Kostely

Evangelický kostel v Nosislavi je trojlodní budova v novorománském slohu s polygonální apsidou. Vznikla podle projektu ´chrudimského´ architekta Františka Schmoranze. Základní kámen byl položen v říjnu roku 1872, za faráře (1864-1903) Daniela Nešpora (1834-1903). Kostel byl slavnostně otevřen 8…

Po Tolerančním patentu patřil Mělník do oblasti evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Vysoké. Prostřednictvím dědictví Rozalie Titěrové v roce 1894 byl v letech 1895-1897 postaven evangelický kostel. Jednolodní novoklasicistní stavba čtvercového půdorysu se čtyřbokou věží v průčelí byla…

V Suchdole žilo už po celé 16. století živé německojazyčné společenství patřící ke sboru Jednoty bratrské v nedalekém Fulneku. V letech 1618-1621 zde pracoval jako správce sboru J. A. Komenský. Jistě i jeho působením odcházely ještě po sto letech skupiny evangelických emigrantů, kteří roku 1722…

V důsledku hnutí ´Los von Rom´ vznikla v České Kamenici v roce 1901 kazatelská stanice evangelického sboru a.v. v Růžové. Teprve 28. října 1929, už v období Německé evangelické církve (DEK), byl položen základní kámen evangelického kostela. Jednolodní stavba v neobarokním…

„Červený kostel“ (jméno odvozeno od režného cihlového zdiva), který tvoří jednu z brněnských dominant, byl postaven v letech 1863 - 1867, podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstla, na centrálním místě městské zástavby. Sloužil členům německého luterského (a.v.) sboru a …

Na Vsetíně vznikl evangelický sbor hned koncem roku 1781, několik týdnů po vydání Tolerančního patentu. První bohoslužby se uskutečnily již o Vánocích, ve stodole u Bubelů na Jasence; kázal potomek českých exulantů na Slovensko luterán Jan Hrdlička (1741, Modrá - 1810). Odešel roku 1784, když se…

Brzy po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se v Křížlicích scházejí evangelíci ze širokého okolí; již v roce 1782 založili sbor, jehož členové se přiklonili k augsburskému (luterskému) vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci…

V Sázavě vznikl v roce 1784 evangelický reformovaný (h.v.) sbor; pro malý počet se zdejší evangelíci spojili s evangelíky v Horní Krupé. Tamější filiální sbor se osamostatnil až v roce 1867.

Kostel s půlkruhovou apsidou, pro toleranční modlitebny dost výjimečnou, byl postaven během…

Po vyhlášení Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781 se většina evangelíků (117 rodin) přihlásila k helvetskému (reformovanému) vyznání, několik rodin k vyznání luterskému.

Stavba modlitebny na sebe nenechala dlouho čekat. Byla prostá; jinak to ani nebylo…

Původní dřevěný toleranční kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven již roku 1784, ještě před příchodem prvního evangelického faráře h.v. (1786-1789) Jána Mikloše (?-1792). Stál - i spolu se hřbitovem - směrem k Božci a zanikl roku 1812.

Současný kamenný kostel byl…

Historie obce je úzce spjata s osudy českých evangelíků. Celé Podřipsko bylo v předbělohorské době převážně evangelické. Během protireformace po roce 1620 zůstávaly Krabčice spolu s obcemi v okolí věrny odkazu předků. Po vyhlášení Tolerančního patentu vznikl nejprve…

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl v Třebechovicích v roce 1871, vydělením ze sboru v Klášteře nad Dědinou. Modlitebna, upravená z bývalé hospody na náměstí, byla slavnostně otevřena 31.května 1871. Základní kámen kostela, stojícího na náměstí, byl položen 5.května 1876, za faráře (1872-…

V Telecí vznikl evangelický reformovaný (h.v.) sbor záhy po uveřejnění Tolerančního patentu; povolení získal již 2. února 1782. Následujícího roku byla postavena během sedmi podzimních týdnů budova evangelického kostela. Slavnostně byl otevřen 19. října 1783, za prvního faráře (1783-1790)…

V Třebíči vznikla nejprve v roce 1889 kazatelská stanice a v roce 1908 filiální sbor evangelické reformované (h.v.) církve z Horních Vilémovic. Samostatný farní sbor již spojené Českobratrské církve evangelické, se ustavil roku 1920. Roku 1935 vznikla kazatelská stanice při Evangelických…