Evangelický kostel Hodslavice

Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci přihlásili k augsburskému vyznání. Evangelický luterský (a.v.) sbor byl ustaven v roce 1782 a bohoslužby se nejprve konaly ve stodole. Malá dřevěná toleranční modlitebna byla postavena hned v roce 1783, za faráře (1782-1785) Jana Michalce. Chatrná stavba však dlouho nevydržela.

Evangelická fara Nosislav

Původní toleranční fara byla postavena spolu s toleranční evangelickou modlitebnou v roce 1784, za prvního faráře (1782-1784) Michala Blažka (1753-1827), na pozemku u čp. 156, zakoupeném již před vydáním Tolerančního patentu.

Budova současné evangelické fary byla postavena v roce 1887, za faráře (1864-1903) Daniela Nešpora (1834-1903).

Náhrobek Mojžíše z Tardy (2)

Nástupcem Jana Végha, čtvrtým farářem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Nebuželích, byl farář (1830-1858) a senior Pražského seniorátu h.v. Mojžíš z Tardy. Narodil se 16.září 1805 v Libici nad Cidlinou jako druhý ze synů tamějšího prvního tolerančního faráře Mojžíše z Tardy (1759-1837). Nebuželským farářem byl až do své smrti 18.srpna 1858.

Pamětní deska Jeronýma Pražského Praha

Pamětní desku na novogoticky renovovaný dům na rohu Řeznické a Vodičkovy ulice na dohled od Karlova náměstí umístila v roce 1916, k 500. výročí  Jeronýmovy smrti, Kostnická jednota.

Evangelický kostel Teplice

V dnešním teplickém předměstí Trnovanech vznikla roku 1899 kazatelská stanice evangelického sboru h.v. v Krabčicích, za faráře E.G.A.Molnára (1859-1927). V roce 1926 vznikl v Trnovanech farní sbor již ČCE; prvním farářem (1929-1939) se stal Eugen Zelený (1903-1995).

Evangelický kostel Hošťálková

Evangelický sbor v Hošťálkové byl založen v roce 1782 a věřící se přihlásili k augsburskému vyznání. Scházeli se však již v době protireformace.

Náhrobek Jiřího Cardy

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Chrudimi. Jiří Carda (1921-2009) byl v letech 1948-1987 evangelickým farářem v Horní Čermné.

Evangelický kostel Hrubá Vrbka

Hrubá Vrbka patřila  ke strážnickému panství. Petr II. z Kravař (1389-1432) byl horlivým následovníkem Jana Husa. Na své panství proto povolával husitské kněze z Čech. Obyvatelé kraje žili od té doby v rozkolu s římskokatolickou církví. Asi od roku 1598 se na zdejším panství prosazuje výrazně Jednota bratrská.