Evangelický kostel Libice nad Cidlinou

Kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru byl postaven roku 1896 v neorenesančním slohu, za faráře (1895-1927) Františka Nováka (1862-1930). Původní toleranční kostel byl slavnostně otevírán 23. listopadu 1794, když byl farářem (1783-1837) Mojžíš z Tardy (1759-1837).

Čáslavský sněm 1421

Čáslavský sněm zasedal 4.-7. června roku 1421 v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla, který sloužil i dalších 200 let husitské církvi podobojí (v letech kolem bělohorské bitvy roku 1620 byl zdejším kaplanem církve podobojí Matouš Ulický). Sněm tehdy, v počátcích husitské reformace, přijal prosazovat a hájit Čtyři pražské články, které se usnesením sněmu staly zemským zákonem.

Náhrobek Jana Pelíška

Náhrobek šestého semtěšského reformovaného faráře (1884-1916) a seniora Čáslavského seniorátu h.v. (1904-1916) Jana Pelíška (1850-1916) na hřbitově v Semtěši.

České vyznání 1575

České vyznání (konfese) je společné vyznání dvou reformačních větví, strany podobojí a Jednoty bratrské, na níž se domluvila  stavovská opozice proti českému králi a římskému císaři Maxmiliánovi II. (1564-1576). Konfese byla sestavena v období 16. března až 18.

Evangelický luterský kostel Libštát

Rodiny augsburského vyznání patřily k nejbližšímu luterskému sboru v Křížlicích. Věřící se scházeli v rodinách, někdy též užívali modlitebnu sboru helvetského vyznání. Teprve v roce 1838 jim byla povolena stavba vlastní modlitebny ve stráni nad říčkou Oleškou. Kostel byl posvěcen v roce 1842, později byla přistavena dřevěná zvonice pro 3 zvony (darované z Drážďan) a založen hřbitov.

Socha Jana Husa Terezín

Secesní socha vytvořená z pískovce vznikla roku 1911. Je dílem sochaře Ladislava Beneše (1883-1956), které vytvořil jako svou první veřejnou zakázku. Socha je umístěna na Husově náměstí v Terezíně. Nápis obsahuje i zdůvodnění vzniku díla: ´socha postavená na jazykovém pomezí Litoměřicka´.