Náhrobek na evangelickém hřbitově v Křížlicích. V rodinném hrobě jsou ´pohřbeni´ i oba jeho rodiče, členové Akademické YMCA a odbojáři z 2. světové války; a pohřbena je tu i jeho třetí žena.
Erazim Kohák (1933-2020) byl český filosof zaměřený na ekologická temata a enviromentální etiku,…
Kralická škola, základní a mateřská, stojící v těsné blízkosti Památníku Bible kralické, je od 1. září 2014 pojmenována po Janu Blahoslavovi (1523-1570), biskupu Jednoty bratrské a překladateli Nového zákona z roku 1564. Blahoslavův překlad byl v Kralicích vydán roku 1593 jako šestý, závěrečný,…
Husův pomník umístěný na Školním náměstí vytvořil v roce 1928 sochař Josef Mařatka. Představuje jedno z jeho nejlepších děl. Architektonická úprava, kterou provedl Josef Gočár, byla časem nahrazena současným stavem prostranství s kamennými zídkami.
Pomník byl odhalen 6. července 1930.…
V Moravském Krumlově, ležícím 10 km od Ivančic, vznikla roku 1936 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1932-1938) Jaroslava Sochora (1903-1951).
V polovině 60. let 20. století, za faráře (1959-1972) Vladimíra Kaluse (1930-1987), byla v Palackého ulici vybudována…
Kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Miroslavi byla založena roku 1897, za faráře (1896-1904) Františka Pokory (1870-1947). Po pozdějších peripetiích byla práce kazatelské stanice, již v ČCE, obnovena po postavení modlitebny v roce 1936.
Základní kámen pro…
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Semtěši. Václav Louda (1830-1914), rolník z Horních Bučic, byl kurátorem semtěšského reformovaného (h.v.) evangelického sboru v letech 1861-1914 a v letech 1890-1911 zároveň seniorátním kurátorem Čáslavského seniorátu h.v.
Památník ´Orbisterrarum´ ve tvaru zeměkoule vznikl v roce 1921 podle návrhu architekta Aloise Meteláka. Tvoří ho koule o průměru 2,5 metru se sedmi řadami měděných lichoběžníkových polí obsahujících řadu symbolů (český lev, moravská orlice, bratrský Beránek, lilie, kalich...), nápisy ´Biblí…
Pamětní deska byla Petru Figulovi odhalena na rodném domě v Jablonném v Orlických horách roku 2018, ke čtyřstému výročí jeho narození.
Petr Figulus (1619-1670), žák a spolupracovník Jana Amose Komenského, manžel jeho druhorozené dcery Alžběty, byl otcem Daniela Arnošta…
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bukovce. Josef Dobiáš (1831-1908), rodák z Libenic, byl evangelickým farářem v Bukovce celé půlstoletí, v letech 1858-1908. Jako historik vydal dva ročníky (1881-1882) prvního českého ´Časopisu historického´; svým způsobem předchůdce Českého časopisu…
Vyznávající církev, Bekennende Kirche, bylo hnutí uvnitř evangelických církví v Německu, formující se od jara 1933 a vymezující se proti vlivu ´Německých křesťanů´, kteří po Hitlerově nástupu k moci v luterské Německé evangelické církvi převážili, takže církev přijala do svého ´…
Kvůli specifickým poměrům byl Toleranční patent vyhlášen ve Slezsku až v roce 1782. Na Těšínsku vzniklo 11 tolerančních sborů, které získaly luterské kazatele ze Slovenska. V 1. polovině 19. století se projevovalo vzájemné ovlivňování a spolupráce mezi různojazyčnými sbory uvnitř Moravsko-…
Do Černošína přišli koncem roku 1945 reemigranti ze Zelova a Velkého Tábora a během krátké doby se doposud německá obec změnila na českou a z velké části evangelickou. Již 20. ledna 1946 byla ustavena kazatelská stanice sboru ČCE Plzeň-západ s kazatelem Bohumírem Kochem.
Byla koupena…
Evangelický kostel je postavený v letech 1906–1907 podle návrhu lipského architekta Julia Zeissiga v dekorativním secesním stylu.
Potřeba postavit v Chodově (Chodau) evangelický kostel se objevila v souvislosti s hnutím „Los von Rom“ (Pryč od Říma), kdy začalo docházet k čím dál…
Ve Znojmě vznikla roku 1922 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1905-1930) Josefa L. Hájka. V roce 1923 se bohoslužby začaly konat v kapli sv. Václava. Od roku 1935 ve Znojmě pracoval filiální sbor s vikářem Janem Zlatohlávkem, který zanikl po roce 1938.
Po…
Po vydání tolerančního patentu byl ještě v roce 1781 zřízen v Liptále evangelický sbor. Nejprve pozval faráře vyznání augburského, ale posléze se přiklonil k vyznání helvetskému. V roce 1783 byl vystaven v Liptále chárm a fara, v roce 1784 škola. Současný kostel byl vystaven v roce 1907.
Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Vilémově. Jan Smetana, rodák z polského Zelowa (1901-1967), byl vilémovským farářem v letech 1927-1947. Nato byl v období 1947-1961 evangelickým farářem tehdy spořilovského sboru ČCE v Praze, který roku 2006 otevřel nový sborový dům Milíče z Kroměříže na…
Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Vilémově. Mirko Nagy (1917-2008), rodák ze Kšel, byl evangelickým farářem ve Vilémově mezi lety 1948-1965. Nato se stal farářem evangelického sboru v Rovečném (1965-1979). V letech 1971-1979 stál v čele Brněnského seniorátu ČCE.
Kostel se začal stavět v roce 1905 pro kazatelskou stanici augsburského sboru v Ústí nad Labem podle projektu lipského architekta Paula Langeho. Vysvěcen byl 1. listopadu roku 1907. Od roku 1921 kostel využíval filiální sbor Německé evangelické církve. Ta po druhé světové válce zanikla a kostel…
V Brandýse vznikla roku 1921 kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Lysé nad Labem, za faráře (1896-1927) Karla Hadače. V roce 1929 byl v centru města koupen dům čp. 104, ve kterém byla upravena fara a u které byl roku 1930, kdy se ustavil v Brandýse samostatný sbor, postaven kostel. Po…
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Chocni. Libuše Bašusová (1924-1985) pracovala v letech 1954-1956 jako diakonka v Brandýse nad Orlicí a později, v období 1978-1980, byla diakonkou v Chocni.
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Chocni. Miroslav Hejl (1927-2013) byl evangelickým farářem v Opolanech (1957-1971), Jičíně (1971-1989), Horní Čermné (1989-1996) a nakonec v Kostelci nad Orlicí (1998-2004).