Evangelická církev augsburského vyznání

V roce 1820 vznikl v Jablonci už ´potoleranční´ německojazyčný evangelický luterský (a.v.) sbor; jako filiální při českém sboru a.v. v Křížlicích, za křížlického faráře (1813-1820) Jana Molnára (1765-1828). V roce 1838 se ustavil samostatný sbor. V letech 1833-1837 byla postavena modlitebna, k…

Evangelický kostel postavila německá luterská komunita v letech 1875-1880 jako trojlodní baziliku s polygonální pětibokou apsidou v novorománském slohu, podle projektu chebského architekta Karla Haberzettla. Slavnostně jej otevíral český superintendent a.v. (1874-1889) Daniel Theofil Molnár (…

Toleranční faru si evangelický německojazyčný a.v. sbor postavil v letech 1784-1785; roku 1822 ji nahradila nová budova. Současná fara byla postavena v roce 1882, za faráře (1823-1884) Jana Szepessyho. Roku 1888 byla budova zvýšena do patra.

Roku 1919 se suchdolský sbor stal součástí…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Suchdole (Zauchtel). Jan Szepessy (1797-1884), rodák ze Sobotiště na Slovensku, syn seniora Michala Szepessyho, byl farářem německojazyčného evangelického a.v. sboru v Suchdole po dlouhé období 1823-1884. V letech 1834-1884 byl i seniorem Suchdolského…

V Křišťanovicích (Christdorfu, tehdy Křesťanovicích) byla v roce 1782 bez úředního povolení postavena kamennodřevěná toleranční modlitebna. V období 1782-1849 zde působila filiálka německojazyčného evangelického a.v. sboru v Holčovicích. V roce 1842 byla zřízena evangelická škola, která zanikla…

Náhrobek na evangelickém hřbitově a.v. v Libštátě na Hořením konci. Prvním kurátorem právě zřízeného (1867) luterského evangelického (a.v.) sboru v Libštátě byl zvolen Josef Císař (1823-1868). Nepochybně náhle zemřel koncem následujícího roku ve věku 45 let.

Náhrobek na evangelickém h.v. hřbitově v Libštátě. Petr Marušiak (1852-1929), rodák od Liptovského Mikuláše, se stal po vikariátech ve slovenských sborech a.v. dlouholetým farářem v Libštátě. 

Nejprve působil 40 let jako farář libštátského luterského (a.v.) sboru (1878-1918) a nato,…

Holčovice, čp 44 

Bývalá evangelická fara, dnes sídlo Obecního úřadu, byla postavena v letech 1785-86. Je to patrová stavba obdélného půdorysu s mansardovou střechou z období pozdního baroka s prvky raného klasicismu. Vnitřní dispozice je centrálně rozdělená chodbou, vedoucí ke…

Altranstädtská úmluva z roku 1707 zaručovala i po Tolerančním patentu (1781) evangelíkům a.v. společné užívání místního hřbitova společně s katolíky. Až uzavření konkordátu mezi Rakouskem a papežským stolcem roku 1855 znamenalo také rozdělení dosud společných hřbitovů. 

Evangelický…

Evangelický toleranční luterský (a.v.) sbor, jeden ze čtyř německy mluvících tolerančních sborů na Moravě (tři luterské a unionovaný v Brně), byl v Holčovicích ustaven roku 1782. Holčovice patřily od konce 16. století evangelickému luterskému rodu Skrbenských z Hříště (patřil jim i Fulnek, kde…

Po Tolerančním patentu 1781 se v Laa ani v okolí nepřihlásil žádný evangelík, jednotlivci se do města přistěhovali až po roce 1861. Teprve v roce 1929 vznikla v Laa kazatelská stanice a roku 1933 byla ustavena filiálka z padesát kilometrů vzdáleného sboru v Korneuburgu, patřícího k Vídeňské…

V roce 1902 vznikla v Břeclavi kazatelská stanice unionovaného německého sboru v Brně, k bohoslužbám se scházela v původní modlitebně českého reformovaného společenství poblíž nádraží. V letech 1911-1912 byl na křižovatce, dnes ulic Jiráskova a Jungmannova, postaven evangelický kostel a.v.,…

Hazlov leží za hranici Ašska, takže luterství, které zde v 16. století zakořenilo, s podporou evangelického rodu Zedtwitzů, podlehlo po roce 1629 rekatolizaci na základě tzv. restitučního ediktu, který vracel poměry před platnost Augsburského smíru z roku 1555. Toleranční patent (1781) se zde…

V dnešní Opletalově ulici, tehdy Trautenbergerově, měl toleranční evangelický sbor faru. V budově sídlila i evangelická škola, která byla zřízena již roku 1782. Roku 1875 získala obecná škola ´právo veřejnosti´, od roku 1910 jako měšťanská škola. Škola zanikla v roce 1928.

Brněnský…

Evangelický kostel Pokoje (Friedenskirche), stavba v novogoticko-renesančním stylu, byl postaven v letech 1900-1901. Slavnostní otevření se konalo 1. prosince 1901 pro německojazyčný sbor evangelické luterské (a.v.) církve, který byl součástí Jizerského seniorátu církve a.v.

Od roku 1950…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bohuslavicích. Ladislav Štrobach (1863-1933), rodák z Kovánce, byl v letech 1889-1923 farářem původně luterského (a.v.) sboru v Bohuslavicích.

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Maxmilian Machotka (1879-1932), humpolecký rodák, byl v letech 1904-1911 evangelickým farářem a.v. ve Vilémově.

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Josef Lukášek (1874-1947), rodák z Humpolce, ´vikářoval´ v letech 1895-1896 v evangelickém sboru a.v. v Opatovicích a v letech 1896-1898 působil krátce i v Lutherově ústavu v Hradci Králové. V období 1898-1907 byl farářem luterského sboru v…

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Kristian Eduard Pospíšil (1842-1899) se narodil v Opatovicích. V letech 1868-1876 působil jako farář evangelického a.v. sboru v Libštátě. Humpoleckým farářem a.v. byl v období 1876-1899.

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Ferdinand Hrejsa (1867-1953), rodák z Humpolce, působil po absolvování teologické fakulty ve Vídni jako evangelický luterský (a.v.) farář v Trnávce (1894-1902) a v Praze u Salvátora (1902-1920-1932). V letech 1917-1921 byl posledním…

Dnešní hřbitov byl založen roku 1785, po císařském zákazu užívat nadále pohřebiště uvnitř obcí, nedaleko právě tehdy stavěné evangelické modlitebny pro luterský (a.v.) evangelický sbor, vzniklý roku 1783. Hřbitov měl od počátku dvě oddělení, katolické a na straně k moditebně evangelické. Ohrazen…