Evangelická církev augsburského vyznání

Toleranční patent byl vydán ve Vídni 13. října 1781 císařem Josefem II. Povoloval pouze reformační vyznání navazující na tzv. světovou reformaci, totiž na Martina Luthera (1483-1546) a Jana Calvina (1509-1564) - evangelickou církev luterskou (augsburského vyznání) a reformovanou (helvetského…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Janata (1833-1894), rolník ve Víchové, byl dlouholetým kurátorem evangelického luterského (a.v.) sboru v Křížlicích za faráře (1863-1896) Bohdana Kutlíka.

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Bohdan Kutlík (1838-1925) byl evangelickým farářem křížlického sboru a.v. v letech 1863-1896.

Náhrobek rodiny Molnárových na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Matouš Molnár (1799-1863) pokračoval v činnosti svého otce, faráře Jana Molnára (1765-1828), jako evangelický farář křížlického luterského sboru v letech 1828-1863. V období 1852-1863 byl také seniorem evangelické církve a.v.

Náhrobek rodiny Molnárovy na evangelickém hřbitově v Křížlicích. Jan Molnár (1765-1828), původem Slovák od Banské Bystrice, byl jedním z tolerančních kazatelů, kteří působili v Křížlicích. Farářem křížlického luterského (a.v.) sboru byl dvakrát, v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828, když mezitím…

Evangelický hřbitov vznikl v Křížlicích v souvislosti s postavením původní toleranční modlitebny výše nad vesnicí v roce 1786. Jsou zde pohřbeni křížličtí faráři zdejšího evangelického luterského (a.v.) sboru: Jan Molnár (1765-1828) zde působil jako v farář v letech 1798-1808 a znovu 1813-1828.…

V roce 1878 koupil evangelický sbor a.v. v Opatovicích tuto budovu bývalé továrny na turecké šály. Do roku 1882 byl celý objekt přestavěn, na jednoduchou budovu kostela navazuje dvoupodlažní fara. Mezitím vznikl roku 1881 samostatný farní sbor evangelické luterské (a.v.) církve a jeho prvním…

Budova evangelické fary, dnes na křižovatce Vrchlického a Dvořákovy ulice, byla postavena pro německý sbor evangelické luterské (a.v.) církve. Slavnostně byla otevřena 29.října 1911.

V Jihlavě vznikl v roce 1877 při hnutí ´Los von Rom´ spojený sbor evangelické luterské (a.v.)…

Budova fary německého evangelického sboru byla postavena roku 1888 podle projektu místního stavitele Friedricha Zicklera (1829-1899) v dnešní Lidické ulici, za prvního faráře (1887-1914) evangelického sboru v tehdejším ´Marienbadu´ Josefa Ferbase. Evangelický sbor církve a.v. se v Mariánských…

Budovu fary kazatelské stanice Evangelické církve a.v. v Oráčově, patrně také ze začátku 20. století, která stojí nedaleko evangelického kostela přes silnici, získal po roce 1945 farář Jan Jelínek (1912-2009). Ten působil v široké oblasti kolem Oráčova, především v rozsahu farního sboru ČCE v…

Deska na zdi vedle postranního vchodu evangelického kostela v Opatovicích. Alexander Andaházy (1766-1832) byl druhým farářem opatovického luterského (a.v.) sboru (1792-1832), po faráři (1783-1792) Janu Michn/ay/ovi. Při obnově kostela v roce 2020 byla pamětní deska přemístěna dovnitř kostela, na…

Toleranční fara z roku 1785 stála nejspíše poblíž evangelického kostela. Kolem poloviny 19. století byla koupena vlhká budova bývalého hostince na druhé straně silnice proti kostelu a upravena na faru, za faráře (1832-1872) Prokopa Heřmana Kryštufka (1802-1873). Za jeho nástupce, faráře (1872-…

V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v…

Náhrobek ThDr. Gustava Adolfa Skalského (1857-1926) na hřbitově Malvazinky v Praze 5 - Smíchově. G. A. Skalský byl farářem evangelické luterské (a.v.) církve, pocházel z Opatovic nedaleko Čáslavi. Byl prvním farářem právě založeného sboru a.v. ve Vilémově (1881-1887), odkud odešel do sboru a.v.…

Jednolodní novorománský kostel podle projektu architekta Wernera Schwerdtnera byl postaven v roce 1902 pro kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) německého sboru v Chomutově, která v Podbořanech vznikla za tzv. německého přestupového hnutí v roce 1899.  Roku 1908 byla…

V Oráčově vznikla během tzv. německého přestupového hnutí v roce 1901 kazatelská stanice evangelického německého luterského (a.v.) sboru v Chomutově; roku 1908 byla přefařena do Hořoviček. Jednolodní kostel byl postaven hned v roce 1902. Kazatelská stanice zanikla po roce 1945 spolu s celou…

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Josef Jakub Kučera (1846-1905) byl evangelickým farářem v Opatovicích v letech 1872-1905 a zároveń v letech 1903-1905 také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Náhrobek je na evangelickém hřbitově v Opatovicích. Prokop Heřman Kryštufek (1802-1873) byl farářem evangelického luterského (a.v.) sboru v Opatovicích v letech 1832-1872 a v letech 1845-1862 zároveň také superintendentem evangelické církve a.v. v Čechách.

Evangelický kostel v Trnovanech (Turn), dnes součásti Teplic, vznikal v průběhu let 1899-1905 jako Christuskirche pro právě vzniklou kazatelskou stanici evangelického luterského (a.v.) sboru z Teplic, v důsledku tehdy probíhajícího tzv. německého přestupového hnutí. Tento secesní tzv. Zelený…

Hřbitov evangelického luterského (a.v.) sboru byl založen roku 1861 na východním okraji Habřiny, a to jen několik let po vybudování kostela na západním okraji vesnice, zatímco původní toleranční modlitebna stála ´na východních humnech´.

Po roce 1945 byl hřbitov vlastně zrušen, teprve v…

Po toleranční faře z roku 1791 postavil německý luterský (a.v.) sbor v Habřině (Haber) v roce 1851 současnou budovu fary a současně, v letech 1850-1853, vedle ní kostel.  Kromě bytu faráře byla v budově  od roku 1862, za Josepha Kowarze, který byl farářem v Habřině od cca 1850 do roku…