Náhrobek Přemysla Tardy

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Přemysl Tardy (1878-1957) byl nejmladším z dětí Heřmana z Tardy (1832-1917). Byl dlouholetým a oblíbeným lékařem v Kutné Hoře. V letech 1946-1957 byl, po Václavu Novotném, kurátorem kutnohorského evangelického sboru, a také po tři volební období seniorátním kurátorem tehdy Čáslavského seniorátu ČCE (1934-1952).

Evangelický kostel Křížlice

Brzy po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se v Křížlicích scházejí evangelíci ze širokého okolí; již v roce 1782 založili sbor, jehož členové se přiklonili k augsburskému (luterskému) vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova.

Pomník Prokopa Velikého Kouřim

Památník stojící od roku 1934 na ústředním místě kouřimského Mírového náměstí je věnován husitskému táborskému knězi a vojevůdci Prokopu Holému, zvanému Veliký. Byl nástupcem Jana Žižky na pozici hlavního hejtmana husitské polní obce po jeho smrti, vedl je 10 let a neprohrál žádnou bitvu v poli, až teprve bitvu u Lipan 30. května 1434.

Evangelický kostel Krakovany

Původní dřevěný toleranční kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven již roku 1784, ještě před příchodem prvního evangelického faráře h.v. (1786-1789) Jána Mikloše (?-1792). Stál - i spolu se hřbitovem - směrem k Božci a zanikl roku 1812.

Náhrobek Vladimíra Kaluse

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Miroslavi. Po působení v Chrástu u Plzně (1956-1959) byl Vladimír Kalus (1930-1987) evangelickým farářem (1959-1972) v Miroslavi. V období 1972-1986 byl tzv. bez státního souhlasu.

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy

Evangelická teologická fakulta je od roku 1990 součástí Univerzity Karlovy, jako jedna z jejích tří teologických fakult. Budova Marathon v Černé ulici 646/II na Novém Městě, ve které fakulta sídlí, byla postavena v roce 1928 podle návrhu architekta Františka Xavera Čtrnáctého pro Plichtův tělovýchovný ústav. V bývalé tělocvičně v suterénu sídlí dnes fakultní knihovna.

Evangelický hřbitov Miroslav

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor si zřídil hřbitov v roce 1857, jedenáct let po svém založení, při cestě na Hostěradice. Jsou zde pohřbeni miroslavští evangeličtí faráři Josef Švanda (1830-1895), Lic. Josef Hájek (1861-1930) a Vladimír Kalus (1930-1987). Také kurátoři evangelického sboru (František Ryšavý, Adolf Ryšavý, Jan Blahoslav Doubrava, Vlastimil Ryšavý ...).

Evangelický hřbitov Jimramov

Jimramovský evangelický reformovaný (h.v.) sbor získal hřbitov rozdělením dosavadního hřbitova mezi katolíky a evangelíky v roce 1790 za faráře (1784-1827) a prvního superintendenta církve h.v. na Moravě Michala Blažka (1753-1827). Jeho obnovený náhrobek je umístěn v části hřbitova za kostelem.