V roce 1840 byl do Bousova přenesen evangelický hřbitov z Vinař a postavena ohradní zeď i márnice. Slavnostně byl hřbitov otevřen před vánocemi 1840, za močovického faráře (1838-1887) Pavla Nešpora. Roku 1858 byla nová zeď nahozena omítkou a opatřena shora krytinou. Další oprava proběhla v roce…
František Kozák
(V databázi je prozatím 8 položek v této kategorii.)
´Husův asyl´ Čáslav
Evangelický sirotčinec ´Husův asyl´ vznikl v Čáslavi roku 1915, zásluhou faráře (1888-1925) Františka Kozáka (1857-1926). Zakladatelem a provozovatelem byl čáslavský evangelický sbor, který 25. února 1915 koupil jednopatrový dům v tehdejší Rybenské ulici (dnes Rudolfa Těsnohlídka). Od roku 1926…
´Evangelický hřbitov´ Čáslav
Evangelická část městského hřbitova v Čáslavi vznikla v roce 1884. Jde o spodní část hřbitova, od smuteční síně směrem k městu. Jsou tu pohřbeni evangeličtí faráři František Kozák (1857-1926) a Vladimír Jerie (1910-1992). Vedle toho je zde pohřben i ředitel (1877-1904) Evangelického učitelského…
Evangelický areál Čáslav
Areál čáslavského evangelického, původně h.v., sboru zahrnuje pozemek kolem kostela a fary. Na západní straně, s výhledem na Podměstský rybník, ho ohraničuje část městských hradeb ze 2. poloviny 13. století. Po požáru kostela a fary v původním sídle sboru v Močovicích začátkem května roku…
Náhrobek Františka Kozáka
Náhrobek ThDr Františka Kozáka (1857-1926), rodáka z Lísku u Jimramova, faráře evangelického sboru h.v. v Čáslavi (1888-1925), kam přišel ze sboru h.v. ve Velké Lhotě (1884-1888). Náhrobek je v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi, která byla založena roku 1884. Ve vstupní části…
´Učitelský ústav´ Čáslav
Učitelský ústav, nová budova z roku 1910, byla postavena za faráře Františka Kozáka 1857-1926), podle projektu architekta Čeňka Křičky z Kolína. Dnes v budově sídlí čáslavské středisko Diakonie Střední Čechy. Na přední stěně budovy dole vlevo je relief Jana Amose Komenského a jeho heslo: ´…
Evangelický kostel Čáslav
Evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Čáslavi vznikl roku 1783 v Močovicích. Po vydání Protestantského patentu 1861 se konečně podařilo přesunout sídlo sboru do Čáslavi. Roku 1864, za faráře (1838-1887) Pavla Nešpora (1814-1897), byl položen základní kámen nového kostela. Projekt vypracoval…
Evangelický kostel Vilémov
Oblast kolem Vilémova byla od Tolerančního patentu součástí evangelického luterského (a.v.) sboru v Opatovicích. V roce 1862 se podařilo zřídit hřbitov s kaplí ve Zvěstovicích, kde se již v té době začaly konat několikrát ročně bohoslužby jak s luterskou (z Opatovic), tak s reformovanou liturgií…