Altranstädtská úmluva z roku 1707 zaručovala i po Tolerančním patentu (1781) evangelíkům a.v. užívání místního hřbitova společně s katolíky. Až uzavření konkordátu mezi Rakouskem a papežským stolcem roku 1855 znamenalo také rozdělení dosud společných hřbitovů.
Evangelický hřbitov byl…
Kaple na evangelickém hřbitově v Karlovicích byla postavena roku 1858 při vzniku hřbitova, patřícího kazatelské stanici evangelického německého sboru a.v. v Holčovicích. Stojí v horní části dnešního parkově upraveného areálu, když na úpravu získala obec v roce 1992 dar z Německa od potomků…
Evangelický hřbitov v Novém Městě vznikl na východním okraji města až za faráře Josefa Mareše v letech 1856-1858, kdy byl postaven i jeho neoklasicistický vstup. V roce 1948 byl hřbitov rozšířen, za faráře (1938-1969) Václava Kejře (1904-1989).
Jsou tu pohřbeni novoměstští faráři…
Evangelický hřbitov vznikl v Dambořicích roku 1858 za klobouckého faráře (1840-1877) Josefa Totuška (1808-1877), po katolickém a židovském v Dambořicích třetí.
Evangelický hřbitov byl v Heršpicích, kde působila hned od vyhlášení Tolerančního patentu neformální ´kazatelská stanice´ evangelického sboru h.v. v Kloboukách, založen v roce 1858, za klobouckého faráře (1840-1877) Josefa Totuška…
V Moravské Ostravě byl evangelický hřbitov založen v roce 1858, u silnice do Vítkovic, nedaleko tehdejšího dolu Šalamoun, zhruba v místech dnešního katolického kostela. Slavnostně jej otevíral senior Suchdolského seniorátu a.v. a farář v Suchdole Jan Szepessy.
Roku 1862 byl na hřbitově…
Evangelický hřbitov vznikl, spolu se hřbitovní kaplí, v Karlovicích, kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) v Holčovicích, v roce 1858. Podle pamětní desky u vchodové brány zde byli v letech 1892-1927 pohřbíváni i evangelíci z několika okolních vesnic.
Po roce 1945 a zániku…
Tento evangelický hřbitov založily roku 1858 společně oba evangelické černilovské sbory, reformovaný za faráře (1850-1859) Václava Šuberta (1825-1885) a luterský za faráře (1838-1863) Jana Bedřicha Kučery (1815-1863). Po celé období od Tolerančního patentu (1781) používali černilovští evangelíci…
Nástupcem Jana Végha, čtvrtým farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Nebuželích, byl farář (1830-1858) a senior Pražského seniorátu h.v. (1845-1858) Mojžíš z Tardy. Narodil se 16. září 1805 v Libici nad Cidlinou jako druhý ze synů tamějšího prvního tolerančního faráře Mojžíše z Tardy…
V Suchdole žilo už po celé 16. století živé německojazyčné společenství patřící ke sboru Jednoty bratrské v nedalekém Fulneku. V letech 1618-1621 zde pracoval jako správce sboru J. A. Komenský. Jistě i jeho působením odcházely ještě po sto letech skupiny evangelických emigrantů, kteří roku 1722…
