konaly v horní kapli kostela Sv. Václava z roku 1521.

Evangelický kostel v secesním slohu,…

Toleranční patent byl vydán ve Vídni 13. října 1781 císařem Josefem II. Povoloval pouze reformační vyznání navazující na tzv. světovou reformaci, totiž na Martina Luthera (1483-1546) a Jana Calvina (1509-1564) - evangelickou církev luterskou (augsburského vyznání) a reformovanou (helvetského…