Německá evangelická církev (DEK) / Trnovany 1919

Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26. října 1919 v Trnovanech (německy Turn, dnes součást Teplic) vytvořily ´Německou evangelickou církev (Deutsche Evangelische Kirche, DEK) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku´.

Církev přijala Augsburské vyznání (1530), které však nebylo uvedeno v názvu církve, neboť DEK přijala do svého společenství i nečetné německé reformované sbory. Sídlem církevního prezidenta Dr Ericha Wehrenfenniga (1872-1968) byl Jablonec nad Nisou. DEK byla uznána československým státem k 1. březnu 1920. Na 2. církevním sněmu (Kirchentagu), 5.-7. prosince 1920 v Trnovanech, bylo přijato Církevní zřízení (Kirchenverfassung), které bylo státem potvrzeno k 1. únoru 1923.

DEK se dělila na šest seniorátů (Ašský, Západočeský, Středočeský, Východočeský, Moravský a Slezský). Při vzniku v roce 1919 ji vytvořilo necelých 60 sborů, v meziválečném období vznikaly další. Roku 1944 DEK tvořilo vedle 70 sborů také 28 filiálních sborů a 120 kazatelských stanic. V roce 1930 měla DEK přes 130 tisíc členů, v tom asi 6 tisíc bylo národnosti české nebo slovenské a 3 tisíce polské; roku 1944 přesáhl počet členů 156 tisíc.

Třetí církevní sněm, 26.-30. září 1926 v Jablonci, sice odmítl vstup DEK do Svazu evangelických církví v Československu, ale nechal  tuto možnost pro budoucnost otevřenou. Další církevní sněm, 23.-26. dubna 1933 v Jablonci, jednal již pod tlakem, když i někteří faráři se přidali k ´Německým křesťanům v Říši´ a podporovali nacismus, ale jiní byli naopak ve spojení s Vyznávající církví v Německu a synod žádné veřejné prohlášení nepřijal. V Jablonci jednal i poslední církevní sněm, 30. srpna - 1. září 1940, až rok po záboru Sudet. Církev byla přejmenována na ´DEK v Sudetech a Protektorátě´ a byla inkorporována do Říšské církve a.v.

Německá evangelická církev  přestala existovat po roce 1945 odsunem Němců. Podle retroaktivního těsně ´poúnorového´ zákona ze 6. května 1948 se tak právně stalo již ke 4. květnu 1945. Majetek DEK se dostal většinově do vlastnictví Církve československé husitské (také kostel v Jablonci nad Nisou, barevné foto), o něco více než čtvrtinu získala Českobratrská církev evangelická (např. Kristův kostel v Ostravě). Přitom vedení DEK v září 1945, a opakovaně na rozhraní let 1945 a 1946, dalo souhlas s připojením k ČCE. Ovšem Českobratrská církev evangelická se orientovala v dalším období na demokratické strany, kdežto Církev československá /husitská/ na KSČ.