20. století

Vyznávající církev, Bekennende Kirche, bylo hnutí uvnitř evangelických církví v Německu, formující se od jara 1933 a vymezující se proti vlivu ´Německých křesťanů´, kteří po Hitlerově nástupu k moci v luterské Německé evangelické církvi převážili, takže církev přijala do svého ´…

Kvůli specifickým poměrům byl Toleranční patent vyhlašován v rakouském Slezsku až v roce 1782. Vedle těšínského evangelického sboru u kostela Milosti zde vzniklo 10 tolerančních sborů (čtyři jsou dnes v Polsku), které získaly luterské kazatele ze Slovenska. V 1. polovině 19. století se…

Do Černošína přišli koncem roku 1945 reemigranti ze Zelova a Velkého Tábora a během krátké doby se doposud německá obec změnila na českou a z velké části evangelickou. Již 20. ledna 1946 byla ustavena kazatelská stanice sboru ČCE Plzeň-západ s kazatelem Bohumírem Kochem.

Byla koupena…

Evangelický kostel je postavený v letech 1906–1907 podle návrhu lipského architekta Julia Zeissiga v dekorativním secesním stylu.

Potřeba postavit v Chodově (Chodau) evangelický kostel se objevila v souvislosti s hnutím „Los von Rom“ (Pryč od Říma), kdy začalo docházet k čím dál…

Ve Znojmě vznikla roku 1922 kazatelská stanice evangelického sboru v Miroslavi, za faráře (1905-1930) Josefa L. Hájka. V roce 1923 se bohoslužby začaly konat v kapli sv. Václava. Od roku 1935 ve Znojmě pracoval filiální sbor s vikářem Janem Zlatohlávkem, který zanikl po roce 1938.

Po…

Po vydání tolerančního patentu byl ještě v roce 1781 zřízen v Liptále evangelický sbor. Nejprve pozval faráře vyznání augburského, ale posléze se přiklonil k vyznání helvetskému. V roce 1783 byl vystaven v Liptále chárm a fara, v roce 1784 škola. Současný kostel byl vystaven v roce 1907.

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Vilémově. Jan Smetana, rodák z polského Zelowa (1901-1967), byl vilémovským farářem v letech 1927-1947. Nato byl v období 1947-1961 evangelickým farářem tehdy spořilovského sboru ČCE v Praze, který roku 2006 otevřel nový sborový dům Milíče z Kroměříže na…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Vilémově. Mirko Nagy (1917-2008), rodák ze Kšel, byl evangelickým farářem ve Vilémově mezi lety 1948-1965. Nato se stal farářem evangelického sboru v Rovečném (1965-1979). V letech 1971-1979 stál v čele Brněnského seniorátu ČCE.

Kostel se začal stavět v roce 1905 pro kazatelskou stanici augsburského sboru v Ústí nad Labem podle projektu lipského architekta Paula Langeho. Vysvěcen byl 1. listopadu roku 1907. Od roku 1921 kostel využíval filiální sbor Německé evangelické církve. Ta po druhé světové válce zanikla a kostel…

V Brandýse vznikla roku 1921 kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Lysé nad Labem, za faráře (1896-1927) Karla Hadače. V roce 1929 byl v centru města koupen dům čp. 104, ve kterém byla upravena fara a u které byl roku 1930, kdy se ustavil v Brandýse samostatný sbor, postaven kostel. Po…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Chocni. Libuše Bašusová (1924-1985) pracovala v letech 1954-1956 jako diakonka v Brandýse nad Orlicí a později, v období 1978-1980, byla diakonkou v Chocni.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Chocni. Miroslav Hejl (1927-2013) byl evangelickým farářem v Opolanech (1957-1971), Jičíně (1971-1989), Horní Čermné (1989-1996) a nakonec v Kostelci nad Orlicí (1998-2004).

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Chocni. Jan Řezníček (1890-1970) byl roku 1916, jako student teologie, odsouzen k trestu smrti za účast na Husově slavnosti v Ženevě 6. července 1915 s přednáškou T. G. Masaryka. Císařem Karlem I. byl omilostněn a v roce 1917 amnestován.

Byl…

Evangelický kostel vznikl v období tzv. německého přestupového hnutí. Základní kámen byl položen 22. září 1901. Jednolodní stavba Evangelische Kreuzkirche v novogotickém slohu s věží v průčelí a se zadní apsidou, ve které jsou v současnosti instalovány varhany, byla slavnostně otevřena 21.…

Pomník Petra Chelčického od sochaře Jana Vítězslava Duška podle návrhu Františka Bílka z roku 1914 stojí v Zeyerových sadech ve Vodňanech. Původně měla stát v Chelčicích. Na soklu z lomového kamene je umístěna bronzová reliefní deska s klečícím mužem. Kromě nápisu ´Petr Chelčický´ na dolní hraně…

Pomník Petra Chelčického, dílo akademického sochaře Jana Vítězslava Duška z roku 1946, stojí na návsi v Chelčicích. Socha vytesaná z pískovce, vysoká 230 cm, drží v levé ruce knihu. Nedaleko je u Památníku Petra Chelčického umístěn pomník nazvaný podle jeho stěžejního díla ´Sieť viery pravej´.…

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Pečkách. Josef Svoboda (1920-1967), pečecký rodák, byl vikářem na Mělníce (1943-1947) a evangelickým farářem ve Mšeně (1947-1960). Až do své předčasné smrti byl farářem evangelického sboru v Praze na Smíchově (1960-1967).

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Pečkách. Josef Hlaváč, rodák z nedalekých Ratenic (1917-1989) byl farářem evangelických sborů v Brně-Husovicích (1942-1952) a v Olomouci (1952-1978), kdy byl zároveň seniorem Moravskoslezského seniorátu ČCE (1969-1977). Jako náměstek synodního…

Náhrobek v evangelické části hřbitova v Pečkách. Jan Vladimír Šebesta (1878-1962) byl po vikářování v Horním vsetínském sboru (1901-1903) krátce farářem v Krouně (1903-1905). V letech 1905-1919 byl farářem reformovaného (h.v.) sboru v Soběhrdech. Nato se stal prvním farářem nově vzniklého sboru…

Pamětní deska, věnovaná Evangelickou luterskou církví Berlín-Brandenburg, byla odhalena ve sborovém sále evangelického kostela v Lanškrouně v roce 1985 ke 450. výročí úmrtí Michaela Weisse, rodáka z Dolního Slezska.

Michael Weisse (1488-1534), původně mnich řádu Františka z…

Památník Jana Husa byl v Libici nad Cidlinou slavnostně odhalen 6. července 1922. Pod Husovou plaketou je na desce z tmavého kamene nápis: ´Památce bojovníka za pravdu M. J. Husa´. Na emblému citát: ´Hledej pravdu. Braň pravdu.´ M.J.Hus.