Husitství (do 1436)

Na základě úspěchů proti křižáckým výpravám a spanilých jízd husitů za hranice Českého království souhlasil koncil zasedající od poloviny prosince 1431 v Basileji, že církev bude s husity jednat a že koncil přijme jejich představitele ke svobodnému jednání. Předběžné jednání mezi delegacemi…

Kříž poblíž pravobřežní labské cyklostezky připomíná tragickou událost, která se ve městě stala v roce 1425 v době husitských válek. Paradoxem je, že v té době bylo město již čtyři roky husity dobyto a bylo dokonce součástí pražského městského svazu. Od roku 1424 se měšťané přiklonili…

Kulturně historická památka připomínající hromadné upálení husitských bojovníků v chotěbořských stodolách v únoru 1421, když protivníci nedodrželi dohodu o svobodném odchodu husitskému oddílu pod vedením hejtmana Petra Hromádky z Jistebnice. Památník byl postaven roku 1929…

Návrší Oreb v Třebechovicích pod Orebem je jedním z míst ´poutí na hory´ v roce 1419. Výšina se původně jmenovala Vinice; jméno Oreb dostala v onom období sílících eschatologických představ sycených biblickými motivy soudu a naděje, podle starozákonního Chorébu, kde se Mojžíš setkal s Hospodinem…

Setkání ´Na Křížkách´ bylo svoláno na toto návrší u Sulic nedaleko Ládví na neděli 30. září 1419 dva týdny před tím při ´pouti na horu Bzí´. Bylo to poslední neozbrojené setkání lidu jak z Prahy, tak z Plzně i odjinud. Václav Koranda starší tu vyhlašuje ´královstvie Boží na zemi´ a vyzývá, ať…

Jedno z míst ´putování lidu na hory´ během léta 1419, za velkých eschatologických nadějí vyvozovaných z biblického pohledu na svět, starozákonních obrazů soudu a novozákonní naděje. V neděli 17. září 1419 zde, na hoře Bzí u Blovic, jižně od Plzně, kněz Václav Koranda starší vyhlásil "Provolání…

Čtyři pražské články je společný program pražské i táborské strany husitského reformního hnutí, jak se na nich dokázaly různé strany věroučně i politicky shodnout. Pro pražskou stranu představovaly ´artikuly´ maximum, pro táborskou naopak východisko, minimum. Cílem byla náprava jak církve, tak…

Čáslavský sněm zasedal 3.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí; posledním zdejším kaplanem utrakvistické církve byl v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 Matouš Ulický. Tohoto ´generálního´ sněmu se účastnili…

Město Stříbro i okolí bylo původně převážně české a od roku 1426 husitské. Ve Vítkově (Víchově) u Stříbra se narodil Jakoubek ze Stříbra, po němž nese jméno náš sborový dům. Nové německé osídlení Stříbrska bylo napořád katolické. Evangelická církev sem proniká teprve po první světové válce v…

Památné místo jednoho z velkých husitských shromáždění na jaře 1419, kdy se konaly tzv. ´poutě na hory´ v očekávání brzkých radikálních změn dějinného vývoje v důsledku Božího zásahu. V tomto období se eschatologické naděje opíraly o biblické obrazy soudu i naděje, jak ji představuje i název…

Památné místo shromáždění lidu při "poutích na hory" od jara roku 1419, v období sílících eschatologických nadějí, prosycených biblickým pohledem na svět s jeho obrazy, výzvami, soudy i útěšnou nadějí. Burkovák, označovaný také ´první Tábor´ (narozdíl od Hradiště hory Tábor u Sezimova…

Gotická, původně románská, stavba; známa již k roku 1178. Od poloviny 13. století budova součástí hradeb, proto ´Martin ve zdi´.

Koncem roku 1414, na začátku české husitské reformace, zde byla poprvé vysluhována eucharistie ´pod obojí způsobou´, totiž chléb i kalich záměrně všem…