Náhrobek v evangelické části hřbitova v Humpolci. Kristian Eduard Pospíšil (1842-1899) se narodil v Opatovicích. V letech 1868-1876 působil jako farář evangelického a.v. sboru v Libštátě. Humpoleckým farářem a.v. byl v období 1876-1899.
19. století
Středisko ekologické výchovy Horní Krupá
Evangelická škola byla v Horní Krupé zřízena v roce 1868, za faráře (1868-1881) Františka Smetánky (1843-1903). Shořela při požáru vesnice 29. listopadu 1888. Hned následujícího roku byla postavena nová škola, budova čp. 39; Která byla slavnostně otevřena 8. září 1889, za faráře (1882-1926)…
Evangelická fara Horní Krupá
Budova evangelické fary byla postavena v letech 1870-1871, za prvního hornokrupského faráře (1868-1881) Františka Smetánky (1843-1903). Do současné podoby byla přestavěna roku 1930, za faráře (1932-1944) Jana Smetánky (1903-1960).
Náhrobek Jana Beneše
Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Vanovicích. Jan Beneš (1823-1883), rodák z Vysokého Mýta, byl po studiu teologie ve Vídni nejprve v letech 1849-1863 evangelickým h.v. farářem v Nosislavi, nato působil v období 1864-1883, po svém zvolení 4. moravským reformovaným (h.v.) superintendentem (…
Lipanská mohyla Lipany
Mohyla, postavená pod vedením kameníka Karla Koutka během necelých tří měsíců, byla na Lipské hoře odhalena 11. září 1881, i když pamětní deska uvádí ´4/9 1881´. Mohyla, vzniklá sesazením pískovcových cihel, je vysoká 11 metrů. Je do ní vsazen symbol kalicha a pod ním pamětní deska:…
Náhrobek Josefa Kubeše
Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Kšelích. Josef Kubeš (1814-1883), kšelský rodák, byl nejprve v letech 1842-1845 farářem evangelického sboru h.v. ve Vysoké. Roku 1845 přešel do Kšel, nastoupil zde po svém otci Matěji Kubešovi (1781-1855) a zůstal kšelským farářem až do konce života.
…
´Náhrobek´ (kenotaf) Matěje Kubeše
Náhrobek Matěje Kubeše na evangelickém hřbitově ve Kšelích je jeho kenotaf (prázdný hrob). Matěj Kubeš (1781-1855), rodák z Krabčic, studoval teologii v Šaryšském Potoku. V letech 1811-1845 byl evangelickým h.v. farářem ve Kšelích, s výjimkou období 1826-1827, kdy působil krátce ve sboru v…
Náhrobek Jana Molnára
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Hořátvi. Jan Molnár (1797-1852), rodák z Chvaletic, byl - po 4. českém superintendentovi h.v. Ladislavu Bakovi - třicet let (1822-1852) druhým evangelickým h.v. farářem v Hořátvi.
Evangelický kostel Zelów
Čeští kolonisté z řady evangelických exulantských enkláv ve Slezsku zakoupili roku 1803 statek Zelów v oblasti tehdy patřící k pruské části Polska. Po napoleonských válkách se od roku 1815 Zelov ocitl v ruské části rozděleného Polska.
Třebaže již od roku 1806 byla připravena parcela pro…
Evangelická fara Heršpice
Po ustavení samostatného evangelického sboru v Heršpicích v roce 1870 byla v letech 1871-1874 postavena poblíž kostela patrová budova fary , za prvního heršpického faráře (1870-1876) Augusta Nagye. V letech 1946-1950 prošla budova renovací, za faráře (1944-1960) Bohuslava Černíka. V roce 1962,…
Náhrobek Jiřího Čížka
Společný náhrobek s nástupcem Bohumilem Fleischerem na evangelickém hřbitově ve Sloupnici. Jiří Čížek (1826-1879) byl, po svém působení ve sboru v Praze u Klimenta (1854-1858), evangelickým farářem h.v. ve Sloupnici v letech (1858-1879). V období 1867-1879 byl zároveň seniorem Chrudimského…
Evangelická fara Sloupnice
Toleranční fara byla ve Sloupnici zřízena roku 1785, za prvního tolerančního kazatele h.v. (1783-1788) Jana Breznaye (1755-1800), v zakoupené chalupě, deset let před postavením kostela.
Budova současné patrové fary byla postavena v roce 1860, za faráře (1858-1879) Jiřího Čížka (1826-1879…
´Evangelický kostel a.v.´ Opava
V Opavě se první německé evangelické bohoslužby konaly 4. prosince 1864. Evangelický sbor a.v. byl ustaven roku 1871. V letech 1896-1899 byl postaven v novogotickém slohu podle návrhu architekta Ferdinanda Hickela evangelický kostel, ve městě známý jako ´červený kostel´. Roku 1919 se německý…
Evangelická fara Raná
Znovu ustavený, po krátké toleranční epizodě v letech 1782-1785, evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Rané (16. listopadu 1870) si hned v roce 1871 postavil faru. Teprve v následujícím roce začala vedle fary růst novogotická stavba kostela. V letech 2001-2009 byla budova fary postupně…
Pamětní deska Daniela Martona
Pamětní deska je umístěna na postranní zdi evangelického hřbitova v Krouně. Daniel Marton (1760-1828) byl krátce evangelickým reformovaným farářem v Borové (1783-1788) a ve Veselí (1788-1792). V Krouně působil dalších 35 let, v období 1792-1827.
Náhrobek Antonína Košuta
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krouně. Antonín Košut (1804-1870), rodák z Černilova, byl reformovaným farářem evangelického sboru h.v. v Krouně v letech1829-1870). V období 1840-1867 byl zároveň seniorem Chrudimského seniorátu h.v.
Evangelické centrum Sudice u Boskovic
V Sudicích byla budova evangelické školy postavena roku 1861, tehdy z evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Vanovicích, za faráře (1824-1863) a superintendenta Samuela Nagye (1802-1863). Již roku 1888 byla škola zrušena a v budově se konaly evangelické bohoslužby. Po vzniku evangelického…
Náhrobek Josefa Arnošta Bergmanna
Náhrobek na hřbitově Oakwood Cemetary v Corsicana v Texasu. Josef Arnošt Bergmann (1798-1877) byl v letech 1830-1849 farářem evangelického sboru ve Stroužném.
Evangelický kostel Stroužné
Stroužné leží jen osm kilometrů od Hronova, ale již za českými, i historickými, hranicemi v tzv. Českém koutku. Po připojení k Prusku, po roce 1742, zde evangelíci získali náboženskou svobodu dříve, 40 let před Tolerančním patentem v Rakousku. Stroužné se postupně stalo centrem evangelického…
Evangelický kostel Prusinovice
V Prusinovicích v době předbělohorské působila Jednota bratrská a měla tu svůj sbor. Před vydáním tolerančního patentu se prusinovičtí evangelíci účastnili valašského odboje a hned po vydání patentu zde vznikl sbor (nejprve vyznání augsburského, později přešel k helvetskému). K bohoslužbám se…
Evangelický kostel Jablůnka
Jablůnečtí evangelíci se podíleli na stavbě chrámů v Ratiboři, Hošťálkové a Pržně (všechny augsburského vyznání), v blízkém Pržně mohli mít jako reformovaní bohoslužby každou 3. neděli (proto jim nebyla povolena stavba vlastní modliteby v Ratiboři). Posléze konání bohoslužeb v Pržně přestalo,…