Památník Jana Augusty

Památník odkazuje na událost z 25. dubna roku 1548, kdy byl v lesích nad Džbánovem táhnoucích se směrem k Ústí nad Orlicí zajat tehdejší biskup Jednoty bratrské Jan Augusta (1500-1572) - v reakci na spolupráci také bratrských šlechticů, členů Jednoty, s protestantskými stavy v Německu během tzv…

Rudolfův majestát 1609

Rudolfův majestát byl vydán ´na hradě našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícíhošestistéhodevátého ..´, tedy 9. července 1609. Majestát je dovršením snah všech reformačních větví českých evangelíků (církve podobojí, luteránů a Jednoty bratrské), jak je symbolizuje…

Kunvald 1457 / domek Na sboru

Kunvald je ´kolébkou´ Jednoty bratrské. Roku 1457 do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), odešla skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471), toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem, snad Rokycanovým synovcem.

Rychle se integrovaly další skupiny a…

České vyznání 1575

České vyznání (konfese) je společné vyznání všech reformačních větví, církve podobojí, Jednoty bratrské i stoupenců Augsburského vyznání, na němž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až 18.…

Bratrské vyznání 1535

Bratrské vyznání (konfese) je vyznání víry Jednoty bratrské. Toto malé, zato významné společenství vzniklo jako součást ´české (první) reformace´ v roce 1457 v Kunvaldu u Žamberka. V roce 1530 otevřela Jednota členství i pro urozené osoby, které už byly jejími podporovateli a nyní se…

Kutnohorský náboženský smír 1485

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci. Dohoda zaručovala vzájemné uznání obou…

´Jihlavská´ kompaktáta 1436

Kompaktáta jsou obsahem úmluvy mezi husitskými Čechami a církví, jak se vyvinula z jednání v Basileji a především v situaci po lipanské porážce polních vojsk táborského a sirotčího svazu v květnu 1434.

Na základě tzv. ´Chebského soudce´ obhajovali na basilejském koncilu zjara roku 1433…

Soudce chebský 1432

Na základě úspěchů proti křižáckým výpravám a spanilých jízd husitů za hranice Českého království souhlasil koncil zasedající od poloviny prosince 1431 v Basileji, že církev bude s husity jednat a že koncil přijme jejich představitele ke svobodnému jednání. Předběžné jednání mezi delegacemi…

Rohovládův kříž Nymburk

Kříž poblíž pravobřežní labské cyklostezky připomíná tragickou událost, která se ve městě stala v roce 1425 v době husitských válek. Paradoxem je, že v té době bylo město již čtyři roky husity dobyto a bylo dokonce součástí pražského městského svazu. Od roku 1424 se měšťané přiklonili na…

Trnovany 1919 - Německá evangelická církev (DEK)

Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26.…

Oreb 1419

Návrší Oreb v Třebechovicích pod Orebem je jedním z míst ´poutí na hory´ v roce 1419. Výšina se původně jmenovala Vinice; jméno Oreb dostala v onom období sílících eschatologických představ sycených biblickými motivy soudu a naděje, podle starozákonního Chorébu, kde se Mojžíš setkal s Hospodinem…

Na Křížkách 1419

Setkání ´Na Křížkách´ bylo svoláno na toto návrší u Sulic nedaleko Ládví na neděli 30. září 1419 dva týdny před tím při ´pouti na horu Bzí´. Bylo to poslední neozbrojené setkání lidu jak z Prahy, tak z Plzně i odjinud. Václav Koranda starší tu vyhlašuje ´královstvie Boží na zemi´ a vyzývá, ať…

Hora Bzí 1419

Jedno z míst ´putování lidu na hory´ během léta 1419, za velkých eschatologických nadějí vyvozovaných z biblického pohledu na svět, starozákonních obrazů soudu a novozákonní naděje. V neděli 17. září 1419 zde, na hoře Bzí u Blovic, jižně od Plzně, kněz Václav Koranda starší vyhlásil "Provolání…

Čtyři pražské články 1420

Čtyři pražské články je společný program pražské i táborské strany husitského reformního hnutí, jak se na nich dokázaly obě strany věroučně i politicky shodnout. Cílem byla náprava jak církve, tak společnosti. Jejich obsah krystalizoval během období ´poutí na hory´ od jara 1419:  1. svobodně a…

Generální sněm 1918

Na Generálním sněmu svolaném ´Ústředním výborem pro českou evangelickou církev´, ustaveným na klimentské faře h.v. v Praze v červnu 1917, došlo ke spojení českých sborů Evangelické církve a.v. (luterské) a Evangelické církve h.v.  (reformované) v českých zemích. Generální sněm zasedal v Praze v…

Čáslavský sněm 1421

Čáslavský sněm zasedal 4.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí (v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 byl zdejším kaplanem církve podobojí Matouš Ulický). Sněm tehdy, v počátcích husitské reformace, přijal…

Kralice nad Oslavou 1579-1594

V Kralicích nad Oslavou už vzniká tzv. Šestidílka, Bible kralická. Tedy Blahoslavův překlad Nového zákona z roku 1564 (vycházel z překladu Theodora Bezy) a překlad Starého zákona, na kterém pracovali Mikuláš Albrecht z Kaménka (hebraista), Lukáš Helic (pokřtěný Žid), Jan Eneáš (senior Jednoty…

Sbor Jednoty bratrské Mladá Boleslav

Text k fotografiím:

Na první vidíme portál výstavní a koncertní síně v Mladé Boleslavi. Jedná se o obnovenou historickou budovu sboru českých bratří, která před takřka 500 lety sloužila jako shromaždiště a modlitebna Jednoty bratrské. V době pobělohorské zde byl katolický kostel a po…

Bílá Hůrka

Poslední známé velké středisko evangelíků v pobělohorské době, setrvávající při své víře ještě více než 30 let po vestfálském míru. Po r. 1680 tato evangelická výspa mizí, v kostele zůstaly ještě některé fragmenty upomínající na předbělohorskou dobu.

Beránek 1419

Památné místo jednoho z velkých husitských shromáždění na jaře 1419, kdy se konaly tzv. ´poutě na hory´ v očekávání brzkých radikálních změn dějinného vývoje v důsledku Božího zásahu. V tomto období se eschatologické naděje opíraly o biblické obrazy soudu i naděje, jak ji představuje i název…

Burkovák 1419

Památné místo shromáždění lidu při "poutích na hory" od jara roku 1419, v období sílících eschatologických nadějí, prosycených biblickým pohledem na svět s jeho obrazy, výzvami, soudy i útěšnou nadějí. Burkovák, označovaný také ´první Tábor´ (narozdíl od Hradiště hory Tábor u Sezimova…