19. století

Stroužné leží jen osm kilometrů od Hronova, ale již za českými, i historickými, hranicemi v tzv. Českém koutku. Po připojení k Prusku, po roce 1742, zde evangelíci získali náboženskou svobodu dříve, 40 let před Tolerančním patentem v Rakousku. Stroužné se postupně stalo centrem evangelického…

V Prusinovicích v době předbělohorské působila Jednota bratrská a měla tu svůj sbor. Před vydáním tolerančního patentu se prusinovičtí evangelíci účastnili valašského odboje a hned po vydání patentu zde vznikl sbor (nejprve vyznání augsburského, později přešel k helvetskému). K bohoslužbám se…

Jablůnečtí evangelíci se podíleli na stavbě chrámů v Ratiboři, Hošťálkové a Pržně (všechny augsburského vyznání), v blízkém Pržně mohli mít jako reformovaní bohoslužby každou 3. neděli (proto jim nebyla povolena stavba vlastní modliteby v Ratiboři). Posléze konání bohoslužeb v Pržně přestalo,…

Téměř ihned po vyhlášení tolerančního patentu vznikl na Rusavě evangelický sbor a v roce 1785 byl vystavěn dřevěný kostelík sbitý z desek. Na jeho místě byl v roce 1794 postaven důkladný dřevěný kostel. Místo, kde stával se jmenuje "kostelisko". V roce 1865 byla zahájena výstavba nynějšího…

Bohuslavický evangelický a.v. sbor, ustavený roku roku 1869 z kazatelské stanice černilovského a.v. sboru, zřídil v roce 1873, za faráře (1870-1875) Felixe Molnára (1846-1908), evangelickou jednotřídku v přístavbě k původní evangelické faře. Roku 1877 získala evangelická škola právo veřejnosti.…

Zádveřice byly první vesnicí na Valašsku, která zareagovala v roce 1777 na falešný toleranční patent. Po jeho skutečném vyhlášení na podzim 1781 zde vznikl roku 1782 nejprve evangelický luterský (a.v.) sbor, ale ten se již v roce 1786 přihlásil k evangelické reformované (h.v.) církvi. Malá část…

Budova evangelické školy byla postavena roku 1862, za klášterského faráře (1843-1889) Jana Veselého. Sloužila zároveň jako modlitebna, od roku 1876 i pro filiální sbor třebechovického reformovaného sboru, který vznikl roku 1869. V roce 1875 získala škola právo veřejnosti, roku 1909 byla zrušena…

Roku 1783 vznikl v Čenkovicích německojazyčný filiální sbor patřící k českojazyčnému evangelickému reformovanému (h.v.) sboru v Horní Čermné. V roce 1789 byla postavena, během tří týdnů, dřevěná toleranční modlitebna. Roku 1828, za čermenského faráře (1824-1859) Františka Filipiho, ji nahradil…

Třípatrová budova v Klimentské ulici byla postavena pro evangelický reformovaný (h.v.) sbor v letech 1895-1896 podle návrhu stavitele Josefa Blechy, za faráře (1866-1898) Benjamina Košuta (1822-1898). Vystřídala dřívější budovu v Novomlýnské ulici, kde byla fara od roku 1867 a v letech 1868-1874…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Novém Městě na Moravě. Josef Mareš (1804-1881) působil po trojím vikářském místu v letech 1838-1875 jako evangelický reformovaný farář v Novém Městě na Moravě.

Pomník J.A. Komenského od sochaře Pavla Jiříčka byl v dnešní Komenského ulici slavnostně odhalen 28. září 1891 ke 300. výročí Komenského narození.

Na přední straně sděluje nápis: ´Jan Amos Komenský / tvůrce novověkého školství / 1592-1670´. Zezadu čteme: ´K…

Toleranční modlitebnu si evangelický reformovaný (h.v.) sbor ve Kšelích, povolený 8. srpna 1782, postavil roku 1786, kdy byl slavnostně otevírán českým superintendentem h.v. (1785-1788) Františkem Kovácsem (1740-1800).

Současnou novoklasicistní podobu se čtyřbokou věží získala…

V roce 1863 vznikl v západním sousedství katolického hřbitova z roku 1810 hřbitov evangelický, za křížlického evangelického faráře (1828-1863) Matouše Molnára (1799-1863). V roce 1929 byl zásluhou ředitele školy Antonína Klimenty zřízen urnový háj, kde byl Klimenta na čestném…

Když si filiální libštátský luterský (a.v.) sbor, patřící k farnímu sboru a.v. v Křížlicích, postavil v letech 1838-1842 na Hořením konci obce vlastní kostel, založil v roce 1847 na pozemku kolem kostela také hřbitov. Vedle hřbitova byla roku 1871 postavena dřevěná zvonice. Náhrobek zde má i…

Evangelický hřbitov se rozkládá bezprostředně za libštátským evangelickým kostelem. Byl založen v roce 1856, za reformovaného (h.v.) faráře (1853-1859) Josefa Šillera (1823-1862, v Čermné).

Na hřbitovní zdi vedle zadní stěny kostela jsou zasazeny náhrobní desky dvou reformovaných farářů z…

Evangelický hřbitov v Mříčné, ležící v obvodu evangelického luterského (a.v.) sboru v Křížlicích, vznikl za křížlického faráře (1828-1863) Matouše Molnára (1799-1863) kolem poloviny 19. století. Vstupní litinová dvoukřídlá vrata jsou památkově chráněná.

Na tomto evangelickém hřbitově…

Historie evangelického hřbitova podle obecní kroniky v Borči

Originál kroniky jsem objevil v roce 1992 v okresním archivu v Mladé Boleslavi. Kronikářem byl pan řídící František Vodrada, který ji psal v letech…

Evangelický hřbitov v Chržíně, v obvodu evangelického reformovaného (h.v.) sboru Ledčice, vznikl ´později´ než hřbitov přímo v Ledčicích, který byl zřízen roku 1788.

Karlovarský ústřední hřbitov v Drahovicích založil jako evangelický po roce 1864 karlovarský mecenáš baron August von Lützow. Dnes je jeho součástí budova administrativy s márnicí a obřadní síní, katolický hřbitov, evangelický a židovský hřbitov.

…

Evangelický hřbitov byl v Českém Meziříčí patřícím do obvodu evangelického reformovaného sboru v Klášteře nad Dědinou, zřízen patrně za klášterského faráře (1843-1889) Jana Veselého.