19. století

Společný náhrobek na hřbitově v Semtěši. Antonín Bubeníček (1779-1839), první farář českého původu v Semtěši, byl semtěšským farářem h.v. v letech 1811-1839. Václav Louda (1813-1882) byl jeho nástupcem v letech 1841-1882.

Evangelický kostel v Trnovanech (Turn), dnes součásti Teplic, vznikal v průběhu let 1899-1905 jako Christuskirche pro právě vzniklou kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) sboru z Teplic, v důsledku tehdy probíhajícího tzv. německého přestupového hnutí. Tento secesní tzv. Zelený…

Hřbitov evangelického luterského (a.v.) sboru byl založen roku 1861 na východním okraji Habřiny, a to jen několik let po vybudování kostela na západním okraji vesnice, zatímco původní toleranční modlitebna stála ´na východních humnech´.

Po roce 1945 byl hřbitov vlastně zrušen, teprve v…

Po toleranční faře z roku 1791 postavil německý luterský (a.v.) sbor v Habřině (Haber) v roce 1851 současnou budovu fary a současně, v letech 1850-1853, vedle ní kostel.  Kromě bytu faráře byla v budově  od roku 1862, za Josepha Kowarze, který byl farářem v Habřině od cca 1850 do roku…

Toleranční evangelický luterský (a.v.), převážně německy mluvící, sbor v Habřině (Haber) byl povolen k 1. únoru 1784 ´cestou milosti´, nebot´ nesplňoval podmínku Tolerančního patentu o minimálním počtu členů. Hned v roce 1784 se stal prvním farářem Ján Borott (21.4.1757-1832) ze slovenského…

Evangelická fara byla postavena v roce 1887 za faráře (1884-1916) a seniora Jana Pelíška (1850-1916) na křižovatce vedle kostela. Nahradila původní faru z prvních let po Tolerančním patentu. V současnosti je ve špatném stavu; v předjaří 2020 byla prodána.

Těsně před tím, v roce 1883, sbor…

Po tolerančním patentu vznikl na území pozdějšího sboru Opolany sbor v Sánech, který zanikl po roce 1787 a oblast patřila ke sboru v Libici nad Cidlinou. Evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Opolanech vznikl v roce 1885, v souvislosti s chystanou stavbou nové fary a kostela v Libici nad…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bošíně. Samuel Tardy se narodil v Libici nad Cidlinou 20. října 1796, byl evangelickým farářem h.v. v Bošíně v letech 1820-1868; v období 1837-1868 stál také v čele Poděbradského seniorátu h.v. Zemřel v Bošíně 8. dubna 1868.

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Josef Choděra (1860-1900) byl farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Bošíně od roku 1885 do svého úmrtí 18. prosince 1900.

Roku 1896 vznikla ve Vysokém Mýtě kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Bučině. V roce 1897, za bučinského farářa (1870-1909) Jana Rudolfa Veselého, byl zakoupen dům a upraven na současný kostel. Samostatný sbor, již v rámci v roce 1918 vzniklé Českobratrské církve…

Budova z roku 1862, novogotická stavba z režného zdiva, byla postavena pro evangelíky a.v. Po roce 1919 zde existovala kazatelská stanice sboru Německé evangelické církve (DEK) v Opavě. Zanikla po roce 1945 spolu s celou Německou evangelickou církví. Nato zde pracovala kazatelská stanice sboru…

Náhrobek posledního močovického a prvního čáslavského reformovaného faráře (1838-1887), za něhož bylo sídlo sboru změněno, Pavla Nešpora (1814-1897) na evangelickém hřbitově v Močovicích. Pamětní deska Pavla Nešpora je umístěna ve vchodu do evangelického kostela v Čáslavi.

Dost…

Václav Mareček (1824-1901) se stal farářem evangelického sboru a.v. v Trnávce (1853-1893) po Janu Kovářovi.

Jan Kovář (1768-1857) byl pátý kazatel tolerančního evangelického sboru a.v. v Trnávce. Farářem zde byl v letech 1795-1852. Zároveň byl celé půlstoletí, v letech 1800-1852 seniorem.

Areál lyského evangelického sboru tvoří kromě kostela (toleranční modlitebny) fara, hospodářské stavení a bývalá evangelická škola, obklopené zahradou, ve které jsou také umístěny náhrobky přenesené sem z bývalého evangelického hřbitova v sedmdesátých letech. Areál vznikl zakoupením…

Sázavka (dříve Smrdov) je kazatelská stanice původně luterského (a.v.) sboru v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou 6. září 1876. Kaple vznikla přebudováním starší ´bednárny´. Spolu se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4. října 1880, za faráře (1832-1872)…

Evangelický kostel ´Mučenníků kutnohorských´ Byl stavěn od května do prosince roku 1887. Budova v neoempirovém slohu byla navržena pražským architektem Františkem Buldrou, rodákem z Kaňku, který použil prvek kontrastu jak ke gotické vertikalitě, tak k vypjatému baroku ostatních…

Učitelský ústav, nová budova z roku 1910, byla postavena za faráře Františka Kozáka 1857-1926), podle projektu architekta Čeňka Křičky z Kolína. Dnes v budově sídlí čáslavské středisko Diakonie Střední Čechy. Na přední stěně budovy dole vlevo je relief Jana Amose Komenského a jeho heslo: ´…

Evangelický farář a spisovatel Jan Karafiát (1846-1929), autor knihy Broučci, se narodil v Jimramově v čp. 10. Pamětní deska byla odhalena v roce 1936.

Nástupcem Jana Végha, čtvrtým farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Nebuželích, byl farář (1830-1858) a senior Pražského seniorátu h.v. (1845-1858) Mojžíš z Tardy. Narodil se 16. září 1805 v Libici nad Cidlinou jako druhý ze synů tamějšího prvního tolerančního faráře Mojžíše z Tardy…

Náhrobek, původně na hřbitově v Nebuželích, byl roku 2000 převezen do Libiše. Jan Végh (1755-1830) byl prvním tolerančním farářem v Libiši (1783-1793 a znovu 1796-1811) a třetím v pořadí farářů v Lysé nad Labem (1793-1796), i v Nebuželích (1811-1825). Zde 1. února 1830 zemřel a 5 .února byl…