Evangelický kostel Daňkovice

V období protireformace se v okolí Daňkovic, jako ostatně všude na Vysočině, ukrývali tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se skoro všichni obyvatelé přihlásili k reformovanému vyznání a již v roce 1782 se přidružili k jimramovskému sboru a později k sousednímu sboru v Německém (dnes Sněžné).

Evangelický kostel Lysá nad Labem

Budova kostela původně evangelického reformovaného (h.v.) sboru //založeného roku 1782, kdy byl farářem Štěpán (Ištván) Rimany (1784-1793 a znovu 1797-1799)// je toleranční modlitebna z roku 1789. Toleranční dispozice interiéru, s kazatelnou uprostřed delší strany, byla změněna při rozsáhlé opravě kostela v roce 1907 za faráře Karla Hadače (1896-1927).

´Evangelická škola´ Semonice

Stavba bývalé evangelické školy je z roku 1892, za faráře (1868-1908) Karla Nagye ml. (1836-1912). Nahradila původní budovu školy postavenou roku 1867. V této ´nové škole´ se učilo do roku 1920. Během druhé poloviny 20. století v ní býval umístěn církevní archiv, jak seniorátní, tak i celocírkevní.

Evangelický hřbitov Křížlice

Evangelický hřbitov vznikl v Křížlicích v souvislosti s postavením původní toleranční modlitebny výše nad vesnicí v roce 1786. Jsou zde pohřbeni křížličtí faráři zdejšího evangelického luterského (a.v.) sboru: Jan Molnár (1765-1828) zde působil jako v farář v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828. Jeho syn Matouš Molnár (1799-1863) navázal na jeho působení v letech 1828-1863.

Evangelická kaple se hřbitovem Kořenov

Počátkem 20. století se zdejší němečtí evangelíci (luteráni) rozhodli postavit vlastní modlitebnu a vybrali pro ni místo na vyvýšenině dnešního Tesařova (dříve Schenkenhahn) při bývalé císařské krkonošské silnici. Od roku 1903 se zdejší evangelíci scházeli v chatě Zvonice, proto se v roce 1908 rozhodli postavit si vlastní modlitebnu.

Náhrobek Jana Szalatnaye

Náhrobek rodiny Szalatnay na evangelickém hřbitově v Moravči. Jan Szalatnay (1758-1827) byl prvním a dlouholetým evangelickým farářem h.v. v Moravči (1783-1827), která byla jeho jedinou ´farářskou štací´. Jeho rukopis, vzpomínky na působení v Moravči, vydal roku 1931 Ferdinand Hrejsa (Paměti z doby toleranční).

Náhrobek Josefa Buldry

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Josef Buldra byl do roku 1913, kdy zanikla, posledním ředitelem zdejší evangelické školy.

Evangelický kostel Habřina

Toleranční evangelický luterský (a.v.) převážně německy mluvící sbor v Habřině (Haber) byl povolen k 1. únoru 1784 ´cestou milosti´, nebot´ nesplňoval podmínku Tolerančního patentu o minimálním počtu členů. Hned v roce 1784 se stal prvním farářem Ján Borott (21.4.1757-1832) ze slovenského Pezinku, který v roce 1786 odešel do Kovánce.