Náhrobek Antonína Fleischera
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Antonín Fleischer (1843-1916)
Vítejte na webu, kde se můžete seznámit s místy, která souvisejí s hnutím zvaným REFORMACE. Některá místa toto hnutí už jen připomínají jako památníky proběhlých dějin, na některých místech reformace žije i v současnosti. Web je uzpůsoben pro použití v mobilních zařízeních, takže se zapnutými daty a GPSkou ho můžete využívat také při svých cestách (nejen) po České republice. Možná zjistíte, že u mnoha míst chybí údaje, některá místa zde ještě ani nejsou - neváhejte a doplňte je!
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Antonín Fleischer (1843-1916)
Toleranční fara byla v Libiši postavena, jako první ze sborových budov, v roce 1788 za faráře (1783-1793) Jana Vegha (1755-1830). Po sto letech ji v roce 1888 nahradila nová fara, patrová novorenesanční budova, za faráře (1876-1903) Augusta Nagye (1846-1903). V letech 1953-1957, za faráře (1927-1966) Břetislava Hladkého, prošla budova rekonstrukcí.
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Břetislav Hladký (1895-1982), rodák ze Strakonic, byl čtyřicet let (1926-1966) evangelickým farářem sboru ČCE v Libiši. Přispíval do řady časopisů, také pod pseudonymem Daniel Hodan.
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. August Nagy (1846-1903), rodák z Vanovic, po ročním vikářování (1869) v Kloboukách se stal prvním evangelickým h.v. farářem (1870-1876) v nově ustaveném sboru reformované církve v Heršpicích. Od roku 1876 až do své smrti působil v evangelickém sboru v Libiši.
Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libiši. Josef Fleischer (1794-1850), rodák ze sboru ve Vysoké, působil celý svůj profesní život, po studiu teologie v Šaryšském Potoku, ve sboru v Libiši (1822-1850). Náhrobek je umístěn ve společné hrobce v rámci širší rodiny.
V období přestupového hnutí po vzniku Československa vznikla - na základě přednášky faráře Jana Vladimíra Šebesty z Peček - v roce 1921 v Kralovicích kazatelská stanice, která byla vzápětí roku 1922 přeměněna na samostatný farní sbor s několika kazatelskými stanicemi.
Pomníček z kamenů ze zřícenin nedalekého hradu Krakovce, odkud se Jan Hus vydal na podzim roku 1414 na cestu na církevní koncil do Kostnice - a s kamenem přivezeným z Lidic zničených v roce 1942 - byl nedaleko kralovického evangelického kostela slavnostně odhalen v předvečer husovského výročí 5. července 1946.
Náhrobek dlouholetého faráře ( 1811-1845) evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Kšelích Matěje Kubeše (1781-1855) a od roku 1820 českého superintendenta h.v. Matěj Kubeš zemřel náhle 9.
Dnes evangelický kostel byl postaven ve Chmelově kolem roku 1300, původně jako klášterní Řádem Strážců Božího hrobu. Raně gotická stavba s polygonální apsidou zaklenutá křížovou klenbou je výraznou dominantou okolí. Věž byla patrně roku 1654 renesančně přestavěná. Současná okolní zeď je z 18. století. Při restaurování interiéru byly roku 2012 odkryty středověké fresky ze 14. století.
Násedlovice příslušely od Tolerančního patentu k evangelickému reformovanému (h.v.) sboru v Kloboukách. Nejprve zde byl zřízen evangelický hřbitov, v roce 1857 za klobouckého faráře (1840-1877) Josefa Totuška (1808-1877).
Na stránkách najdete vedle základních informací o místech spojených s reformací také další informace a zejména třídění míst podle různých kritérií. Místa si můžete filtrovat podle období, konfese nebo roku. S místy jsou spojeny i osobnosti. (Kde všude se potkáte s Janem Karafiátem?) Místa si můžete seřadit na timeline podle času vzniku.
Máte-li další nápady, co by mohlo na webu být, neváhajte NAPSAT.
Na tvorbě webu se můžete podílet (a vlastně jinak to ani nebude fungovat). Víte-li o místě, které nějak souvisí s reformací a na stránkách ještě není, PŘIHLAŠTE SE se a v horní liště se vám objeví zvýrazněný odkaz PŘIDEJ MÍSTO. Můžete přidat i další fotografie a informace do již existujících článků. PŘIHLAŠTE SE a najděte článek, do kterého chcete fotografii či informaci přidat. Nad článkem uvidíte záložku UPRAVIT - odklikněte ji a je to na vás!
Poslední komentáře