19. století

Mohyla, postavená pod vedením kameníka Karla Koutka během necelých tří měsíců, byla na Lipské hoře odhalena 11. září 1881, i když pamětní deska uvádí ´4/9 1881´. Mohyla, vzniklá sesazením pískovcových cihel, je vysoká 11 metrů. Je do ní vsazen symbol kalicha a pod ním pamětní deska:…

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Kšelích. Josef Kubeš (1814-1883), kšelský rodák, byl nejprve v letech 1842-1845 farářem evangelického sboru h.v. ve Vysoké. Roku 1845 přešel do Kšel, nastoupil zde po svém otci Matěji Kubešovi (1781-1855) a zůstal kšelským farářem až do konce života.

…

Náhrobek Matěje Kubeše na evangelickém hřbitově ve Kšelích je jeho kenotaf (prázdný hrob). Matěj Kubeš (1781-1855), rodák z Krabčic, studoval teologii v Šaryšském Potoku. V letech 1811-1845 byl evangelickým h.v. farářem ve Kšelích, s výjimkou období 1826-1827, kdy působil krátce ve sboru v…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Hořátvi. Jan Molnár (1797-1852), rodák z Chvaletic, byl - po 4. českém superintendentovi h.v. Ladislavu Bakovi - třicet let (1822-1852) druhým evangelickým h.v. farářem v Hořátvi.

Čeští kolonisté z řady evangelických exulantských enkláv ve Slezsku zakoupili roku 1803 statek Zelów v oblasti tehdy patřící k pruské části Polska. Po napoleonských válkách se od roku 1815 Zelov ocitl v ruské části rozděleného Polska.

Třebaže již od roku 1806 byla připravena parcela pro…

Po ustavení samostatného evangelického sboru v Heršpicích v roce 1870 byla v letech 1871-1874 postavena poblíž kostela patrová budova fary , za prvního heršpického faráře (1870-1876) Augusta Nagye. V letech 1946-1950 prošla budova renovací, za faráře (1944-1960) Bohuslava Černíka. V roce 1962,…

Společný náhrobek s nástupcem Bohumilem Fleischerem na evangelickém hřbitově ve Sloupnici. Jiří Čížek (1826-1879) byl, po svém působení ve sboru v Praze u Klimenta (1854-1858), evangelickým farářem h.v. ve Sloupnici v letech (1858-1879). V období 1867-1879 byl zároveň seniorem Chrudimského…

Toleranční fara byla ve Sloupnici zřízena roku 1785, za prvního tolerančního kazatele h.v. (1783-1788) Jana Breznaye (1755-1800), v zakoupené chalupě, deset let před postavením kostela.

Budova současné patrové fary byla postavena v roce 1860, za faráře (1858-1879) Jiřího Čížka (1826-1879…

V Opavě se první německé evangelické bohoslužby konaly 4. prosince 1864. Evangelický sbor a.v. byl ustaven roku 1871. V letech 1896-1899 byl postaven v novogotickém slohu podle návrhu architekta Ferdinanda Hickela evangelický kostel, ve městě známý jako ´červený kostel´. Roku 1919 se německý…

Stavba školy pro toleranční luterský (a.v.) sbor byla povolena v roce 1789. Roku 1830 byla postavena, za faráře (1792-1832) Alexandra Andaházyho (?-1832), nová škola. Učitelem byl, již od roku 1825, František Pospíšil. V roce 1879 byla školní budova přístavbou rozšířena na dvojtřídní. V roce…

Znovu ustavený, po krátké toleranční epizodě v letech 1782-1785, evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Rané (16. listopadu 1870) si hned v roce 1871 postavil faru. Teprve v následujícím roce začala vedle fary růst novogotická stavba kostela. V letech 2001-2009 byla budova fary postupně…

Pamětní deska je umístěna na postranní zdi evangelického hřbitova v Krouně. Daniel Marton (1760-1828) byl krátce evangelickým reformovaným farářem v Borové (1783-1788) a ve Veselí (1788-1792). V Krouně působil dalších 35 let, v období 1792-1827.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krouně. Antonín Košut (1804-1870), rodák z Černilova, byl reformovaným farářem evangelického sboru h.v. v Krouně v letech1829-1870). V období 1840-1867 byl zároveň seniorem Chrudimského seniorátu h.v.

V Sudicích byla budova evangelické školy postavena roku 1861, tehdy z evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Vanovicích, za faráře (1824-1863) a superintendenta Samuela Nagye (1802-1863). Již roku 1888 byla škola zrušena a v budově se konaly evangelické bohoslužby. Po vzniku evangelického…

Náhrobek na hřbitově Oakwood Cemetary v Corsicana v Texasu. Josef Arnošt Bergmann (1798-1877) byl v letech 1830-1849 farářem evangelického sboru ve Stroužném.

Stroužné leží jen osm kilometrů od Hronova, ale již za českými, i historickými, hranicemi v tzv. Českém koutku. Po připojení k Prusku, po roce 1742, zde evangelíci získali náboženskou svobodu dříve, 40 let před Tolerančním patentem v Rakousku. Stroužné se postupně stalo centrem evangelického…

V Prusinovicích v době předbělohorské působila Jednota bratrská a měla tu svůj sbor. Před vydáním tolerančního patentu se prusinovičtí evangelíci účastnili valašského odboje a hned po vydání patentu zde vznikl sbor (nejprve vyznání augsburského, později přešel k helvetskému). K bohoslužbám se…

Jablůnečtí evangelíci se podíleli na stavbě chrámů v Ratiboři, Hošťálkové a Pržně (všechny augsburského vyznání), v blízkém Pržně mohli mít jako reformovaní bohoslužby každou 3. neděli (proto jim nebyla povolena stavba vlastní modliteby v Ratiboři). Posléze konání bohoslužeb v Pržně přestalo,…

Téměř ihned po vyhlášení tolerančního patentu vznikl na Rusavě evangelický sbor a v roce 1785 byl vystavěn dřevěný kostelík sbitý z desek. Na jeho místě byl v roce 1794 postaven důkladný dřevěný kostel. Místo, kde stával se jmenuje "kostelisko". V roce 1865 byla zahájena výstavba nynějšího…

Bohuslavický evangelický a.v. sbor, ustavený roku roku 1869 z kazatelské stanice černilovského a.v. sboru, zřídil v roce 1873, za faráře (1870-1875) Felixe Molnára (1846-1908), evangelickou jednotřídku v přístavbě k původní evangelické faře. Roku 1877 získala evangelická škola právo veřejnosti.…

Zádveřice byly první vesnicí na Valašsku, která zareagovala v roce 1777 na falešný toleranční patent. Po jeho skutečném vyhlášení na podzim 1781 zde vznikl roku 1782 nejprve evangelický luterský (a.v.) sbor, ale ten se již v roce 1786 přihlásil k evangelické reformované (h.v.) církvi. Malá část…