´Čáslavské církevní zřízení´ 1873

Kauza ´Čáslavské církevní zřízení´ se odvíjela od tří zásad předložených na 2. konventu, v roce 1871 vytvořeného, Čáslavského seniorátu h.v. v květnu 1873 v Čáslavi mladými faráři Justem E. Szalatnayem (1834-1910) z Velimi, Čeňkem Duškem (1843-1918) z Kolína a Ludvíkem B. Kašparem (1837-1901) z Hradiště: 1.  řízení církve ať je založeno na novozákonní praxi prvotní církve a na zásadě presbyterně synodní;  2.  ve vnitřních záležitostech ať se církev rozhoduje a řídí autonomně - při zachovávání vnějších (státních) zákonů;  3.  důraz na jasné vnitrocírkevní rozdělení působnosti církevní správy a církevního zákonodárství (konventy a synody ať svobodně volí církevní vedení na všech úrovních).

Návrh těchto zásad navázal na různé návrhy reagující na omezení, která pro evangelické církve přetrvávala i podle ´Prozatímního církevního zřízení´ z 8. dubna 1861. Hned na 1. konventu Poděbradského seniorátu h.v. v prosinci 1862 ve Chvaleticích podal hořátevský farář Heřman z Tardy (1832-1917) návrh na zřízení generálního synodu českých superintendencí. Na 2. konventu Poděbradského seniorátu h.v. v roce 1863 bylo usneseno, aby místo císařem  jmenované  Vrchní církevní rady zaujal synodní výbor  volený  na generálním synodu. Podobné usnesení přijal téhož roku i konvent Pražského seniorátu h.v. Obdobně konventy Suchdolského a Slezského seniorátu a moravsko-slezský superintendentní konvent a.v. požadují, aby členové Vrchní církevní rady byli  voleni  generálním synodem. Dokonce 1. společný synod církví a.v. a h.v. roku 1864 ve Vídni vypracoval v tomto smyslu návrh církevního zřízení; vláda však velký počet paragrafů svévolně změnila - a v lednu 1866 bylo vyhlášeno tzv. ´Opravené církevní zřízení´.

V návaznosti na zásady z roku 1873 dostalo na 3. konventu Čáslavského seniorátu h.v. v červnu 1877 v Kolíně  ´Čáslavské církevní zřízení´, žel už jen výhradně pro církev h.v., podobu na základě i dalších, podrobnějších, zásad: církevní orgány voleny maximálně na 6 let, zato volba na všech úrovních (od farního sboru po generální synod); největší odpovědnost ať převezmou především seniorátní konventy a správa seniorátu; zasedání každoročně, generální synod po třech letech.

Česká superintendence h.v. na 6. konventu v prosinci 1881 doporučila církevní zřízení vypracované podle těchto zásad k projednání na generálním synodu h.v. Ten, teprve na svém zasedání v říjnu 1889, návrh ´Čáslavského církevního zřízení´  odmítl většinou jednoho hlasu, když i zástupci moravské superintendence h.v. hlasovali negativně. Generální synod zároveň naopak beze změny přijal návrh upraveného církevního zřízení z roku 1866, jak byl synodu předložen Vrchní církevní radou, jmenovanou státem.