Evangelický hřbitov Poděbrady

Evangelický a židovský hřbitov v Poděbradech vznikl za Labem v obci Kluk v roce 1896, rok po ustavení poděbradského evangelického reformovaného (h.v.) sboru. V letech 1902-1903 byl hřbitov podstatně rozšířen o katolickou část. Má tu náhrobek první poděbradský evangelický farář (1895-1909) Alois Jelen (1848-1909).

Náhrobek Věry a Vlastimila Hajských

Náhrobek manželů Hajských na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Věra Hajská (1927-2011) byla farářkou evangelických sborů v Nymburce (1977-1987) a ve Velenicích (1987-1997). Vlastimil Hajský byl kazatelem evangelického sboru ve Chlebích (1983-1997).

Náhrobek Jana Molnára

Náhrobek rodiny Molnárovy na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Molnár (1765-1828), původem Slovák od Banské Bystrice, byl jedním z tolerančních kazatelů, kteří působili v Křížlicích. Farářem křížlického luterského (a.v.) sboru byl dvakrát, v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828, když mezitím byl farářem v Kovánci. V letech 1808-1828 byl zároveň seniorem evangelické církve a.v.

Evangelický kostel Dvakačovice

Dvakačovický evangelický reformovaný (h.v.) sbor vznikl záhy po vyhlášení Tolerančního patentu. První bohoslužby konal farář (1783-1788) Jan Szalay 3.srpna 1783. Sbor postavil roku 1784 faru; toleranční kostel byl slavnostně otevírán 13.listopadu 1785. Za faráře (1814-1825) Gersona Szalatnaye (1790-1854) vznikl nový hřbitov i nová fara a byl upravován interier kostela.

Pamětní sloup Matouše Ulického Čáslav

Památník Matouše Ulického, posledního čáslavského faráře církve podobojí, popraveného na ´čáslavských stínadlech´ 11. září 1627, na začátku pobělohorské rekatolizace. Osmiboký pamětní sloup ukončený kalichem, podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka, je od roku 1925 umístěn vedle kostela Sv. Petra a Pavla v Čáslavi, kde Matouš Ulický zhruba od roku 1619 působil.

´Utrakvistický kostel´ Bílá Hůrka

Poslední známé velké středisko evangelíků v pobělohorské době na jihu Čech, setrvávající při své víře ještě více než 30 let po vestfálském míru. Po r. 1680 tato evangelická výspa mizí, v kostele zůstaly ještě některé fragmenty upomínající na předbělohorskou dobu.