Evangelický toleranční areál Velká Lhota u Dačic

V malé obci Velká Lhota nedaleko Dačic nacházíme významnou památku na dobu po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Možnost evangelíků přihlásit se buď k reformované nebo augsburské konfesi dala vzniknout jedinečnému, památkově chráněnému areálu dvou kostelů i dvou farních budov. Místní silné středisko předtoleranční skryté církve české reformace (okolní čtyři obce byly skoro celé evangelické) se celé přihlásilo k evangelické víře a byli zapsáni jako luteráni. Po příchodu prvního pastora však většina zjistila, že luterská liturgie jim nevyhovuje a že bližší je pro ně pojetí bohoslužeb v helvetské (reformované) církvi, k níž se po delším váhání přehlásili. Protože jich byl dostatečný počet, byly v obci zřízeny sbory obou tolerančních církví v těsné blízkosti.

Původní toleranční modlitebna byla postavena v roce 1783 a téměř 100 let ji sdíleli evangelíci obou sborů. Členové reformovaného sboru postavili po císařském patentu, kdy padla poslední toleranční omezení svůj vlastní (horní) kostel s věží a věžními hodinami v historizujícím stylu s novorománskými a novorenesančními prvky v letech 1868–1873. Vnitřní vybavení odpovídá době vzniku, kazatelna je novobarokní. Památkově chráněné jsou i varhany z dílny Františka Svítila z Nového Města na Moravě z r. 1873. Toleranční modlitebna, která v téže době připadla luterskému sboru byla brzy přestavěna do současné podoby (zvýšení, zvětšení oken, přístavba věže, novogotický interiér) v roce 1876. Jen věž (dolního) kostela bývala vyšší než dnes (končila ve shodné výši, jako věž reformovaného kostela). Po roce 1918 se oba sbory sloučily v jeden farní sbor Českobratrské církve evangelické.

Více informací podává vybudovaná obchůzková trasa kolem obou kostelů a far obou vyznání. Kostely jsou dominantou obce i okolí. V horním kostele bylo v roce 2019 otevřeno Muzeum české reformace.