1915

Husův kámen byl odhalen, k 500. výročí smrti Jana Husa na kostnické hranici 6. července 1915, nedaleko pod evangelickou farou. Naproti němu přibyl pod evangelickým kostelem o něco později pomník padlým v 1. světové válce.

Husův kámen byl v dnešních ´Husových sadech´ v centru Bělče odhalen, k 500. výročí Husovy smrti na hranici v jihoněmecké Kostnici, v roce 1915; obdobně jako toho roku na mnoha dalších místech.

Husův kámen z roku 1915, k 500. výročí Husovy smrti v Kostnici, byl odhalen v trojúhelníku dnešních ulic Husovy a Tylovy. Začátkem tisíciletí byl opraven po vandalském poničení. Nad emblémem je šikmo umístěný nápis ´Památce Mistra Jana Husa´ a vročení 1415-1915.

Husův kámen byl nedaleko sloupnického evangelického kostela slavnostně odhalen 18. července 1915, za evangelického faráře h.v. (1914-1924) Benjamina Fleischera (1885-1948). Byl postaven mezi dvěma nedávno před tím zasazenými lipami. V roce 2015, po sto letech, byl opraven, při 600. výročí Husovy…

Dílo sochaře Josefa Kvasničky, žáka J. V. Myslbeka, z roku 1915, je výrazným prvkem lounského Mírového náměstí. Jan Hus je představen jako kazatel se vztyčenou pravou rukou, v levé s rozevřenou Biblí. Socha byla odhalena 18. října 1925. Je umístěna na robustním podstavci, na jehož střední části…

Původní evangelický hřbitov byl v Pečkách, kazatelské stanici velimského reformovaného (h.v.) za faráře (1857-1910) Justa Emanuela Szalatnaye (1834-1910), slavnostně otevírán 8. prosince 1863 na pozemku, kde byl později, v letech 1914-1916 postaven evangelický kostel. 

V té době zároveň v…

Evangelický sirotčinec ´Husův asyl´ vznikl v Čáslavi roku 1915, zásluhou faráře (1888-1925) Františka Kozáka (1857-1926). Zakladatelem a provozovatelem byl čáslavský evangelický sbor, který 25. února 1915 koupil jednopatrový dům v tehdejší Rybenské ulici (dnes Rudolfa Těsnohlídka). Od roku 1926…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Černilově. Jan Rychetský (1842-1915) byl prvním učitelem a ředitelem (1864-1911) na evangelické škole založené evangelickým h.v. sborem v roce 1864.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Černilově. Justus Szalatnay (1834-1915), rodák z Lysé nad Labem, ordinován 26.8.1860 ve Vanovicích, byl černilovským farářem reformovaného (h.v.) sboru v letech 1860-1915; zároveň byl v letech 1864-1878 náměstkem superintendenta české superintendence h.v.

Impulsem pro vznik Husova pomníku na Staroměstském náměstí byla ostrá polemika, která zazněla 25. listopadu 1889 v zasedání českého zemského sněmu, proti návrhu, aby byl Jan Hus zahrnut mezi významné české osobnosti zobrazené v tehdy dobudovávaném Národním muzeu (1891). Již 1. prosince vyšla v…

Husův kámen je ve Vysokém Mýtě umístěn v parčíku rozkládajícím se naproti evangelickému kostelu.

Husův kámen v parčíku před opolanským evangelickým kostelem, za faráře (1911-1956) Vladimíra Martínka (1886-1958).

Husův kámen je spolu s Jeronýmovým kamenem usazen proti opatovickému evangelickému kostelu u cesty, která odbočuje k evangelické faře.

Husův kámen byl na evangelickém hřbitově ve Velimi umístěn v roce 1915 při 500. výročí Husovy smrti na kostnické hranici, zásluhou faráře (1907-1946) Jaroslava Řepy (1879-1947).

Husův kámen byl umístěn ve středu kutnohorského evangelického hřbitova při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1915, za faráře (1891-1939) Viktora Szalatnaye (1866-1941).

Husův kámen byl u evangelického h.v. kostela umístěn při 500. výročí smrti M. Jana Husa na kostnické hranici v roce 1415, za faráře (1905-1919) Jana Vladimíra Šebesty (1878-1962). Roku 2015 byl k 600. reformátorovu výročí nově upraven.

Husův kámen byl nedaleko evangelického kostela v Hradišti u Nasavrk vztyčen k 500. výročí reformátorovy smrti v roce 1915, za faráře (1893-1924) Josefa Marka (1860-1939).