20. století

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Opolanech. Vladimír Martínek (1886-1958), rodák z Telecího, byl po ročním vikářování v Černilově u Justa Szalatnaye (1834-1915) třetím opolanským farářem v letech 1911-1956. V rodinném hrobě byl nepochybně pohřben i jeho otec Josef Martinek (1847-1921),…

Husův kámen v parčíku před opolanským evangelickým kostelem, za faráře (1911-1956) Vladimíra Martínka (1886-1958).

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krakovanech. Jan Emanuel Řepa (1858-1931), rodák z Lozic, byl po ročním vikářování ve Velimi u superintendenta Justa E. Szalatnaye evangelickým h.v. farářem v Krakovanech (1885-1931).

V období po Tolerančním patentu byli evangelíci patrně pohřbíváni v části hřbitova u kostela Všech svatých; kostel byl ovšem právě za josefinských reforem zrušen a pustl. Původní evangelický hřbitov byl vystavěn na Zálabí v roce 1863; zanikl roku 1901, na jeho místě vznikl, mezi ulicemi…

Projekt Husova pomníku od Františka Bílka (1872-1941) vznikl v roce 1911 na podnět kolínského Sokola. Sochař sochu dokončil v roce 1914 a 20. září byla slavnostně odhalena, tehdy na Karlově náměstí. Po nuceném odstranění v roce 1941 byla znovu po sestavení a zrestaurování vztyčena nově na…

Základní kámen pískovcového Husova pomníku na východní straně Husova náměstí položili 14. 6. 1908 představitelé města Berouna a Spolku pro zbudování pomníku M. Jana Husi, který stavbu financoval (i díky veřejné sbírce). Hotový pomník byl odhalen ve výroční den Husovy popravy 6. 7. 1908.

…

Betlémskou kapli stavěli kramář Kříž a dvořan Hanuš z Mülheimu jako duchovní odkaz Milíče z Kroměříže (cca 1325-1374) a Matěje z Janova (cca 1355-1393). Dostavěna byla roku 1394. Název Betlém má kvůli ostatku údajně prý králem Herodem zavražděného betlémského dítěte (Matouš 2,16-18); proto i…

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor postavil první dřevěnou faru ve stejném roce jako školu (1786), ještě před stavbou toleranční modlitebny/kostela (1792), za faráře (1783-1820) a 4. českého superintendenta církve h.v. (1810-1820) Ladislava Baky (1754-1820).

V roce 1824 byla postavena…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chvaleticích. Julius Fleischer (1834-1904) byl evangelickým farářem h.v. ve Chvaleticích v letech 1861-1904, kdy byla postavena nová fara (1864), i kostel (1882). V období 1890-1904 stál v čele Čáslavského seniorátu církve h.v. Leží ve společném hrobě se svým…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chvaleticích. Čeněk Juren (1804-1888) byl druhým evangelickým farářem h.v. v Libenicích (1830-1834). Nato byl farářem v Hradišti v letech 1834-1863, kdy tam byla postavena nová fara (1835), kostel (1842-1847), i škola  (1861). Na náhrobku Františka…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chvaleticích. Karel Fleischer (1801-1886) byl prvním farářem evangelického reformovaného (h.v.) v Libenicích (1827-1830) a nato v letech 1830-1861 byl farářem ve Chvaleticích. Leží ve společném hrobě spolu se svým synem Juliem Fleischerem a jeho tchánem…

Jeronýmův kámen je spolu s Husovým kamenem usazen přes silnici proti opatovickému evangelickému kostelu, u cesty odbočující k evangelickému areálu. Jak je uvedeno, byl věnován tehdejšími konfirmandy (snad právě v roce 1916).

Husův kámen je spolu s Jeronýmovým kamenem usazen proti opatovickému evangelickému kostelu u cesty, která odbočuje k evangelické faře.

Začátek evangelického areálu je v roce 1871, kdy byla pořízena budova nedaleko náměstí a upravena na faru; zároveň byla na zahradě postavena modlitebna. V letech 1904-1905, za faráře (1902-1932) Františka Klapuše (1873-1958), byla na místě původní fary postavena nová patrová budova; v sousedství…

Náhrobek je od 70. let 20. století, po zrušení evangelického hřbitova, umístěn v areálu evangelického sboru v Lysé nad Labem. Karel Hadač (1863-1927) byl zdejším farářem (1896-1927) původně evangelického reformovaného (h.v.) sboru, od roku 1919 sboru spojené Českobratrské církve evangelické. Za…

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi. Josef Jerie (1838-1904), rodák z podkrkonošských Valteřic, působil na Evangelickém reformovaném učitelském ústavu v Čáslavi od jeho založení v roce 1872. Po předčasném úmrtí prvního ředitele Učitelského ústavu Karla Utíkala (1839-1871)…

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi. Vladimír Jerie (1910-1992), rodák z Prosetína, pravnuk ředitele Učitelského ústavu Josefa Jerie, byl - po vikářování v Prusinovicích (1936-1940) a šestiletém působení na Vsetíně (1940-1946) - evangelickým farářem v Čáslavi (1947-1978).…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libenicích. Jan Pípal (1862-1931), rodák z Opatova, se po několikaletém působení na českých evangelických sborech v USA (1891-1905) stal farářem reformovaného sboru a po roce 1919 sboru Českobratrské církve evangelické v Libenicích (1905-1931).

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libenicích. Gustav Jelínek (1838-1931), rodák z Růžďky na Valašsku, byl evangelickým farářem h.v. na Hrubé Lhotě (1864-1872) a nato v tehdy nově vzniklém sboru ve Stříteži nad Bečvou. V letech 1892-1920 stál v čele Východního seniorátu Moravské superintendence…

Náhrobek rodiny Procházkovy z Přítok na evangelickém hřbitově v Libenicích z roku 1895. Josef Procházka (-1910) byl prvním kurátorem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Kutné Hoře, v letech 1891-1910. Již předtím byl od roku 1884 kurátorem kutnohorského filiálního sboru při evangelickém h…

Tento Husův kámen v Přelouči, umístěný před vstupem do evangelického kostela, vznikl až roku 1922, kdy byl přeloučským evangelickým farářem (1902-1932) František Klapuš (1873-1958). Na zadání evangelického sboru jej zhotovil kameník Jan Vávra. Slavnostně byl odhalován 28. září 1922.

Vedle…