Evangelický kostel a.v. Libštát

Rodiny augsburského vyznání patřily od roku 1781 k nejbližšímu luterskému sboru v Křížlicích. Věřící se scházeli v rodinách, někdy též užívali modlitebnu sboru helvetského vyznání. Teprve v roce 1838 jim byla povolena stavba vlastní modlitebny ve stráni nad říčkou Oleškou. Kostel byl posvěcen v roce 1842, za křížlického faráře a.v. (1828-1863) Matouše Molnára (1799-1863).

Budova kostela je podélná stavba s půlkruhovou apsidou a půlkruhově zaklenutými okny, což je dokladem, že na přesné toleranční předpisy pro evangelické kostely se v té době již tolik nedbalo. Roku 1847 byl zřízen kolem hřbitova stále existující hřbitov, za prvního faráře a.v. (1868-1876), opatovického rodáka Kristiana Pospíšila (1842-1899). V roce 1871 byla na hřbitově postavena dosud stojící dřevěná zvonice, pro 3 zvony po českých exulantech 17. století darované z Drážďan.

Po vzniku Českobratrské církve evangelické (ČCE) v roce 1918 se oba sbory spojily, prvním farářem spojeného sboru se stal dosavadní farář a.v. (1878-1927) Petr Marušiak (1852-1929). Dnes se konají bohoslužby jen v modlitebně, původně postavené pro věřící helvetského vyznání.