Utrakvismus

Husův kámen byl u evangelického h.v. kostela umístěn při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1415, za faráře (1905-1919) Jana Vladimíra Šebesty (1878-1962). Roku 2015 byl k 600. reformátorovu výročí nově upraven.

Husův balvan, stojící v areálu římskokatolického poutního místa (působišti nejstaršího českého světce sv. Ivana Poustevníka, s někdejším benediktýnským klášterem), je údajným dílem studentů římskokatolického gymnázia, kteří ho postavili svým učitelům navzdory. Nese datum Husova výročí…

Husův kámen byl nedaleko evangelického kostela v Hradišti u Nasavrk vztyčen k 500. výročí reformátorovy smrti v roce 1915, za faráře (1893-1924) Josefa Marka (1860-1939).

Secesní socha vytvořená z pískovce vznikla roku 1911. Je dílem sochaře Ladislava Beneše (1883-1956), které vytvořil jako svou první veřejnou zakázku. Socha je umístěna na Husově náměstí v Terezíně. Nápis obsahuje i zdůvodnění vzniku díla: ´socha postavená na jazykovém pomezí Litoměřicka´.

Památník Mistra Jeronýma Pražského byl u evangelického kostela v Hradišti u Nasavrk postaven v roce 2016 při 600. výročí jeho smrti na kostnické hranici 30. května 1416. Doplňuje nedaleko stojící památník Jeronýmova druha a přítele Mistra Jana Husa z roku 1915.

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání, na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až…

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci. Dohoda zaručovala, vzájemným uznáním…

Kompaktáta jsou obsahem úmluvy mezi husitskými Čechami a církví, jak se vyvinula z jednání v Basileji a především v situaci po lipanské porážce polních vojsk táborského a sirotčího svazu v květnu 1434.

Na základě tzv. ´Chebského soudce´ obhajovali na basilejském koncilu zjara roku 1433…

Na základě úspěchů proti křižáckým výpravám a spanilých jízd husitů za hranice Českého království souhlasil koncil zasedající od poloviny prosince 1431 v Basileji, že církev bude s husity jednat a že koncil přijme jejich představitele ke svobodnému jednání. Předběžné jednání mezi delegacemi…

Mramorová, 230 cm vysoká, socha církevního reformátora mistra Jana Husa se nachází v Parku Hrdinů nedaleko evangelického kostela. Jejím autorem je sochař František Přítel, byla slavnostně odhalena 2. září 1928. Hus stojí na 340 cm vysokém podstavci a je součástí městského…

Kulturně historická památka připomínající hromadné upálení husitských bojovníků v chotěbořských stodolách v únoru 1421, když protivníci nedodrželi dohodu o svobodném odchodu husitskému oddílu pod vedením hejtmana Petra Hromádky z Jistebnice. Památník byl postaven roku 1929…

Návrší Oreb v Třebechovicích pod Orebem je jedním z míst ´poutí na hory´ v roce 1419. Výšina se původně jmenovala Vinice; jméno Oreb dostala v onom období sílících eschatologických představ sycených biblickými motivy soudu a naděje, podle starozákonního Chorébu, kde se Mojžíš setkal s Hospodinem…

Setkání ´Na Křížkách´ bylo svoláno na toto návrší u Sulic nedaleko Ládví na neděli 30. září 1419 dva týdny před tím při ´pouti na horu Bzí´. Bylo to poslední neozbrojené setkání lidu jak z Prahy, tak z Plzně i odjinud. Václav Koranda starší tu vyhlašuje ´královstvie Boží na zemi´ a vyzývá, ať…

Jedno z míst ´putování lidu na hory´ během léta 1419, za velkých eschatologických nadějí vyvozovaných z biblického pohledu na svět, starozákonních obrazů soudu a novozákonní naděje. V neděli 17. září 1419 zde, na hoře Bzí u Blovic, jižně od Plzně, kněz Václav Koranda starší vyhlásil "Provolání…

Čtyři pražské články je společný program pražské i táborské strany husitského reformního hnutí, jak se na nich dokázaly různé strany věroučně i politicky shodnout. Pro pražskou stranu představovaly ´artikuly´ maximum, pro táborskou naopak východisko, minimum. Cílem byla náprava jak církve, tak…

Čáslavský sněm zasedal 3.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí; posledním zdejším kaplanem utrakvistické církve byl v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 Matouš Ulický. Tohoto ´generálního´ sněmu se účastnili…

Památník Matouše Ulického, posledního čáslavského faráře církve podobojí, popraveného na ´čáslavských stínadlech´ 11. září 1627, na začátku pobělohorské rekatolizace. Osmiboký pamětní sloup ukončený kalichem, podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka, je od roku 1925 umístěn vedle kostela Sv.…

Památník českým bratřím

Symbol českého exulantství pro svobodu víry a přesvědčení

Památné místo porostlé původní růží keltskou (Rosa gallica) opředené řadou pověstí a všeobecně známé ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Růžový…

Poslední známé velké středisko evangelíků v pobělohorské době na jihu Čech, setrvávající při své víře ještě více než 30 let po vestfálském míru. Po r. 1680 tato evangelická výspa mizí, v kostele zůstaly ještě některé fragmenty upomínající na předbělohorskou dobu.

Kostel sv. Štěpána je…

Památné místo shromáždění lidu při "poutích na hory" od jara roku 1419, v období sílících eschatologických nadějí, prosycených biblickým pohledem na svět s jeho obrazy, výzvami, soudy i útěšnou nadějí. Burkovák, označovaný také ´první Tábor´ (narozdíl od Hradiště hory Tábor u Sezimova Ústí,…

Památné místo jednoho z velkých husitských shromáždění na jaře 1419, kdy se konaly tzv. ´poutě na hory´ v očekávání brzkých radikálních změn dějinného vývoje v důsledku Božího zásahu. V tomto období se eschatologické naděje opíraly o biblické obrazy soudu i naděje, jak ji představuje i název…