Evangelická církev augsburského vyznání

Evangelický kostel postavila v Zahrádkách kazatelská stanice luterského (a.v.) sboru v Horních Dubenkách v letech 1901-1903, za faráře (1883-1929) Pavla Ferdinanda Lanštjáka (1856-1935), vedle hřbitova z roku 1895. V roce 1943 se Zahrádky staly kazatelskou stanicí sboru ČCE ve Velké Lhotě, od…

Území dnešního Rakouska tvořily už na počátku reformačního období, ve chvíli vystoupení Martina Luthera roku 1517, historické habsburské země – s výjimkou církevního knížectví Salcbursko, které politicky zaniklo až roku 1805 ve změnách napoleonských válek, a území Burgenlandu patřícího…

V roce 1895 se ustavila v Novém Městě pod Smrkem, tehdy Neustadt an der Tafelfichte, kazatelská stanice německojazyčného evangelického a.v. sboru z Liberce (Reichenbergu), která již roku 1898 přešla pod nově vzniklý sbor a.v. ve Frýdlantu (Friedlandu). 

Celý sborový areál, pojmenovaný…

Rozhodnutí o založení evangelického hřbitova v Horních Štěpanicích padlo již v roce 1858, za křížlického luterského (a.v.) faráře (1828-1863) Matouše Molnára (1799-1863) - (Almanach jubilejní ..., Praha 1881, s. 249). Vznikl nejspíše až za jeho nástupce (1864-1896) Bohdana Kutlíka (1838-1925).…

Moderní replika původní dřevěné toleranční modlitebny, kterou v období let 1786-1895 užívali v tolerančním evangelickém sboru a. v. v nedalekých Huslenkách. Kde musela být kvůli špatnému technickému stavu koncem 19. století stržena. Byla nahrazena stavbou nynějšího evangelického kostela v…

V Jilemnici působila již od roku 1874 kazatelská stanice luterského (a.v.) sboru v Křížlicích, za faráře (1864-1895) Bohdana Kutlíka (1838-1925), která se v roce 1904 stala filiálním sborem. Od roku 1916 působila v Jilemnici také kazatelská stanice reformovaného (h.v.) sboru z Libštátu.

Po…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Pozděchově. Jan Češek (1831-1887), rodák z Hošťálkové, byl nejprve druhým farářem evangelického luterského sboru v Rybníkách (1853-1858). Jako vikář působil postupně v Brně, Uherské Skalici, Vsetíně a Jasenné. V roce 1870 se stal prvním farářem právě…

Náhrobek v evangelické části hřbitova na Vsetíně. Gustav Winkler (1860-1927), rodák z luterské fary, byl nejprve sedm let (1887-1894) farářem v Haliči a další tři roky v rodné Jasenné. V letech 1897-1922 působil na zdejším luterském dolním sboru, odkud přešel do sboru - již ČCE - v Hošťálkové (…

V roce 1782, za prvního tolerančního kazatele (1781-1784) Jana Hrdličky (1741-~1810) byla toleranční fara postavena vedle budoucího kostela spolu s budovou evangelické školy, ve které se během dalšího roku, po dobu stavby kostela, konaly bohoslužby.

Současná patrová budova fary postavená v…

Po vzrušených a bolestných událostech nepravého tolerančního patentu v roce 1777 se po skutečném vyhlášení ´tolerance´ 13. října 1781 ustavil v Ratiboři jeden z prvních evangelických sborů, potvrzený již 11. února 1782. Do podzimu se bohoslužby konaly ve stodole. V Ratiboři se přihlásili k…

Toleranční evangelická škola vznikla už roku 1786, potvrzena byla teprve 13. března 1789, patrně za 1. tolerančního kazatele (1783-1792) Jana Michnaye. V roce 1790 bylo postaveno dřevěné školní stavení, z materiálu po 1. toleranční modlitebně.…

V roce 1820 vznikl v Jablonci už ´potoleranční´ německojazyčný evangelický luterský (a.v.) sbor; jako filiální při českém sboru a.v. v Křížlicích, za křížlického faráře (1813-1820) Jana Molnára (1765-1828). V roce 1838 se ustavil samostatný sbor. V letech 1833-1837 byla postavena modlitebna, k…

Evangelický kostel postavila německá luterská komunita v letech 1875-1880 jako trojlodní baziliku s polygonální pětibokou apsidou v novorománském slohu, podle projektu chebského architekta Karla Haberzettla. Slavnostně jej otevíral český superintendent a.v. (1874-1889) Daniel Theofil Molnár (…

Toleranční faru si evangelický německojazyčný a.v. sbor postavil v letech 1784-1785; roku 1822 ji nahradila nová budova. Současná fara byla postavena v roce 1882, za faráře (1823-1884) Jana Szepessyho. Roku 1888 byla budova zvýšena do patra.

Roku 1919 se suchdolský sbor stal součástí…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole (Zauchtel). Jan Szepessy (1797-1884), rodák ze Sobotiště na Slovensku, syn seniora Michala Szepessyho, byl farářem německojazyčného evangelického a.v. sboru v Suchdole po dlouhé období 1823-1884. V letech 1834-1884 byl i seniorem Suchdolského…

V Křišťanovicích (Christdorfu, tehdy Křesťanovicích) byla v roce 1782 bez úředního povolení postavena kamennodřevěná toleranční modlitebna. V období 1782-1849 zde působila filiálka německojazyčného evangelického a.v. sboru v Holčovicích. V roce 1842 byla zřízena evangelická škola, která zanikla…

Náhrobek na evangelickém hřbitově a.v. v Libštátě na Hořením konci. Prvním kurátorem právě zřízeného (1867) luterského evangelického (a.v.) sboru v Libštátě byl zvolen Josef Císař (1823-1868). Nepochybně náhle zemřel koncem následujícího roku ve věku 45 let.

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Petr Marušiak (1852-1929), rodák od Liptovského Mikuláše, se stal po vikariátech ve slovenských sborech a.v. dlouholetým farářem v Libštátě. 

Nejprve působil 40 let jako farář libštátského luterského (a.v.) sboru (1878-1918) a nato,…

Holčovice, čp 44 

Bývalá evangelická fara, dnes sídlo Obecního úřadu, byla postavena v letech 1785-86. Je to patrová stavba obdélného půdorysu s mansardovou střechou z období pozdního baroka s prvky raného klasicismu. Vnitřní dispozice je centrálně rozdělená chodbou, vedoucí ke…

Altranstädtská úmluva z roku 1707 zaručovala i po Tolerančním patentu (1781) evangelíkům a.v. užívání místního hřbitova společně s katolíky. Až uzavření konkordátu mezi Rakouskem a papežským stolcem roku 1855 znamenalo také rozdělení dosud společných hřbitovů. 

Evangelický hřbitov byl…

Evangelický toleranční luterský (a.v.) sbor, jeden ze čtyř německy mluvících tolerančních sborů na Moravě (tři luterské a unionovaný v Brně), byl v Holčovicích ustaven roku 1782. Holčovice patřily od konce 16. století evangelickému luterskému rodu Skrbenských z Hříště (patřil jim i Fulnek, kde…