Náhrobky

Náhrobek ředitele jimramovské evangelické školy (1858-1890) Adolfa Švandy (1839-1890) na hřbitově v Jimramově. Za jeho působení byla v roce 1869 postavena nová budova evangelické školy.

Michal Blažek (1753 v Senici-1827) přišel do Jimramova po dvou letech činnosti ve sboru h.v. v jihomoravské Nosislavi. Působil v Jimramově od roku 1784 do své smrti v listopadu 1827. V letech 1785-1827 byl zároveň prvním superintendentem evangelické církve h.v. na Moravě, velice činný i…

Náhrobek velimského rodáka Františka Dobiáše (1901-1985) na hřbitově ve Velimi. Působil v letech 1926-1931 krátce ve sboru v Olešnici na Moravě. Potom byl v období 1931-1966 farářem v Semtěši. Během druhé světové války byl za pomoc členům výsadkové skupiny Silver A, kvůli falšování křestních…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Vídeňský rodák Jan Zlatohlávek (1911-2005) se po působení ve Znojmě během nacistického záboru za 2. světové války, v letech 1936-1948, a po kratší době v Hlinsku stal v roce 1951 farářem ve Velimi. V roce 1975 zde ztratil tzv. státní souhlas a nuceně odešel do…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Josef Buldra byl do roku 1913, kdy zanikla, posledním ředitelem zdejší evangelické školy.

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Jaroslav Řepa, rodák z libenického sboru, se narodil 6. dubna 1879 v Miskovicích u Kutné Hory. Od roku 1906 byl nejprve superintendentním vikářem ve Velimi a po úmrtí J. E. Szalatnaye se stal pro léta 1910-1946 velimským farářem. Jeho zásluhou a odhodláním byl…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Justus Emanuel Szalatnay se narodil 21. srpna 1834 v Moravči. Velimským farářem byl celé půlstoletí, v letech 1859-1910. Hřbitov byl v tomto období roku 1888 rozšířen. Současně byl v letech 1871-1889 seniorem Čáslavského seniorátu h.v. a v letech 1889-1910…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. První velimský farář českého původu, rodák ze semtěšského sboru Jan Ruml, se narodil 1.1.1817. Po působení v evangelickém h.v. sboru v Lozicích (1844-1846) přešel do Velimi; zde byl farářem v letech 1846-1858, kdy byl postaven současný kostel. 

Odešel…

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Mikuláš (Miklos) Toronay byl čtvrtým farářem evangelického reformovaného sboru ve Velimi v období 1800-1829. Narodil se 20. ledna 1757 v Zemplínské župě na Slovensku. Ordinován byl 31. května 1783 v Šaryšském Potoku. Po Proseči, Sázavě, Černilově a Borové se Velim…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Močovicích. Josef Nešpor (1782-1837) byl čtvrtým farářem tolerančního evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Močovicích, cca 3 km západně od Čáslavi, v letech 1814-1824. Na krátkou dobu (1824-1827) přijal povolání do  Bedřichova Hradce v pruském…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Josef Jakub Kučera (1846-1905) byl evangelickým farářem v Opatovicích v letech 1872-1905 a zároveń v letech 1903-1905 také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Náhrobek je na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Prokop Heřman Kryštufek (1802-1873) byl farářem evangelického luterského (a.v.) sboru v Opatovicích v letech 1832-1872 a v letech 1845-1862 zároveň také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Semtěši. Julius Beneš (1924-2012) působil krátce v Podbořanech (1970-1971) a nato v letech 1971-1989 zde v Semtěši.

Náhrobek  na hřbitově v Semtěši. Pelíškův zeť Antonín Vondra (1870-1951) byl evangelickým farářem v Semtěši v letech 1907-1930. V letech 1896-1907 působil na reformovaném (h.v.) sboru v Jimramově; ze Semtěše odešel do evangelického sboru v Domažlicích (1930-1936).

Náhrobek osmého semtěšského reformovaného faráře (1884-1916) a seniora Čáslavského seniorátu h.v. (1904-1916) Jana Pelíška (1850-1916) na hřbitově v Semtěši. Již od konce roku 1907 mu vypomáhal jeho nástupce a zeť, Antonín Vondra (1870-1951).

Společný náhrobek na hřbitově v Semtěši. Antonín Bubeníček (1779-1839), první farář českého původu v Semtěši, byl semtěšským farářem h.v. v letech 1811-1839. Václav Louda (1813-1882) byl jeho nástupcem v letech 1841-1882.

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Vlastimil Plch (1921-2007) byl farářem evangelického sboru v Bošíně celou druhou polovinu 20.století, v letech 1946-1995.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Bošíně. Samuel Tardy se narodil v Libici nad Cidlinou 20. října 1796, byl evangelickým farářem h.v. v Bošíně v letech 1820-1868; v období 1837-1868 stál také v čele Poděbradského seniorátu h.v. Zemřel v Bošíně 8. dubna 1868.

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Josef Karafiát (1848-1924), mladší bratr evangelického ´reformovaného´ faráře Jana Karafiáta (1846-1929), byl učitelem na bošínské evangelické škole od roku 1868. Je autorem nápěvů písní, např známé ´Pod ochranou nejvyššího´.

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Josef Choděra (1860-1900) byl farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Bošíně od roku 1885 do svého úmrtí 18. prosince 1900.

Náhrobek na hřbitově v Bošíně. Jan Dobiáš (3.února 1868 ve Chlebích-12.července 1931) byl evangelickým farářem v Bošíně v letech 1923-1931.