Evangelická fara Trnávka

Evangelická fara v Trnávce byla postavena za faráře (1853-1893) Václava Marečka (1824-1901)  v roce 1867 naproti kostelu se hřbitovem. Tato nová fara nahradila původní budovu z toleranční doby, postavenou roku 1795.

Oreb 1419

Návrší Oreb v Třebechovicích pod Orebem je jedním z míst ´poutí na hory´ v roce 1419. Výšina se původně jmenovala Vinice; jméno Oreb dostala v onom období sílících eschatologických představ sycených biblickými motivy soudu a naděje, podle starozákonního Chorébu, kde se Mojžíš setkal s Hospodinem.

Evangelický kostel Růžová u Děčína

V Růžové (Rosendorf) vznikla kazatelská stanice evangelického luterského (a.v.) sboru v Habřině již někdy po roce 1840, třebaže se jednalo o misii Ochranovské Jednoty bratrské. Tato církev však v té době nebyla v Rakousku registrována. Ve filiální sbor se změnila k 6. březnu 1863, farní sbor v Růžové byl ustaven výnosem VCR ve Vídni k 6. červenci 1875.

Evangelický kostel Kolín

Evangelický sbor v Kolíně byl založen 16. května 1868. Základní kámen kostela byl položen v květnu 1871 a již 17. prosince 1871 se v kostele konaly první bohoslužby. V roce 1953 byl kostel přestavěn podle návrhu architekta Bohumila Bareše. Poslední úpravy interiéru kostela byly provedeny podle návrhu výtvarnice Barbory Veselé.

Náhrobek Přemysla Tardy

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Přemysl Tardy (1878-1957) byl nejmladším z dětí Heřmana z Tardy (1832-1917). Byl dlouholetým a oblíbeným lékařem v Kutné Hoře. V letech 1946-1957 byl, po Václavu Novotném, kurátorem kutnohorského evangelického sboru, a také po tři volební období seniorátním kurátorem tehdy Čáslavského seniorátu ČCE (1934-1952).

Náhrobek Jana Košuta

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krakovanech. Jan Košut ml. (1802-1866), rodák z Bučiny, byl krakovanským evangelickým h.v. farářem v letech 1825-1866. Roku 1840 byl tehdy prodloužen evangelický kostel o druhou kruchtu; toleranční dispozice, se stolem Páně a kazatelnou na delší straně kostela, byla tehdy zachována.